Za alkoholismus a závislost na drogách mohou z 50 procent geny

V ČR byl v roce 2000 zahájen genetický výzkum na vzorku 844 lidí. Vědci odhalili tři geny, které by mohly způsobovat závislost. Vedlejším výsledkem studie bylo též zjištění, že mezi alkoholiky se často vyskytují lidé s poruchou barvocitu, což je způsobeno zřejmě působením toxických látek na sítnici.


Již dřívější zahraniční výzkumy prokázaly, že alkoholismus je přenášen z matek na dcery a z otců na syny. Podle jednoho z nich u adoptovaných dcer, jejichž biologická matka byla alkoholička, hrozí čtyřnásobně vyšší riziko vzniku alkoholismu. Pokud byl však alkoholikem pouze biologický otec, zvýšené riziko závislosti dcery se neprokázalo.


Velký vliv na rozvinutí alkoholismu a jiných závislostí hraje vedle genetiky také biologický vývoj mozku před narozením, sociální prostředí, do nějž se člověk narodí, výchova a osobnostní rysy. Důvod, proč lidský mozek touží po droze, vězí podle vědců v takzvaném odměňovacím systému. Bez něj by nebylo možné přežití druhu, jeho nejvýraznějšími projevy jsou touha po jídle a sexuální pud.


Pozitivní zkušenost - odměna - vede člověka k dalšímu vyhledávání drog. Mimo závislosti na drogách a alkoholu se za poruchy odměňovacího systému považují i bulimie, anorexie, psychosexuální problémy nebo agresivita. Některé teorie počítají i se souvislostí mezi závislostí na drogách a patologickým hráčstvím. Mezi patologickými hráči je prý až desetkrát více lidí, kteří mají problémy s alkoholem a drogami.


Jaké geny přesně vedou k poruchám odměňovacího systému, je předmětem mnoha výzkumů. Vědci prozatím předpokládají, že se na vzniku závislostí podílí asi desítka genů.


Zdroj: ČTK