schizofrenie!

Já jsem si vůbec nepřipouštěl, že jsem nemocný, sice jsem chodil k psychiatrovi už předtím, ale to bylo kvůli depresím. Došlo to tak daleko, že jsem byl hospitalizován nedobrovolně. Měl jsem diagnózu paranoidní schizofrenie. Jsou tomu tři roky, od té doby se to neobjevilo, ale určité potíže přetrvávají - výkyvy nálady, roztěkanost, potíže se soustředěním apod.

Luďku, vy jste si sám uvědomil, že potřebujete pomoc a šel jste za psychiatrem, nebo vás někdo přemluvil tam jít? A jaký druh schizofrenie jste měl, nebo ještě máte?

Navíc by se musel definovat pojem "věřící".

A tím chceš říct co? V Americe je např. spousta vědců věřících. Čekal jsi snad v Česku jiné výsledky? Záleží na položené otázce, a je to pouze jedna statistika.

Ateismus v České republice

Jana: To teda slyším poprvé že by se schizofrenií někoho nechali doma a léčili ho ambulatně aspon při první atace. Pokud jde o náboženství tak udajně průzkumy dokládají s výši IQ klesá počet lidí co jsou věřící. Podotýkám že já nejsem ateista.

Ahoj Jano,
tak nám sem prosím pak napište, jak jste dopadla, příp. co vám doktor napsal za léky, docela by mě to zajímalo. Držím palce!

Ahoj, tak za týden jdu k psychiatrovi. Vypadá to podle příznaků právě na tu schizofreni, tak jsem zvědavá, co mi na toto všechno řekne odborník :-)

Věda a víra se nevylučuje, spíš se doplňují.

Ahoj Pavle,
děkuju za "pochvalu", myslím, že to až tak skvělé není...ale když se srovnám s ostatními nemocnými, jsem na tom fakt asi celkem dobře. Psychologa nemám, zhruba jednou za měsíc docházím k psychiatrovi, kde si krátce probereme můj aktuální stav a případné problémy. Vlastně považuju svou nemoc i za určitý dar, který mi umožnil nahlédnout na chvíli do jiných dimenzí reality a pak se vrátit zpět. Myslím, že vývoj mé nemoci měl dost společného s tzv. psychospirituální krizí. Bohužel hranice mezi těmito krizemi a duševní nemocí jsou neostré. Díkybohu se mi povedlo najít cestu zpět a tak mohu své zážitky z období akutní nemoci považovat za duchovní obohacení.

Sorry ale dr Grygar na mne působí trochu jako fanatik. At už jako skeptik tak i co se týče náboženství. Nejlepší je že takový vědec-skeptik věří zřejmě na "neposkvrněné početí" :-)))

Ahoj Marcelo,taky věřím,že existuje něco co nás všechny přesahuje.Když si totiž budeme opakovaně klást otázky proč?,dostaneme se do bodu kdy nebudeme mít vysvětlení a nedá ho nikdo.To ale vůbec neznamená,že má pravdu o bohu,kterékoliv náboženství.Osobně si vážím evangelií i přísloví v bibli,snažím se je ale vysvětlovat symbolicky,stejně tak je celá řada moudrých myšlenek v dalších náboženstvích,jako je New Age,budhismus.Doporučuji Ti prostudovat více pramenů.Navíc jsou zajimavé knihy:Největší tajemství Ježíše Nazaretského,Kniha od prof.Novotného Bůh ukrytý v genomu,některé přednášky astrofyzika dr.Gregara/jméno asi přesně už nevím/,jde o předsedu klubu skeptiků.Zkus jít touto cestou.Přeji Ti hodně štěstí.

