Bohaté Norsko plné narkomanů

Kim je narkoman propadlý heroinu v Norsku, které je bohaté na ropu a je označováno za nejlepší místo k životu na světě. Tento 26letý mladík ale zemře na předávkování s větší pravděpodobností v ulicích metropole Osla než v kterémkoliv jiném evropském městě.

V zemi s jedním z nejštědřejších sociálních systémů na světě,
za který vděčí ropnému bohatství Severního moře, Norové mnohem
pravděpodobněji zemřou vinou drog než vinou dopravní nehody.


"Naše společnost je patrně v některých směrech příliš dobrá.
Lidé mají vše, co potřebují, ale neustále se snaží nalézt své
místo, smysl života," vysvětlila agentuře Reuters ministryně
sociální péče Ingjerd Schouová.


"Úspěšná průmyslová společnost není nezbytně pro lidskou
existenci to nejlepší."


Zahraniční turisté přijíždějící ultramoderními vlaky z
ultramoderního letiště vybudovaného nákladem dvou miliard dolarů,
zírají s otevřenými ústy na narkomany potulující se kolem
městského hlavního nádraží. Žalostný pohled na ně je v příkrém
kontrastu s výpravnými, vemlouvavými snímky hor a fjordů v
turistických brožurách.


"Je to jako epidemie. Každá pátá pitva v Oslu zjišťuje
předávkování drogami," konstatuje profesor forenzní medicíny na
univerzitě v Oslo Torleiv Rognum.


Velkou většinu úmrtí z předávkování má podle něj na svědomí
injekčně aplikovaný heroin smíchaný s jinými látkami jako
například s prášky a alkoholem. Tento trend se datuje od počátku
90. let, kdy měly tyto příměsi znásobit účinek tehdy drahých a
nedosažitelných narkotik.


Vpichování heroinu přímo do krevního oběhu je mnohem
nebezpečnější než jeho pouhé kouření, preferované ve většině
ostatních částí Evropy. Norští narkomani riskují obvykle život
dvakrát či třikrát denně.


Vzdor štědré sociální péči, rozsáhlým rehabilitačním
programům a protidrogové kampani posunul smrtelně nebezpečný zvyk
injekční aplikace a míchání drog Oslo na horní příčku evropských
statistik zachycujících počet úmrtí z předávkování.


"Abych se cítil dobře, potřebuji něco extra," vysvětluje Kim,
který si vylepšuje dávku drogy Rohypnolem. Směsice heroinu a
prášků je stále ještě populární, přestože cena heroinu klesla.
Kim, jehož paže a zápěstí hyzdí vpichy, se potuluje s asi
padesáti až stem dalších ztracenců u osloského hlavního nádraží,
kde si prodejem drog vydělává na svůj zlozvyk.


"Abych se vůbec vyhrabal z postele, stojí mě to 500
(norských) korun (64 dolarů). To je na dávku a prášky,"
vysvětluje a dodává, že k tomu, aby se celý den "cítil dobře",
potřebuje asi 2500 norských korun. Ve třinácti letech začal brát
amfetaminy a o pět let později už byl na injekčně užívaném
heroinu.


"Vím, že je to riskantní, ale je to jediné, po čem se cítím
dobře," říká Kim. Jeden z jeho nejlepších přátel zemřel počátkem
roku na předávkování.


Oslo, relativně malá metropole s 500.000 obyvatel, drží mezi
42 evropskými městy smutný rekord - podle nedávné studie tu na
100.000 obyvatel připadá 20 úmrtí spjatých s narkotiky. V počtu
obětí narkomanie se tak podle zprávy Pompidou Group při Radě
Evropy zachycující drogové trendy 90. let zařazuje před Paříž,
Hamburk, Amsterdam.


Se vstupem do nového milénia tento ukazatel v Norsku postupně
roste - ze 75 úmrtí v roce 1990 na 338 v roce 2001. Předávkování
drogami se tak stalo častější příčinou smrti než dopravní nehody,
které si vyžádaly 270 lidských životů.


Zpráva OSN v roce 2001 označila Norsko za nejlepší místo k
životu na základě takových ukazatelů jako příjmy, zdravotnická
péče, průměrná délka života či vzdělání.


Nezaměstnanost je tu zanedbatelná (tři procenta), díky
programům sociální péče tu nikdo nemusí spát pod mostem a každý
má šanci na vzdělání, bránící beznaději, která může vyústit v
narkomanii.


Podle některých názorů vynakládá Norsko značné peníze na
velké sociální problémy, zatímco zároveň přehlíží potřeby
jednotlivců. Norsko je třetím největším vývozce ropy po Saúdské
Arábii a Rusku; denně jí produkuje zhruba 3,2 miliónu barelů.


Na drogy se v této severské zemi, kde jsou tresty za jejich
pašování a prodej nejtvrdší v Evropě, pohlíží s velkou nelibostí.


Norové byli loni šokováni, když nevěsta korunního prince
Haakona Mette-Marit pouhých pár dní před sňatkem připustila, že
má za sebou divokou minulost a v mládí navštěvovala drogové
party.


Ačkoliv je narkomanie v Norsku na vzestupu, norská vláda
pravého středu lpí na svém postoji "nulové tolerance". "Drogy
jsou nezákonné," říká rázně ministryně Ingjerd Schouová. "Jsem
proti jakékoliv legalizaci jakéhokoliv druhu drog."


Heroin se do Osla obvykle dostává z asijských zemí, jako je
Afghánistán a Pákistán, odkud se pašuje přes Evropu do
Skandinávie.


"Brát drogy je životu nebezpečné ať jste, kde jste, ale v
Oslu je to asi ještě horší než jinde," domnívá se šéf osloské
Ligy proti intoxikaci Knut Reinaas.


Podle ministryně Schouové vynaložilo Norsko, které má díky
ziskům z ropy velké rozpočtové přebytky, v roce 2001 na speciální
programy léčby drogově závislých 203 miliónů eur, dvakrát více
než v roce 1992.


Reuters/ČTK

Komentáře (4)

  • Obrázek uživatele Misa
    Misa (anonym)

    Diky, neco se jiz stalo a melo by to ,jak tak vidim ,pokracovat, tedy pokud jde o Vodnare.

    Črv 16, 2002
  • Obrázek uživatele Albert
    Albert (anonym)

    no hezky! oni tam plati svym detem fetovani, ale aby to legalizovali, aby nekrmili zaroven mafie a este neefektivni policejni utvary, je ani nenapadne. pokrytci

    Zář 09, 2002
  • Obrázek uživatele Fero
    Fero (anonym)

    Fetovat se dá i alkohol,jde jen o způsob konzumace. Někdo pije ,když už evidentně by měl jít domů a jiný ví kdy přestat a jít spát.

    Čer 30, 2018
  • Obrázek uživatele asi budou Norové
    asi budou Norové (anonym)

    frustrovaní z toho,že dostali do země tolik doktorů,Inženýrů a vůbec lidí s dobrou kvalifikací z Afriky a arabských zemí...

    Čer 30, 2018

Přidat komentář

Reklama

Reklama