Panická porucha PP7

Tak najednou je 20C,přehnal se vichr,slejvák,ale určitě to bude ještě v noci varují před velkýma bouřkama,fuj,fuj,ale to se dalo čekat po těch vedrech,no hlava mi praská,psychika nic moc

Ja jsem z vychodnich Cech a tady je klid, nevypada to na bourku

Holky tady se žene cosi hrozného,černo ,blesky no nazdar,to bude.

Pajko dík,u mě je to jedno děti jsou od 0 do x,já jsem prostě děsná,to máš těžké,můj syn to víš jak to je,moje velká dcera zřejmě vlastní děti mít nebude ze zdr.důvodů,malé je 12,a děti od muže tak ta jedna dcera tu ted byla,ale chtějí odjet na trvalo žít do Izraele,druhá zatím ne až v 35,syn má kloučka také 8měsíců,první se jim narodila holčička ale mrtvá-naprosto zdravá.No a ti jsou stále někde ,takže sice dětí dost,ale,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,no ale mám Natálku 12 a ta je supr.Ale dost mám splín,asi je mi zase líto,že nevidím děti od syna a neuvidím,ale tak dost,tady se nedá dýchat a padá na mě nostalgie,tak pa

Pajko, ani nevis, kolikrat ja si zakazuju ty svoje myslenky,nadavam si treba i nahlas(teda pokud me nikdo neslysi),ale pomuze to jen na chvili.Jsem rada, ze jste na me reagovali, neco si z toho urcite vezmu a tech 10 dni...- ja nejak preziju a dcera si je pekne uzije:))).

zdravim vsechny, tady se pocasi nemeni, porad docela zima, i kdyz klepu na drevo, ze uz to vypada lip a melo by se to zlepsovat..v sobotu chceme jet na vylet do walesu, tak doufam, ze to vyjde...
Leno, ja mam po vazne nehode panicky strach z jizdy autem, jsem v pohode, kdtyz ridim ja, ale kdyz ridi nekdo jiny, mam celou cestu strasne uzkosti a musim si cist nebo hrat hry na telefonu..ale taky verim v osud, je treba tomu druhemu duverovat..
Pajko, co rikas na fotky? myslim, ze nektere jsou docela povedene, ne? asi ze me bude nakonec umelec..:-)
zatim se mejte a prezijte ty vedra, zavidim, ja uz jsem letos znicila ctyri destniky (teda spis vitr)..
zatim pa

Hani, naštěstí máš těch dětí půl tuctu, takže i miminka budou. Jediný problém vidím v tom, že každé miminko poměrně rychle vyroste :-) Tak se raduj, že je máš, že tam byli, že je po Tobě, že jsou zdraví a těš se, že zase přijedou... No taaak... Mám taky vnučku Hanulku, a vlastně je tak trošku po mně, protože moje mamka chtěla, abych se jmenovala Hana nebo Olga... když už se tak nejmenuju, tak vás tu mám obě na chatu a jste obě naladěny podobně jako já... :-)

Ahoj všem tady je tedy šíleně a asi se cosi žene,hlava praská,celé odpoledne jsem byla u sporáku a pomáhala mladé dělat jídlo na schabes a jsem hotová,uplně.Ted odjeli a já tu bulím pro mimino a je mi strašně smutno,je jí 8měsíců a jmenuje se Channy po mně,tak mi slíbili,že zase přijedou.No a já už vím,co mi schází malé děti,jsem s nima v neuvěřitelné pohodě.Já vím,že jsem děsná,tak já jdu složit postýlku pa všem

Jitko,
takových neaktivních kluků je také dost, vše není jen ve velké aktivitě, opravdu ne. Např. můj muž je takový pomalejší, ale ne myšlením, na štěstí, chich. Já se svou nemocí už taky.

EviKrk,
máš mít ten Neurol u sebe, ať se netrápíš a trochu vody v kabelce také. Léta jsem tak chodívala. Ale asi Ti dlouho venku zle nebylo, že. Neboj, vše zvládneš. Teď by to chtělo dnešek a zítřek jen odpočívat.

Pajko,
také jsem zažila dva řidiče profíky magory :( On člověk nikdy neví.

Pozdrav všem - M.

