Reklama

Nechci mít dítě

Návštěvník (Čt, 3. 5. 2007 - 12:05)

ahoj holky a mamky :-)
já mám 1 dítě, nebylo nějak plánované, stalo se, miluju ho, ale kolikrát jsem tak unavená.. Teď se jedná o to, že manžel chce druhé, ale já ne. Celá rodina a okolí do mě hučí, jak k tomu to dítě přijde, že nebude mít sourozence, jak jsem sobecká atd. atd. ale já vím, že bych to nezvládla a nechci. Pořád se mě každý ptá, kdy bude druhé? Mám toho pokrk.

jindra (Čt, 3. 5. 2007 - 11:05)

A proč by se ti mělo těžko žít?Je to tvoje rozhodnutí,tvůj život,tak se nestyď nemáš za co.Mám dvě dcery a syna a taky tě neodsuzuji,proč?Dcera je na mne naštvaná,že nemám ráda toho jejího,syn má moc práce a má děvče tak ho vidím málo a mám ještě desetiletou a kdo mi zaručí,že mi zůstane u zadku.Miluji je všechny nadevše ale věř že byjy chvilky kdy jsem si říkala(kdybych tenkrát měla rozum jako teď.....

Victoria (Čt, 3. 5. 2007 - 11:05)

Dáša-Aris: Mohla bys mi, prosím, poradit, jak jsi dospěla k tomu, že se za své názory ohledně dětí před nikým nestydíš? Já se za ně nestydím sama před sebou, ale jiným lidem se mi to těžko přiznává. Třeba kolega čas od času vede řeči o mateřské dovolené apod. (moje 2 předchůdkyně na mé současné pozici odešly na mateřskou) a já nemám dost odvahy mu říct, že žádné děti mít nehodlám. Jednou jsem mu řekla, že pokud vůbec někdy, tak až tak v 35-ti, ale upřímně si myslím, že ani v těch pětatřiceti je chtít nebudu, i když, kdo ví... Nebo jsem byla s bývalou kolegyní na kafi a zmínila se, že bych chtěla ještě bratříčka nebo sestřičku. Ona na to: "Vždyť si určitě brzy pořídíš vlastní dítě." Odpověděla jsem: "Možná" a dál se o tom radši nebavila. Proč tolik lidí bere za samozřejmost, že se jednou vdám a budu mít aspoň jedno dítě? Teď je mi 26, což je věk, kdy v dnešní době spousta žen děti (ještě) nemá, ale bojím se, že až mi bude přes třicet, budou se na mě skoro všichni dívat skrz prsty a mně se bude strašně těžko žít...

jindra (Čt, 3. 5. 2007 - 11:05)

nejde jen o toleranci,ale také o vnucování svých názorů druhým.Každý si stojí za svým.Pozorně jsem si přečetla všechny příspěvky a nevidím nikde netoleranci ale pouze názory žen z obou skupin.

Petra (Čt, 3. 5. 2007 - 10:05)

Jo, jsou mi obě sympatický. On totiž každej tak tolerantní není ( viz: Jana).

Alena (Čt, 3. 5. 2007 - 09:05)

Mámo a Šťastně bezdětná, chci Vám oběma poděkovat za Vaše (dost zajímavé) názory a za to, že se vám při tom povedlo nikoho neodsuzovat a do nikoho se nanavážet. To je v takovýchto diskuzích opravdu vzácný. Jste fajn. Mám o čem přemýšlet.

Jana (Čt, 3. 5. 2007 - 07:05)

mámo nemá cenu tu psát své názory.bezdětné naše názory neuznávají a samy by chtěli pochopení.je to jejich věc,mají smysl života v něčem úplně jiném než my a názory druhých je nezajímají jen si na to hrají.

Stastne bezdetn (Čt, 3. 5. 2007 - 00:05)

Pro zajimavost: v 70. letech probehla v jednom americkem casopise anketa na tema, "Kdyby jste se meli znovu rozhodovat, meli byste deti?" Z deseti tisic odpovedi jich 70% odpovedelo zaporne. Jasne, ze se nejednalo o reprezentativni vzorek spolecnosti, a Amerika nejsou Cechy, ale naznacuje to, ze ne vsichni rodice jsou tak stastni, jak navenek hlasaji (spousta pisatelu si neprala zverejnit jmeno, protoze jim bylo jasne, ze prohlasit neco podobneho bylo, a je, spolecensky neunosne).

