Těhotenství po čtyřicítce

normální magor nic víc...ubožák

nestraná čtenářka - Holky ve 40 a krásné ženské? Chachá... Jestli ti je 60, tak už si střádej na rakev, protože v tomhle věku jsi skoro nad hrobem.

A ty Quido si klidně šukej svou 52 letou babku, pokud má pipinu ještě průchodnou, ale je to humus. Důchodci by už vůbec neměli provozovat sex, ti patřej do rakve.

Ženské po čtyřicítce by...hloupý filosofe. Asi je ti kolem dvaceti let. Také jsem si tehdy myslel, že jsou 40 babky vhodné jen ke sporáku. Dnes mám partnerku 52 let a jsem okouzlený její sexualitou a krásou. Potřebuješ dozrát.

Ženské po čtyřicítce by...A kolik je tobě a jsi opravdu ve svém věku tak dokonalý?Holky ve 40 jsou krásné ženské a pokud si froufají tak i krásné a šťastné maminy. Mě je 60 a klidně bych představila mít 18 leté dítko. Alespoň bych nebyla tak sama v naší době to bylo všechno jinak a tak moje děti jsou ti čtařicátníci a jsou mladí. není to jak bylo dříve. a se svými názory na ženy jsi ubohý!!!!

Ahoj maminy,je mi 43 a čtu...Zenyto, gratuluju!

Ženské po čtyřicítce by...Aha, další zakomplexovanej blb, co ho má malýho...

Ahoj maminy,je mi 43 a čtu...Hodně štěstí!

Ženské po čtyřicítce by...Ještě sem hoď nějaká moudra, ty scvrklej ptáku!

Ženské po čtyřicítce by už neměly rodit. Je to proti přírodě. Některé ženské ve čtyřiceti už mají dospělé děti.Copak je k vidění na čtyřicátnici? Povislá prsa a scvrklá pipina, křečové žíly, vráskatá prdel - mě by se ani pták nepostavil. A chudáci děti, když mají tak staré rodiče. Sotva děti dospějou, už jsou rodiče v důchodu anebo zemřou.

holky, já si myslím, že je to v životě to nejlepší, co Vás mohlo potkat...hodně štěstí!!!

Ahoj maminy,je mi 43 a čtu si vaše názory.Před pěti rokama jsme se pokoušeli o mimčo,ale nešlo to.Tak jsme to vzdali,že si budem užívat.No a když už jsme to vzdali,tak jsem zjistila že jsem těhotná.Děkuji maminám za názory,měla jsem strach že jsem na to už stará,ale vaše názory mi pomohly.Oba jsme si mimčo přáli.Protože s polu děcko nemáme,každý máme jedno z prvního manželství.Ještě jednou diky.

Je mi 42, mám 22let starého syna studuje vysokou školu. ve 39 letech po dvou samovolných potratech mi řekli, že už děti mít nemůžu, že mám špatný hormonální profil :-( před rokem jsem si našla nového partnera, je mu 54 let, lítá na padáku, jezdí na motorkách, a hromadu dalších nádherných koníčků, je úžasně vitální oba hodně sportujeme. Teď jsem s ním těhotná :-) Nejdřív mě to psychicky odrovnalo, už jsem s tím absolutně nepočítala, ale teď se oba strašně těšíme, partner je absolutně nadšený, na rukou by mě nosil. Na miminko se neuvěřitelně těšíme a vůbec si nepřipadáme staří. Navíc výhoda, máme oba hodné babičky a ochotné děti, takže hlídání zajištěno :-) Při dnešních vymoženostech je jednoduší vychovávat děti, než před 20ti lety, když jsem syna např. vozila 5km do školky na štangli kola, protože jsme neměli ani auto. Takže nebojte se toho! Trochu nám už chyběl nějaký smysl života, člověk upadne do stereotypu a začíná stárnout. My se stárnou nechystáme, chystáme se umřít mladí :-))
Děda kamarádky po tragedii vychovával svoji vnučku, potom ji pomáhal s pravnoučaty a v současné době pravnučka je v jiném stavu a dědovi je 82 a je stále vitální a na prapravnučku se těší. Neskutečné :-)

Loni zemřela moje vzdálená 43letá příbuzná na rakovinu. Hodně se mě to dotklo, byly jsme vrstevnice. Zbyla po ní téměř dospělá postižená dcerka z prvního manželství a 8letá dcerka z druhého manželství. Kvůli tomu váhám, jestli si pořídit ještě miminko.
Mladí lidé také někdy umírají, ale s přibývajícím věkem nemocí přibývá. Dnes jsem naprosto v pořádku, ale nevím, jestli mi to vydrží dalších dvacet let.
Nechám to osudu, budu se rozhodovat, až to přijde (možná už nebude co rozhodovat a osud a příroda rozhodněe za mě).

