Kouřit nebo nekouřit - má taková otázka vůbec smysl?

12.7.2000 00:00
Drogy

Ve středověku to vypadalo jako magické dobrodružství: kouřilo se z hlavy! A ten závratný pocit, když nikotin dosáhl mozku

Z hlediska zdravotního pořád o moc nešlo: nekouřilo se tolik (ani tolik lidí, ani tak intenzivně), aby to znamenalo nějaké významné změny zdraví, neřkuli smrt. Ani první prodávaná hotová cigareta roku 1861 v Londýně neznamenala nijaký poprask. To hlavní přišlo koncem 19. století, když se objevil stroj na výrobu cigaret a na začátku 20. století, když se díky rychlé strojové výrobě kouření masově rozšířilo. Zase se ovšem celkem nic nedělo - trvá totiž takových 30 až 40 let, než se kouření projeví na zkrácení života, jinak řečeno, než zabije.

Zděšení přišlo až ve 40. letech, kdy najednou nevídaně stoupal výskyt rakoviny plic, do té doby celkem vzácného onemocnění. Byly zahájeny dvě velké epidemiologické studie (jedna z nich, britská, dokonce s předpokladem, že by výskyt rakoviny plic mohl souviset s asfaltováním silnic) a roku 1950 byly obě publikovány s jednoznačným výsledkem: viny jsou cigarety. To bylo poprvé, kdy jasná čísla ukazovala souvislost - už předtím jsme mohli číst řadu podezření, ale teď byla souvislost poprvé prokázána. Dnes víme, že nejvíc kuřáků nezemře na rakovinu plic (i když tam je vztah nejtěsnější - asi 90% je způsobeno kouřením), ale na srdečně cévní nemoci, především na infarkt a to především ve středním věku.

Můžeme shrnout, že kouření se celkově podílí na třech skupinách nemocí: asi 20-25% na kardiovaskulárních onemocněních a právě na ně u nás umírá více než polovina lidí, proto je to nejčastější příčina smrti v důsledku kouření. Dále kouření způsobuje celkově asi 30% všech nádorových onemocnění (od zmíněných 90% rakoviny plic až po jeden typ nádoru, jehož mají kuřáci, vlastně kuřačky, méně, jak se k tomu ještě dostaneme). Konečně kouření způsobuje chronická plicní onemocnění asi ze 75% (chronická bronchitida, rozedma plic), ta jsou ale příčinou "jen" asi 1% úmrtí. Celkem to znamená kolem 22 000 mrtvých ročně v důsledku kouření v ČR, tedy každé páté úmrtí. Jinak řečeno, 60 mrtvých denně nebo jeden plný jumbo jet zřícený každý týden? Navíc, většinu těchto lidí kouření zabije ve středním věku, tedy mezi 39 až 65 lety (Peto, 1994).

"Kouřením zabita": možná se toto slovní spojení zdá trochu nezvyklé a říkáte si, že je přehnané, ti lidé přece umírají na infarkty, rakovinu. Kouření přece nezabíjí, jen určitým způsobem přispívá? Ale nenechme se mýlit. Zabíjí, stejně jako když je někdo zastřelen, neříkáme, že zemřel na vykrvácení. Ve vyspělých zemích to ostatně najdete i na krabičkách: SMOKING KILLS.

A teď k těm kladným vlivům - ovšem kladným vlivům NIKOTINU, NIKDY NE KOUŘENÍ, pozor na záměnu. Nikotin opravdu stojí za zmínku, tento alkaloid nám vadí především tím, že způsobuje v mozku závislost velmi podobnou závislosti na alkoholu, amfetaminu, kokainu či heroinu. Podobné jsou jak účinky na mozek, tak bohužel i úspěšnost léčby všech těchto závislostí. Při léčbě kuřáctví se pořád ještě častěji říká "odvykání", ačkoli lékaři závislost na tabáku, tedy diagnózu s číslem F 17, nepochybně léčí. Je jasné, že nikotin, stejně jako heroin či jiná droga, má i kladné účinky: od těch subjektivních, pro které se ostatně především s kouřením začíná, až po ty celkové (např. metabolismus a zažívací trakt: vzhledem k urychlení střevní peristaltiky mnoho kuřáků jde dobře na velkou právě po cigaretě a když přestanou, mohou mít nějakou dobu zácpu).