Hani, tady je taky hnusně. No, ono je vlastně nádherně, ale když taková horka trvají několik dní, tak berou sílu. My jsme tu dnes měli ještě služebně zahraniční návštěvu, takže jednání a společný oběd, ale jsem ráda, že jsem to zvládla. Už se těším domů na sprchu. Ještě stihla i pokropit služebního chudáčka vlčáka v kotci, aby se neupekl... Chudáčci chlupáčci, představa, že mám na sobě v tomto počasí ještě kožich a potím se jen jazykem...i když kdoví, možná to snáší líp, než si představuju...
U nás tak má být až do neděle. :-)´nebo :( Zkrátka bude, tak se přizpůsobíme, nic jiného ani nezbývá...

Valentýno, dobrá zpráva s udržením váhy :-) ěřím, že to mělo pozitivní vliv na psychiku. Nakonec přejídání se anebo naopak úmyslné hladovění, jsou psychické problémy.

Marti, mladý kluk může být odpovědnější řidič, než "profík". Nakonec kolik cestovek své lidi nedovezlo v pořádku, ať už z jakýchkoliv důvodů... :( Pokud řídím sama nebo někdo komu věřím, cítím větší bezpečí, než od nějakého anonymního řidiče, kterého nasadí cestovka. Stačí mi to někdy, když přejíždím směšných 5 kilometrů linkovým autobusem a narazím na šoféra závodníka. Za totality jsem byla jednou u moře, na Istrii busem. Cesta tam pohoda, nazpět jsem myslela, že přejezd serpentýnami nepřežijeme, řidič zatáčky sekal tak, že nám kufry padaly na hlavu, fakt psycho... Ale někdo nahoře nad námi bděl...
Mám taky strach o své děti, ale uvědomuju si, že nikomu nepomáhá a nic neovlivňuje, rozhodně už vůbec ne pozitivně. I když za mnou jedou 15 km, kontroluju si, jestlil v pořádku přijeli zpět. Ideální je,k když o jejich cestách nic netuším. Hystericky bojácné maminky si nakonec koledují o to, any dítě tajilo a šetřilo tak jejich i své nervy. Dokud jsem byla bezdětná, nivně jsem si myslela, že když má člověk více dětí, strach se podělí jejich počtem, ale není to pravda, on se naopak násobí, stejně jako láska a jakákoliv jiná emoce nebo počet botiček :). Jenom není tak koncentrovaný, protože rozptýlená do více osob...

Leno, jak můžeš tohle napsat? "...vzdycky myslim jen na to nejhorsi, ale nemuzu si pomoc..." Tak to teda nevím, kdo by Ti měl pomoci?! :-) Ty si musíš rozkázat a poslechnout se, jiná možnost není. Začni s tím hned teď :-) A opakuj si, co Ti radí Martina, mně něco podobného taky pomáhá, prosba a víra v to, že je štěstí neopustí a nedopustí nehodu, nemoc, zlo...

Míšo, díky za pozdravy, taky vás zdravím, i když mě neznáte... Je mi líto, že máš bolesti, snad už je líp, ranní ptáče-noční sovo. Píšeš většinou v tu nejhorší hodinu, vidím pod ní krutou nespavost či příliš časné probuzení... Věřím, že si děti v rámci možností užívají prázdnin. A co Markétka? Nebyla u vás?

Jitko, prosím Tě, snad nechceš tvrdit, že plnohodnost života je dána mírou pohybu?! Aktivní sportovec by se vedle Tebe asi necítil dobře, pokud by čekal partnerku, se kterou bude sdílet sportovní aktivity... Ale mužů peciválů rozhodně není nedostatek. Máš bezva kamarádku, když se přizpůsobila, možná jí to ani nepřišlo... A pak i aktivitu lze natrénovat změnou životního stylu, jenom by to člověk měl dělat pro radost a ne proto, že by se to podle jeho představ tak mělo... Ale jinak Ti gratuluju k tomu, žes vše tak pěkně zvládla. Jsi jiný člověk, než před rokem!

Oli, když můj syn (taky je mu 31) lítá po světě, jsem s ním ve spojení. Mám od něj scénář letů a přeletů, vím, kdy je v letadle, někdy si zobrazuju tabule odletů a příletů na letišti a když vidím u jeho letu "landed", vždy si odechnu. Ale mám i na to fígl, vždy když už je v letadle a má vypnutý mobil, pošlu mu smsku, většinou nějakou veselou a hladivou, aby až přistane vyloudila aspoň trochu něhy a úsměv na jeho tváři. Jakmile přistane, zapne mobil a mně mobil zobrazí doručení sms a mám dušu v péří, jak se u nás říká :-) Dříve jsem bděla, dokud nepřistál, i když to bylo v nočněranní době, kdy nám Míša píše :-) Dnes už dokážu usnout a podívám se na mobil až ráno... Spousta lidí tráví hodně času v letadle a co teprve ti, kteří se tím žíví!!! :-) Jsem však klidnější, když je doma. Možná rodiče tehdy strach měli, ale nedali najevo. Jsem si jistá, že každý rodič aspoň strašíček má...

Jančo, gratuluju :-) To víš, že se to zvládnout dá. Znám maminky, které kvůli narození dítěte riskují život, panická porucha je proti tomu směšné nic a navíc, i když sem psaly vyjímky, většině žen těhotenství psychicky prospívá. Jenom typ léků konzultuj s gynekologem a psychiatrem. Mám 3 děti a PP od 13 let. No a od těch 13 dodnes jsem měla 3 období, kdy jsem se cítila naprosto zdravá: první, když jsem čekala první dítě, druhé, když jsem čekala druhé dítě a třetí, když jsem čekala třetí dítě :-). Nejen kvůli tomu je mi líto, že už si ten nádherný stav nezažiju a neužiju. Je pravda, že jsou i ženy, které pro jiné zdravotní problémy těhotenství protrpí nebo rizikově proleží, ale to přece nebude Tvůj případ... Ty máš "jenom" PP!!! Ani mé děti PP rozhodně v žádném směru negativně nepoznamenala, intelekt taky ok, všechny tři vysokoškoláci. Tady už se narodilo tolik zdravých miminek za těch 5 let, co tu straším.snad se pokusím to pro Tebe i spočítat :-) Loni to byl přímo babyboom :-) Úzkosti můžeš klidně mít, hlavně, aby to dítě nebylo nechtěné. Budeš-li se těšit, předáš mu svou radost a pocit štěstí :-) Mě první miminko vtáhlo zpět do zdraví a šťastného života, vše dostalo smysl a řád, nebyl čas na fňukání, sebepozorování či sebelítost, dostudovávala jsem školu a na státnice jsem šprtala po nocích či venku s kočárkem.

Lily, zvládneš léčebnu a pak si dáš to móře, bóže :-) Víš, že než zmínilas ta velká písmena, ani jsem nepostřehla? Nejsem nemocná? :-)

Evi, dalo se to čekat, jedeš víc než na plné obrátky, i myšlenkama. Potřebuješ relax, fakt zalehni a zasni se, ale trošku dál než na ten obřad. Představ si jak kolem té vaší pohádkové chaloupky pobíhají vnoučátka. Onmo to už pak půjde samo... :-) A před obřadem, když si nejsi jistá, preventivně zobni Neurol. Svatba je stresor, tak pomalu a opatrně... Užij si ji, na to se soustřeď. Na párky a šunky kašli, i kdyby Tě měli pomluvit! Nepomluví!!!
Neumíráš a obě víme, že dobře zase bude :-) Možná už dokonce je, zdá se mi...

Oli, děkuju moc. Já si to taky říkám, že se z toho vyspím a zas to půjde, ale to víš, červíček hlodá, co kdyby.....Nadávám tady jak starej dlaždič, pepka dostává jména, že by se červenal i starej kriminálník a ne a ne táhnout.Takový jsem si dávála pozor, já takovej teplomil jsem teď nechodila na slunce, aby mi nebylo blbě a pak ta svině přijde bez varování a s takovou silou. Že mi bývá blbě, to jo. Agora že mě nechce pustit ven , to taky. Ale tak zle , jako dnes na tom nákupu, fuj. A to teprve zítra musíme navozit domů objednané zákusky, vystát frontu na uzeniny, protože jsem se rozhodla, že uděláme zítra večer obložené mísy, ať si každý bere a já budu mít v sobotu čas na sebe. No , vezmu večer ještě neurol a prášek na spaní a dám se asi na modlení. Ještě jsem dnes nakoupila lampiony a takovou tu výzdobu a zítra to mladýmu doma načančám,ať má radost. S jídlem pomůže kamarádka, tak jsem ráda. A na sobotu hlásí ochlazení. No, možná hupnu do bazénu, třeba pořádný ochlazení pomůže. Zatím se ještě nestihl prohřát, tak osvěží. Zatím ahoj a děkuju. Člověku hrozně pomůže, když mu někdo řekne, že neumírá a bude zas dobře.

evikrk, tak tak přímo tam. Bylo toho na tebe v posledních dnech a týdnech hodně, byla jsi v akci a adrenalin pracoval na plné obrátky, zřejmě jsi hodně vyčerpaná, možná si vem neurol ještě jeden a na chvíli lehni s nohama nahoře a bude zase dobře. V obřadní síni tě n i c nepřepadne, všechno dobře dopadne, mladým nic nezkazíš a svatba bude krásná. Už se na všechno vykašli a mysli teď na sebe, oni si m u s í poradit sami. To se mi to pěkně radí, když mi momentálně nic není, ale jako bych to prožívala s tebou. Drž se.

Ahoj z hor všem.
Teda dnes mi je tak zle, fuj. Ráno už nic moc, pak jsem jela nakoupit a ve frontě na sýry v plusu, tak neskutečně slabo, na omdlení, hnus. Poprosila jsem prodavačku, ať mi všechno připraví, že hned přijdu, tak jsem chodila po krámě, do toho začly pracovat střeva. Myslela jsem, že tam sebou seknu, už jsem chtěla volat manžela, jestli by pro mě nepřijel,no nakonec jsem čapla tašku se sýry, vrazila prodavačce peníze, ani nečekala, že mě vrátí a utíkala k autu. Domů jsem dojela, polkla neurol, ale stojí to za houby. Slabost, bušení, zimnice, na zvracení a hrůza, že zkolabuju na svatbě, no je mi fakt mizerně. Myšlenky, že to nebyla pepka , ale třeba infarkt, který mě znovu přepadne v obřadní síni, hnus. Ach jo, já chci být zdravá, ať mě je dobře aspoň do neděle, ať mladým nic nezkazím.
A co vy, jak vám je? Přitom venku dnes docela příjemně a na slunci jsem vůbec nebyla, jen cestou autem do krámu. Do prdele.

Jančo zvládla jsem 3,když jsem měla tu nejmladší v 39 moje máma byla zavřená a já ještě vařila pro tátu a moji babičku a vyřizovala milost pro mámu.

Zdravim vsechny spolutrpici, chci se zeptat, jestli nekterá z vás byla těhotná a zároven brala Seroxat případně Cipralex. Mám z toho dost strach, aby to neposkodilo dítě, nebo aby po narození nemelo to malé abstak....předem díky

Dekuju za rady...jinak bylo by to moje prvni...pise sem jeste jedna Jana,takze se to tak nak pomichalo,tak aby v tom nebyl zmatek,budu psat Janca..je my 24 let,mimco bych chtela,ale bojim se toho,ze ty uzkosti a ty ruzny stavy co mam na nej budou mit vazny vliv...nebo ztim bude trpet taky...s pritelem jsem uz sest let,bude mu tricet,ale on sam je porad dite...takze se bojim,ze bych na to byla sama...jediny v kom mam velkou oporu je mamina..

text

Jitko.B supr zvládla jsi to,a co by to nebavilo nějakého muže s tebou ,co je ta za blbost,je plno chlapů,kteří mají rádi klídek,jsou i trochu pohodlní,ne každý je sportovec ,ta opust tyhle myšlenky a rychle,žádné litování,zamiluješ se raz dva,neboj.
Jani,je mi 51 děti mám 3, 30,27,12,agorafobii a uzkost 25 let,v těhotenství mi nikdy nic nebylo,porody ok,takže neboj ,klídek,porad se s psychiatrem,jsou maminy,které AD berou i v těhotenství,ale jaká atd.ti poradí lékař.Na mých třech dětech tedy nic poznat není,dcera má VS,syn SS,malá je nej..........takže neboj a rozhodně se porad,Pajka má také děti.

Oli ráno jsem jásala o ne,ne,už je zase vedro a tady bude,je to rovina a sálá to tu,jak já dřív milovala sluncea teplo,ted ne.Bolí mě oči ,nic moc se dýchá ,takže spray mám po ruce a včera jsem uklízela,ale fakt to moc nešlo,žehlení se kupí,,,,,,,,,,,,jinak peru a měla bych dělat v atelieru,ale v tomhle vedru to prostě nejde,no takže uvidíme,Leno to zvládnou.