Dobrý den, myslím, že...AHOJ VŠICHNI.
Je zajímavé číst tuto debatu.Mojí matce bylo 24 a tátovi 27 když jsem se jim narodila .Do mojí puberty do 15 let jsem měla celkem pohodové dětství.Já i o dva roky starší brácha jsme měli co se na tu dobu dalo.Kroužky,tábory ,kde co.V mojich 15 táta zemřel na rakovinu,matka si za pul roku přivedla druhého partnera.Brácha po škole šel na vojnu a už tam zůstal.Já musela jít na školu kterou mi nařídila matka ,abych co nejdříve vydělávala.Po vyučení,mi máti zabavila dvě třetiny výplaty za to ,že doma mohu bydlet.Po roce jsem se vdala a odstěhovala k manželovi.Bydlíme od rodičů dvacet kilometrů.Nikdy nám děti nehlídali a máme dvě.Dárek k narozkám nebo vánocům dostali děti jednou.K babi a dědovi jezdíme jen makat.Teda ted už se s nimi nestýkáme.Vždycky to bylo jen přijed vyprat ,vymalovat ,pouklízet před velikonocemi,létem ,vánocemi umýt okna a tak podobně.Děti kdyby se rozkrájeli nevyhověli ničemu.Byli jen idioti a lemplové.Dnes obě studují.Máme s manželem ročního syna,který babi a dědu nikdy nepozná. Doufám.Zato má milující sourozence a nás.Jsme na tom zdravotně velmi dobře a snad to dlouho tak vydrží.
Myslím,že člověk od člověka je jiný osud a nedá se srovnávat zda je lépe mít dítě do třiceti nebo čtyřiceti.Bud to v člověku je nebo není.I starší manželé mohou vychovávat dítě v mladistvém duchu a vychovají pohodového člověka. Zdraví se nedá poručit to je dáno životním stylem a genetikou.Má li člověk umřít brzy nic s tim nenaděla.Moje spolužačka zemřela v33 letech a nechala po sobě tři děti ,nejstarší chodilo do druhé třídy.

Dobrý den, myslím, že...Janulko, a ty myslíš, že tvoji rodiče by byli ve čtyřiceti skvělými rodiči?? Lidi se moc nemění.
Přeju ti, abys byla skvělou nebo aspoň dobrou matkou a tvé dítě se necítilo jako ty.;-)

Také dávám přednost mladším rodičům, myslím si, že to je ideálnější. Každý to cítí jinak. Nedávno jsem si taky vyslechla názor ženy se třemi dospělými dětmi, že nechápe spolužačky, co si pořizují miminka ke svým dospělým dětem. Sama je dítě starých rodičů, a přestože maminku má dodnes, bydlela s rodiči ve společném domě, když měla sama malé děti, a každý jí záviděl, že má dědečka a babičku na hlídání po ruce, a ona měla zatím na krku celý dům a dvě domácnosti krom svých třech dětí. Je to moje trenérka tenisu, bere život hodně sportovně, ale říkala mi, že kvůli svým zkušenostem, už po dalším dítěti netouží a že by byla ráda, kdyby se její děti s vnoučaty rozhoupaly brzo. Každý má zkušenost jinou.
I když by bylo krásné, kdybychom byli zdraví a čiperní do 100 let, pak si lehli, usnuli a ráno se neprobudili, tak to tak není.
Imunita lidí prý výrazně klesá právě kolem čtyřiceti.
Zkušenost je nepřenosná, každá z nás to cítí jinak.

Dobrý den, myslím, že nelze nic zobecňovat a vždy záleží na přístupu a povaze rodičů. Když jsem se narodila, matce bylo 21, otci 22, byla jsem nechtěná a dávali mi to najevo. Nejezdili jsme na žádné výlety, nenaučili mě ani bruslit ani plavat, jezdit na kole, jediná jejich aktivita po práci bylo sezení u televize. Spolužáci se mi samozřejmě smáli. Vzpomínám si, že paní učitelka tuším v první nebo druhé třídě utrousila poznámku jakéže to mám mladé rodiče. Nevěděla jsem, proč to říká a jak reagovat... Rodiče mi s žádným problémem nepomohli, otec mě poslal za matkou a ona zase zpátky za otcem nebo řekli "hmmm, já nevím..." Se vším jsem se musela nějak poprat sama. Dodnes jim to mám za zlé (je mi 30 let), s rodiči nekomunikujeme. Připadám si, jako bych žádné rodiče už neměla, a ani mi nechybí. Starám se o sebe od 18 let a potřebnou oporu jsem našla nedávno v manželovi. Tolik pohled zase z té druhé strany...

Pro paní "JÁ"

Zní snad něco víc sobecky,než právě "JÁ"???
Mohla bych Vám sem milá paní vložit svůj tragický příběh z Dlouhé cesty,možná byste pochopila,že lidské osudy jsou různé a přestali byste druhé odsuzovat.Třeba se probudíte i takhle: "…nesuď nikoho,když jsi předtím neušel alespoň jednu míli v jeho mokasínách…"

zdravím, všechny..je mi 25 let a moje máma mě měla ve 44 letech.Na rozdíl od paní "já" si nesmírně vážím svojí maminky, že to všechno dobře zvládla a že mě nic jako ditěti nechybělo.Já mohu říct jen,že jsem měla (a dosud mám) milující rodiče.
A tak prosím neházejte všechny do jednoho pytle!!!!

aha, a my jsme si mysleli, že sirotci jsou děti, co nikoho nemají, tak běžíme povědět naší skoro devadesátileté babičce tu smutnou zprávu...nu což..chudák babička , je z ní sirotek