S nikotinem souvisí i větší soustředění - ovšem JEN PŘI MALÉ DÁVCE, při větší pak naopak nastává útlum. Ten je také m.j. příčinou vyššího počtu dopravních nehod u kuřáků: je to nejen manipulace s cigaretou. Velikost dávky potřebná pro povzbuzení a nebo vedoucí k útlumu je individuální, tak jak je individuální vznik tolerance k nikotinu. Ale všimněte si, že kuřák většinou řekne: "Musel jsem si dát cigaretu (JEDNU), abych ten článek napsal.", ale řekne také: "Když jsem se pohádal s tchýní, musel jsem kouřit JEDNU ZA DRUHOU, abych se uklidnil." Bohužel, když se zmiňuje příznivý vliv na krátkodobé zlepšení mozkových funkcí, většinou se opomene zmínka o útlumu, který následuje.

Ještě ke "kladným" vlivům: negativní stránky vždy převažují. Např. nižší výskyt rakoviny endometria u žen POUZE PO 65. ROCE života u kuřaček souvisí se supresivním vlivem kouření na hormony (především se snižuje produkce estrogenů), proto také kuřačky mají asi o 2 roky dřív menopauzu než nekuřačky. Pokud jde o ženské nádory vůbec, kouření se podílí asi třetinou na rakovině děložního čípku, která je mnohem častější než rakovina endometria ve vyšším věku -absolutně tedy nelze vytrhnout z kontextu jednu informaci a říci něco ve smyslu "Kuřte, snížíte riziko rakoviny endometria!". Takový postup je asi stejný jako říct: "Dejte si amputovat ruce, snížíte tak riziko záděrek!".

A ke kladným vlivům obecně: když se objeví zpráva o něčem kladném na kouření, okamžitě to má velkou publicitu. Nedivme se. Od zmíněného roku 1950 bylo publikováno asi 60 000 prací více či méně popisujících a dokazujících zničující vliv kouření na zdraví a životy. Těch opačných je jako šafránu, ale víte, jak jsou cenné pro tabákový průmysl? Už jenom takový lékař, který kouří (aniž by to byl významný specialista nebo veřejně přijal peníze od tabákového průmyslu), byl ve Spojených státech oceněn na několik set tisíc dolarů: je to jeho vliv jak na pacienty, tak na sociální okolí (Chapman,1995). Abychom zůstali u peněz, cena dvanáctiletého dítěte, které začne kouřit, byla ve Velké Británii vyčíslena částkou 44 000 liber - to jsou peníze, které tabákový průmysl průměrně vydělá na průměrném kuřákovi za jeho průměrný život, tedy život asi o 10 let kratší ve srovnání s nekuřákem (Macfarlane, 1995).

Výroba cigaret je především velmi dobrý byznys a to, že tyto výrobky zabijí každého druhého svého konzumenta, poněkud kalí jeho úspěšnost. Jak se pomalu teprve od padesátých let 20. století zvedá úroveň znalostí mezi odborníky i populací, nutí k ústupu i tabákový průmysl.

"Settlement"
V roce 1994 stálo před zvláštním výborem Senátu USA devět nejvyšších představitelů tabákového průmyslu a zvedli ruku k přísaze, že nikotin není návykovou látkou. Dva roky na to, v roce 1996, vyšel v americkém prestižním časopise JAMA soubor článků, odhalující více než dvacetiletý výzkum tabákové firmy Brown and Williamson, součásti BAT - British-American Tobacco. Výsledky jednoznačně ukazovaly nejen na to, že tabákový průmysl dobře věděl o vysoké návykovosti nikotinu, ale dokonce ji cíleně a sofistikovaně využíval. Měl také dobře zdokumentováno, že kouření způsobuje závažná onemocnění často vedoucí k smrti. Historie tohoto odhalení je zajímavá tím, že dokumenty kdysi okopíroval zaměstnanec firmy a když byl z firmy propuštěn, předal je profesorovi kalifornské univerzity Stantonu Glanzovi, který je okomentoval a zveřejnil. V té době Dr. Kessler, ředitel Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA, Food and Drug Administration), na základě těchto dokumentů zveřejnil stanovisko FDA, ve kterém se požaduje, aby tabákové výrobky, jako zdraví nebezpečné komodity, byly FDA kontrolovány podobně jako kosmetické přípravky, potraviny, léčiva apod..