Ahoj Zacku,vím,že některé mé názory se zdají být jiným lidem poněkud úsměvné,ale já vím své,svoje názory nikomu nevnucuji a už vůbec bych si nedovolila obohocovat se na úkor nemocných.Není to o tom,že by mi chyběly informace ze "seriozních" zdrojů,ale já prostě beru a snažím se pochopit věci z jiné strany.I když se to někomu může zdát bláznivé,lidé,kteří přišli,zkusili se podívat na věc z "mé" strany,dneska myslí trochu jinak.Nechci si tu na nic hrát,každý jsme jiný,každý máme jiný názor a díky Bohu za to.Každopádně děkuji děkuji za tvůj názor i za stránky pro získání informací,určitě se na ně podívám.Měj se hezky,přeji hezký den tobě i ostatním.

Ahoj Luďku,mám z Vás velice příjemný pocit,vedete si opravdu znamenitě.Chtěl bych se zeptat k tomuto výsledku jste se dopracoval sám s pouhou asistenci psychiatra nebo jste měl a jěště máte silnou podporu klinického psychologa.Dík.
Chci pozravit i Marcelu,ona má patrně silnou potřebu někoho zachráňovat,sám jsem si tímto prošel.Nejvíce udělá člověk pro druhé tím,že především stabilizuje sám sebe.

Marcelo,
omlouvám se, ale dle mého nazoru si pleteš dojmy a pojmy, jak vůbec mužeš z úst vypustit takový nesmysl, jako že schizofrenie znamená, že se v jednom jedinci nachází 2 duše "a někdy i víc". Je to skoro usměvná záležitost. Překvapuje mne, jak často se člověk setkává se šířením podobných nesmyslů - někdy z důvodu obohacení se na nemocných a někdy možna jen z neznalosti. Věřím, že v tvém případě jde o druhou možnost, ale přeci jen, zkus se o téhle nemoci dozvědět více ze seriózních zdrojů (jednoduše a stručně třeba tady: http://www.stopstigmapsychiatrie.cz/schizofrenie/index.html). Možná jsi také myslela tzv. mnohočetnou osobnost, což ale s psychózou nemá mnoho společného a jde spíše o jeden z obrazů histrionské poruchy osobnosti (dříve by zřejmě tato porucha patřila k hysterii).
Přeji hodně zdaru tobě i nemocným.

Ještě k tomu poslednímu dotazu - v Boha jsem věřil několik měsíců, když jsem měl tu ataku, ale v léčebně mě z toho "vyléčili"...
O duchovno se ale zajímám, absolvoval jsem kurzy meditace, zajímám se hodně o filosofii.

Ahoj Honzo!
Já jsem pokračoval ve studiu hned půl roku po propuštění z léčebny, ale bylo to asi moc brzo, studium jsem nedokončil. Teď studuju jiný obor a je to trochu lepší, ale také s tím mám určité problémy. To, co popisuješ, jsem také zažil. Z toho nejhoršího mi pomohla antidepresiva, ale zbytek už je spíš o pěstování vůle apod. Já mám největší problémy s neustálým odkládáním povinností - jsem dost pohodlný a povinnosti nechávám většinou na poslední chvíli, až se mi toho nahromadí tolik, že je to těžké stihnout.
Takže v tom určitě nejsi sám, nevím, jak máš dlouho po atace, jestli by to nechtělo ještě nějaký čas na odpočinek...?
Zajímalo by mě, co studuješ a kolikrát jsi byl hospitalizován.Já studuju ekologii.
Držím palce!

Dále bych se chtěl Vás všech zeptat, pomohlo vám nějak duchovno, víra v Boha ? Kdysi jsem zaslechl o pár případech uzdravení i tohoto.

Ahoj Luďku, docela mě překvapilo, že se léčíš a jsi zároveň student. I mě čekají poslední dva roky studia, ale zjišťuju, že do toho nemám vůbec žádnou vůli, touhu ano, ale nevěřím tomu, že to jde zvládnout. I na malý úkol rezignuju. Nedovedu prožívat, před strachem z neúspěchu instinktivně uhýbám a zároveň když se mi něco nepodaří, ignoruju to. Mohu se zeptat, zda-li jsi na tom byl podobně a jak si se s tím případně vyrovnával? Díky

Ahoj Lenko i stránky sdružení Diabasis je velmi podnětné čtení.Hezký den