Je hezke, ze te Tva rodina naplnuje, ale smysl zivota nemusi byt jen v tom. Nekdo je stastny z vnuku, nekdo treba z synovcu, nekdo z pratel, partnera, prace nebo konicku. Uvedom si, ze to, co tobe prijde jako "tak krasne vychodisko" kazdemu krasne nepripada. Stejne tak bych Ti mohla ja prat, abys prokoukla a zivot zasvetila dejme tomu historickemu badani, protoze ve stari budes mit mezi svymi publikacemi a vdecnymi zaky pocit, ze to vsechno k necemu bylo. :-)

Máma (Čt, 3. 5. 2007 - 00:05)

Vůbec netvrdím,že je mateřství jediné správné východisko a vím dokonce,že ve svých 20 letech jsem taky nebyla přesvědčená,že jsem zrovna správný mateřský typ!Opakuji že dnes ze mě mluví vlastní zkušenost a hlavně život lidí v mém okolí. Nějak neznám nikoho,kdo by litoval,že má děti a už vůbec tito lidé nepřemýšlejí o tom,jaké by to bylo bez nich /je to prostě samozřejmost/ ale jak už jsem psala, znám ty bezdětné ženské na prahu stáří...ale to už jsme zase u toho, co je a co není normální,přirozené atd.Přirozená je určitě touha každého být štastný.A když máš najednou pocit,že jaksi všechno ztrácí smysl a čeká tě už jen pomalé chátrání těla i duše až do úplnýho konce,tak jsi jak znovuzrozený,když ti najednou probleskne naděje v podobě vnuků! Přála bych vám děvčata tak krásné východisko!

Stastne bezdetn (St, 2. 5. 2007 - 23:05)

Mamo, litovat muze matka stejne jako bezdetna. Mne osobne takovahle litost prijde zbytecna, protoze treba ty Tve kamaradky nemuzou vedet, jestli by s detmi byly stastnejsi, nez jsou. Kdyby deti mely, je mozne, ze by stejne premyslely o tom, jaky by mely zivot bez nich. Takze uzirat se myslenkami typu "co kdyby" je ztrata casu.

Prosim Te, neprezentuj materstvi jako jedine spravne vychodisko (viz veta "ale to pochopíte právě až vám bude třeba těch 50"), jako kdyby kazdy bezdetny clovek jeste nedozral k tomu spravnemu zaveru. Existuje spoustu bezdetnych, kteri sveho rozhodnuti nikdy nelitovali, stejne jako existuji rodice, kteri lituji, ze deti meli. Jak uz jsem napsala, litost neni vyhradou bezdetnych - jedine, co muzeme udelat, je rozhodnout se co nejlepe v dany okamzik.

Máma (St, 2. 5. 2007 - 22:05)

Děvčata spoustu věcí člověk pochopí a dojde mu vše až když je pozdě. Tak stejně s křížkem po funuse pláčou a zoufají si dnes již 50ti leté moje dvě kamarádky,které po celou dobu co je znám /30 let/ měly podobné názory jako vy. Dokonce si taky mylně myslely,že jim to jejich zvláštní rozhodnutí,být bezdětnými někdo závidí. Nikdo jim nezáviděl a dnes jsou k politování. Jo,zažila jsem si se svými dětmi i horší časy ale nikdy bych neměnila a můj život je naplněný. Ale to pochopíte právě až vám bude třeba těch 50! Jasně že vše je vaše rozhodnutí,tak přeju hodně štěstí a pevnost názorů!

Stastne bezdetn (St, 2. 5. 2007 - 22:05)

Mne se zda, ze priznat se k tomu, ze nechci deti, je stejne tabu jako homosexualita pred par desetiletimi. Proto je dulezite o tom mluvit, aby si zeny uvedomily, ze maji svobodu vyberu, a ze nechtit deti z nich nedela monstra.

Vzhledem k tomu, ze rozhodnuti mit deti ma mnohem zavaznejsi dusledky, je absurdni, ze prave tohle rozhodnuti se povazuje za uplnou samozrejmost, zatimco rozhodnuti deti nemit je odsuzovano a povazovano za neco nenormalniho, co by se melo dotycne vymluvit. Na svete by ubylo nechtenych, nestastnych deti, kdyby to bylo naopak.

Dáša-Aris (St, 2. 5. 2007 - 22:05)

Napsala si to uplně přesně, souhlasím s Tebou, je to pravda, taky si myslím, že ti "štastný s dětma" zas až tak mnohdy štastný nejsou a také trošku závidí. Vždyť jsem to viděla dřív i kolem sebe. Ono se stačí rozhlédnout v ČR. Viděla jsem tam tolik nespokojených a nepříjemných matek a odnášejí to děti. Děti nechci ani k nim nemám vztah, ale když jsem to viděla, bylo mi jich líto, nemohou za to. Těch matek mi také bylo líto, nechtěla bych skončit takhle frustrovaná, nespokojená a nepříjemná. Možná je to i tou náročnější dobou. Ale mám hodně kamarádek, které děti také nechtějí, myslím si, že hodně žen to navenek nepřizná, aby na ně okolí nehledělo špatně, já taková nejsem, říkám vždy co si myslím a žiju podle sebe, podle toho jak chci, jsem spokojená, přála bych to i všem přítomným na diskuzi, ať už děti mají nebo ne.

Dáša (St, 2. 5. 2007 - 22:05)

Děkuji.

Stastne bezdetn (St, 2. 5. 2007 - 21:05)

Ja myslim, ze bezdetni jsou tercem z nekolika duvodu. Nekteri rodice jim zavidi jejich svobodu, relativni financni jistotu atd. a chteji je zatahnout do stejnych problemu, ktere resi oni. Samozrejme takovi nejsou vsichni rodice, ale i takovi jedinci se vyskytuji. Jini povazuji rozhodnuti nemit deti za kritiku jejich rozhodnuti deti mit, a brani se utokem. Prijde mi, ze asi moc stastni nejsou, i pres jejich vychvalovani deti, protoze spokojeny clovek by si proste klidne zil svuj zivot, a neutocil by na ty, co se rozhodli zit jinak.

Pak existuji samozrejme nabozensky zalozeni lide, kteri bezdetnost povazuji za provineni proti Bozi vuli - coz neni zase takovy problem v Cechach, ale treba v USA je takovych lidi monohem vic. V dnesnim prelidnenem svete me propagace deti za kazdou cenu opravdu desi.

Dáša-Aris (St, 2. 5. 2007 - 21:05)

Já hlavně nechápu, co je tak "žere", když člověk vyjádří svůj názor na život a na to jak žije a chce žít nadále a česká "většina" se může hned zbláznit?!? tak ať si tak žijou, ať si mají děti, když po nich tak touží, nikdo jim to nebere! ať jich mají třeba tucet!! Ale je spousta žen, které je prostě mít nechtějí a ani je mít nebudou, jsem ráda, že je svobodná doba, že se každý může rozhodnout sám, je to volba každého. Nikdo nemůže naštěstí nikoho do dětí nutit. Jen ať se tady ta česká "většina" rozčiluje :) my bezdětné ženy si to stejně uděláme podle sebe, podle toho co chceme! né to, co by ráda diktovala společnost a "většina"!

Stastne bezdetn (St, 2. 5. 2007 - 21:05)

Daso-Aris, ja ziju v cizine take, ale bohuzel i tady jsem potkala netolerantnich lidi dost, i kdyz uznavam, ze lide tady jsou o krok dal, nez v Cechach.

Dáša-Aris (St, 2. 5. 2007 - 21:05)

Ok, to není problém.

Dáša (St, 2. 5. 2007 - 20:05)

Jedna osoba jménem Dáša se tu již vyskytuje,prosím,dej si jiné jméno-přezdívku!Díky.

Dáša (St, 2. 5. 2007 - 20:05)

Andreo, nereaguj na anonyma, který se neumí ani podepsat, to bude nějaká zakomplexovaná kráva nebo zakomplexovaný blbec. Také nechci děti, je to zbytečná přítěž. Holt česká společnost ještě na to není vyzrálá. Žiju v cizině, někdy mě uplně překvapuje, jaké jsou v Čechách zpátečnické názory, jaká netolerance názoru druhých lidí.

Reklama

Přidat komentář