Současně v této době v celých Spojených státech probíhaly individuální soudní procesy s tabákovými firmami, které vyústily ve společném podání žalob generálních prokurátorů 46 států USA požadujících uhrazení výloh na léčbu nemocí způsobených kouřením a za utrpení, které způsobilo a způsobuje užívání výrobků tabákových společností. To mělo dne 14. května 1997 za následek návrh smlouvy ("settlement"), požadující od tabákových firem zajištění ochrany dětí před užíváním tabákových výrobků, pokles prevalence kouření u dětí a mládeže, zrušení automatů na cigarety, konec sponzorování sportovních akcí výměnou za umístění reklam apod. Tabákové společnosti by měly v budoucích 25 letech pokrýt náklady na léčbu nemocí způsobených kouřením ve výši 300 miliard USD, kompenzaci poškozeným osobám ve výši 60 miliard USD, pokrytí aktivit na kontrolu kouření ve výši 500 milionů USD a v případě, že se nepodaří dosáhnout snížení kuřáctví u dětí a mládeže, zaplatit za každé 1% prevalence, které přesahuje požadovanou úroveň, 80 milionů USD. Tabákové společnosti vyslovily podmínku, že budou zrušeny všechny současné žaloby a bude poskytnuta imunita vůči žalobám v budoucnosti.

Proti tomuto návrhu se postavily četné americké i cizí vědecké společnosti, protože řešil poměry pouze ve Spojených státech. Tabákové společnosti by se totiž vrhly se svým dravým obchodem do rozvíjejících se zemí jihovýchodní Asie a východní Evropy (což se skutečně děje). Senátor McCain proto navrhl v listopadu 1998 tzv. "master settlement", který je méně náročný než návrh z června 1997. Neumožňuje imunitu proti žalobám. Tabákový průmysl poskytne vládě během 25 let 206 miliard USD a souhlasí s jistými omezeními v marketingu a výraznější ochranou dětí.

V říjnu 1999, jako první tabákový výrobce, přiznal konečně Philip Morris pod silným nátlakem, že cigarety mohou zabíjet a způsobit rakovinu a srdečně cévní nemoci. Pikantní na tomto přiznání je, že když se vedení Tabáku a.s. v Kutné Hoře (jehož 80% vlastní Philip Morris) novináři zeptali na jejich názor, tisková mluvčí Dagmar Staroveské řekla: "Jedná se o stanovisko americké firmy, nikoliv naší společnosti." (článek Marka Bičíka v Lidových novinách, 16.10.1999).

Světová banka zveřejnila v roce 1994 odhad škod, které společnost stojí 1000 tun tabáku uvedených trh (přímé i nepřímé náklady, léčba, pracovní neschopnost, předčasná úmrtí,?). Pro představu, 1000 tun tabáku znamená zhruba miliardu cigaret, tedy asi dvacetinu množství, vykouřeného ročně v ČR. Po odečtení profitu (pro výrobce, pěstitele a zpracovatele tabáku, obchodníky a další) doplácíme na 1000 tun tabáku 27,200.000 dolarů. Extrapolujeme-li tuto částku na naši zem, ročně vykouřených dvacet miliard cigaret stojí naše hospodářství 544 miliónů dolarů, tedy asi 20 miliard korun. To jen pro představu - samozřejmě skutečné náklady se v jednotlivých zemích liší.

Můžeme shrnout, že tabák se bohužel během několika let stane zabijákem číslo jedna na této planetě. Je pozoruhodné, jak jsme proti tomuto faktu rezistentní.

Literatura:
Chapman,S.: Doctors who smoke, BMJ, 311, 1995, 142-3
Králíková,E., Kozák,J.T.: Jak přestat kouřit, Maxdorf, Praha, 1997, 89s.
Macfarlane,A.: Teenage smoking, The Lancet, 346, 1995, 846
Peto,R., et al.: Mortality from Smoking in Developed Countries 1950-2000, Oxford University Press, 1994, 553 s.

Autoři:

MUDr. Eva Králíková,CSc.
Ústav hygieny a epidemiologie l.LF UK
Poradna pro odvykání kouření
Studničkova 7
120 00 Praha 2

MUDr. Jiří T. Kozák,CSc.
Nemocnice Kutná Hora
17. listopadu 117
284 30 Kutná Hora

Související články

Pět elementů

6.12.2000 00:00

Tabák zabíjí - nenechte se oblbnout!

27.6.2000 00:00

Sebevražda nebo vražda?

31.5.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ja nekourim uz 5 dni a vydrzim to sice zas piju 2 pivka navic ale pohoda :D
milan  |  8.11.2014 21:56

Ja ti povim zas ty tvoje kecy ja zas usetrim 3500 tisice mesicne si to...
milan  |  8.11.2014 21:58

Uvádí se, že lidé kouří již od středověku. Píše se rok 2017 a...
Václav  |  16.1.2017 02:03

kuřák krabičku denně a přestal jsem ze dne na den, cigára...
Normálka  |  16.1.2017 13:15

to chce asi i něčím nahradit,jenomže kávu nahradíme,cigaretu jenom...
Ono  |  16.1.2017 14:15

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *