Bohaté Norsko plné narkomanů

16.7.2002 00:00
Drogy

Kim je narkoman propadlý heroinu v Norsku, které je bohaté na ropu a je označováno za nejlepší místo k životu na světě. Tento 26letý mladík ale zemře na předávkování s větší pravděpodobností v ulicích metropole Osla než v kterémkoliv jiném evropském městě.

V zemi s jedním z nejštědřejších sociálních systémů na světě, za který vděčí ropnému bohatství Severního moře, Norové mnohem pravděpodobněji zemřou vinou drog než vinou dopravní nehody.

"Naše společnost je patrně v některých směrech příliš dobrá. Lidé mají vše, co potřebují, ale neustále se snaží nalézt své místo, smysl života," vysvětlila agentuře Reuters ministryně sociální péče Ingjerd Schouová.

"Úspěšná průmyslová společnost není nezbytně pro lidskou existenci to nejlepší."

Zahraniční turisté přijíždějící ultramoderními vlaky z ultramoderního letiště vybudovaného nákladem dvou miliard dolarů, zírají s otevřenými ústy na narkomany potulující se kolem městského hlavního nádraží. Žalostný pohled na ně je v příkrém kontrastu s výpravnými, vemlouvavými snímky hor a fjordů v turistických brožurách.

"Je to jako epidemie. Každá pátá pitva v Oslu zjišťuje předávkování drogami," konstatuje profesor forenzní medicíny na univerzitě v Oslo Torleiv Rognum.

Velkou většinu úmrtí z předávkování má podle něj na svědomí injekčně aplikovaný heroin smíchaný s jinými látkami jako například s prášky a alkoholem. Tento trend se datuje od počátku 90. let, kdy měly tyto příměsi znásobit účinek tehdy drahých a nedosažitelných narkotik.

Vpichování heroinu přímo do krevního oběhu je mnohem nebezpečnější než jeho pouhé kouření, preferované ve většině ostatních částí Evropy. Norští narkomani riskují obvykle život dvakrát či třikrát denně.

Vzdor štědré sociální péči, rozsáhlým rehabilitačním programům a protidrogové kampani posunul smrtelně nebezpečný zvyk injekční aplikace a míchání drog Oslo na horní příčku evropských statistik zachycujících počet úmrtí z předávkování.

"Abych se cítil dobře, potřebuji něco extra," vysvětluje Kim, který si vylepšuje dávku drogy Rohypnolem. Směsice heroinu a prášků je stále ještě populární, přestože cena heroinu klesla. Kim, jehož paže a zápěstí hyzdí vpichy, se potuluje s asi padesáti až stem dalších ztracenců u osloského hlavního nádraží, kde si prodejem drog vydělává na svůj zlozvyk.

"Abych se vůbec vyhrabal z postele, stojí mě to 500 (norských) korun (64 dolarů). To je na dávku a prášky," vysvětluje a dodává, že k tomu, aby se celý den "cítil dobře", potřebuje asi 2500 norských korun. Ve třinácti letech začal brát amfetaminy a o pět let později už byl na injekčně užívaném heroinu.

"Vím, že je to riskantní, ale je to jediné, po čem se cítím dobře," říká Kim. Jeden z jeho nejlepších přátel zemřel počátkem roku na předávkování.

Oslo, relativně malá metropole s 500.000 obyvatel, drží mezi 42 evropskými městy smutný rekord - podle nedávné studie tu na 100.000 obyvatel připadá 20 úmrtí spjatých s narkotiky. V počtu obětí narkomanie se tak podle zprávy Pompidou Group při Radě Evropy zachycující drogové trendy 90. let zařazuje před Paříž, Hamburk, Amsterdam.

Se vstupem do nového milénia tento ukazatel v Norsku postupně roste - ze 75 úmrtí v roce 1990 na 338 v roce 2001. Předávkování drogami se tak stalo častější příčinou smrti než dopravní nehody, které si vyžádaly 270 lidských životů.

Zpráva OSN v roce 2001 označila Norsko za nejlepší místo k životu na základě takových ukazatelů jako příjmy, zdravotnická péče, průměrná délka života či vzdělání.

Nezaměstnanost je tu zanedbatelná (tři procenta), díky programům sociální péče tu nikdo nemusí spát pod mostem a každý má šanci na vzdělání, bránící beznaději, která může vyústit v narkomanii.

Podle některých názorů vynakládá Norsko značné peníze na velké sociální problémy, zatímco zároveň přehlíží potřeby jednotlivců. Norsko je třetím největším vývozce ropy po Saúdské Arábii a Rusku; denně jí produkuje zhruba 3,2 miliónu barelů.

Na drogy se v této severské zemi, kde jsou tresty za jejich pašování a prodej nejtvrdší v Evropě, pohlíží s velkou nelibostí.

Norové byli loni šokováni, když nevěsta korunního prince Haakona Mette-Marit pouhých pár dní před sňatkem připustila, že má za sebou divokou minulost a v mládí navštěvovala drogové party.

Ačkoliv je narkomanie v Norsku na vzestupu, norská vláda pravého středu lpí na svém postoji "nulové tolerance". "Drogy jsou nezákonné," říká rázně ministryně Ingjerd Schouová. "Jsem proti jakékoliv legalizaci jakéhokoliv druhu drog."

Heroin se do Osla obvykle dostává z asijských zemí, jako je Afghánistán a Pákistán, odkud se pašuje přes Evropu do Skandinávie.

"Brát drogy je životu nebezpečné ať jste, kde jste, ale v Oslu je to asi ještě horší než jinde," domnívá se šéf osloské Ligy proti intoxikaci Knut Reinaas.

Podle ministryně Schouové vynaložilo Norsko, které má díky ziskům z ropy velké rozpočtové přebytky, v roce 2001 na speciální programy léčby drogově závislých 203 miliónů eur, dvakrát více než v roce 1992.

Reuters/ČTK

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Diky, neco se jiz stalo a melo by to ,jak tak vidim ,pokracovat, tedy pokud...
Misa  |  16.7.2002 21:39

no hezky! oni tam plati svym detem fetovani, ale aby to legalizovali, aby...
Albert  |  9.9.2002 20:00

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *