Nechci mít dítě

Nemůžu mít děti ze...Když rozhlásíš, že děti nechceš, tak máš klid, he he? To seš teda št'astnej člověk.

Vono to totiž bejvá vo tom, že když prohlásíš, že děti nechceš, tak se s tim nikdo nespokojí a povede dál svoje moudra, až bude voheň na střeše.

No jo.

Jenže když řekneš, že děti nemužeš mít ze zdravotních důvodů, tak ti lidi začnou radit, aby ses šla léčit, abys děti mohla mít, he he.

Takže si nevybereš.

Kdysi dávno tady někde na Doktorce psal ňákej kluk, že když jeho někdo začne votravovat votázkama na dítě, tak von mu řekne, že se nechal sterilizovat (ale ve skutečnosti samozřejmě kecá).

No a to taky neni řešení. Protože potom se vod toho člověka zas doví, že je blbej, když se nechal sterilizovat...

Takže voheň na střeše bude zas.

to znám často přesně opačně. Lidi kteří nechtějí dítě, tak řeknou, že kvůli zdravotním důvodům. Potom si už radílci na ně netroufnou.

Nemůžu mít děti ze...upřímná odpověd.A máš pravdu,takhle to dělá spousta lidí.Jinak ale je mi líto.Nikdy jsi nechtěla třeba dítě adoptovat? Sama nevím,jestli bych dokázala cizí milovat,ale bez dětí bych žít nemohla,těžká vplba,co je lepší.

Nemůžu mít děti ze zdravotních důvodů, tak jsem raději rozhlásila, že dítě nechceme. A máme klid. Konec těch hloupých otázek, kdy už?

jenže za to její děti nemohou.Ted s tebou nemůžu souhlasit,vztahy v rodině jsou někdy komplikované.

Jendo, asi máme voba stejný...Takže moje ,,rádoby ségra" se dokonce jmenuje stejně jako my dva, akorát v ženským provedení Jana. Je z prvního manželství, tedy nevlastní a věk 52. Než se vdala bydlela s námi a když jsem byl malej, strarala se spolu mamkou o mne. Měl jsem jí strašně rád, protože byla moc fajn. 2× vdaná. První manželství netrvalo dlouho, asi tak 3 roky, protože se tam do toho pořád montovala tchýně, děti nebyly. Po rozvodu bydlela sama v nějaký garsonce, asi 1,5 roku, ale přesto pořád byla fajn.
No a potom se seznámila s dalším amantem, slovo dalo slovo a hurá, vzali se a jsou doteď. Ze začátku taky dobrý,
často jsme za nimi jezdili a oni za námi.
Ale co čert nechtěl, najednou se objevily děti a pak vztahy mezi námi, začaly rok od roku pohasínat a došlo to tak daleko, že najednou mamku a mne nemusí, přitom jsme jí nic neudělali. Možná je to taky penězi, ten její (nynější švára) dělá mistra v jedný firmě a vydělává dost, proto jezdí každý rok do Řecka. Děti mají 2, klukovi je 26 a holce 24. Jenomže se stačili finančně zkazit, takže jim taky smrdíme. Sečteno podtrženo, ségru zkazily peníze, začala se na nás dívat z vrchu a to se taky podepsalo na našich vztazích, dokonce mezi nima samotnými. Proto jsem psal ,,rádoby ségra"...

má přece každý,at už je bez dětí,nebo s dětma,co to je za hloupost? Ten,kdo děti nechce,jeho věc,ale neznamená to,že jeho život je štastný,ba naopak,jsou to pro mě lidé bez citu,jsou chladnější,než ten,který ty děti má.Pouze můj názor,který nikomu nevnucuji.

Určitě Žaneto, vím o čem...Jendo, asi máme voba stejný křestní méno, sme voba stejně starý a máme voba stejnej názor.

To se málokdy povede.

Akurát bych vyloučil nejenom dítě, ale radši i vztah. Pak teprv je člověk volnej jak fógl.

A co to je "rádoby ségra"?

Je "zaručeně" pravá, nebo je oficiálně nevlastní?

A kolik jí je a kolik je jejím dětem?

Dík.

No Jendo tak tohle je...Určitě Žaneto, vím o čem mluvím, takže děti v žádným případě nechci. Taky kolikrát sleduju, jak jsou někteří lidi z toho vážně na nervy, já to moc dobře znám. Dám příklad: moje rádoby ségra pořád mamce vtloukala ,,Přece nebudu sama, chci pořádný život, manžela a taky
děti." Jistě, že se tak stalo, manžela má (šváru), děti rovněž, jezdí na dovolenou do Řecka, ale... Z toho ze všeho nervy v kýblu a došlo to do takovýho stádia, že už není s námi kontaktu vůbec. Jó něco za něco...

mi to od tebe připadá,že lituješ,že jsi to dítě vůbec měla? To jsi tedy matka k pohledání.I já jsem byla na potratu,i je pravda,že jsem druhé dítě nechtěla,ale to zase z úplně jiného důvodu.Jasně,je rozdíl starat se o jedno a nebo o 2-3 děti,to je rozdíl a hlavně při dnešní době.Ale jinak,mateřství jsem si já užívala.

Kdepak děti, ani omylem!...No Jendo tak tohle je přesný,to co pořád říkam tak ty si napsal přesně mé slova.Já sice jedno dítě mam ale neměla sem mladšího sourozence tak sem nevěděla jaká je to starost.Když sem otěhotnila pak po druhý to sem šla na potrat protože už sem věděla že druhý dítě bych nezvládla.Jsou s tim jen starosti,už máš celý život o něj strach a do toho řešit školu,když to bylo malý tak poslouchat řev,no vůbec mi to nebavilo.Mám ráda svuj klid a mít znova dítě by byl pro mě doslova horor.Opravdu je to tak člověk má co dělat sám se sebou,kord když má zdrav.problémy..A taky miluju svou volnost ale dítětem jí člověk strácí.

Prosím, pochop, že někdo...proč ti vadí můj názor? Píšu tak,jak to cítím.

Ale prosim tě..., snad vím,...jasně,pokud někdo nemůže mít děti,nebo je nechce,tak si to nahradí něčím jiným,jak píšeš ty,nějakým koníčkem.Mě by to dítě nic jiného nenahradilo,nejsem si ale jistá,že kdybych mít nemohla,že bych si je třeba adoptovala.U mužů je to zase trošku jinak.

moc důležité mít...Ale prosim tě..., snad vím, co v životě chci a nechci, nebo
ne? Prostě dítě nepotřebuju, hotovo a přes to vlak nejede.
Mimochodem já můžu mít v životě děti, ano a vlastně je už mám teď a víš jaký? To co, jsem si například vyrobil a složil, a tak podobně...

Kdepak děti, ani omylem!...moc důležité mít hodného,zodpovědného partnera.Pokud ho nemáme,pak s dítětem počkat,než najdeme toho pravého.Jinak,bez dětí ne,to by nebyl život.Svoboda se ti přejí,děti,to je ten život.

Kdepak děti, ani omylem! Každý si má užívat života a volnosti dokud to jde. Být volný jak ten pták v přírodě, nač si přidělávat zbytečně starosti, jako by jich nebylo takhle dost? Člověk má dělat sám co se sebou, prosím tě ještě dítě...
Milou, hodnou a láskyplnou ženskou, krásný vztah pln porozumění a citu, to ano. Dítě? Vůbec!!

řekla bych asociální lidé na netu,které s takovým názorem v reálu nepotkáváme.Někdy si přijdu normální jenom já,protože sice věřím,že existuje žena,která opravdu po dítěti nikdy netoužila,ale že by jich bylo zase tolik,to se mi nezdá.Asi ti normálnější na diskuze nepíší,já to tak trošku beru za podivínství,ale je to pouze můj názor a vůbec nechci někoho urazit,jasně,pokud je sama štastná,ta volnost jí naplnuje,pak není co řešit.Jak tady píšete,pokud je dítě problémové,fetuje,nebo je postižené,je to veliké neštěstí,kterou to trápí celou rodinu,ale bohužel,takový je život a ty starosti k tomu někdy patří.Nechci psát svůj příběh,kdy velký problém s dětmi také mám,ale upřímně vám řeknu,že to dítě je jenom a jenom moje a já bych ho nevyměnila ani za nic na světě a to,že si také dělám velké starosti.Proto těmto ženám nikdy neporozumím.

naprosto souhlasím a jsem...Mirko, já to taky nechala být, říkala jsem si až "to" na mě přijde, tak ten pocit přijde, užívala si života....a nic. Nepřišel. Je mi 49 let, jsem šťastná, jsme svobodní, život nádherně, bez omezení žijeme. Když ten pocit mít nebudeš, nejdi do toho, opravdu o nic nepřijdeš. Každý anonymně říká: je to radost!, ale proč kolem sebe vidím tolik bolesti s dětmi. třeba přátelé na rovinu říkají, že jsem udělali to nejlepší. Řeší své dětičky, ale nikde tu radost nevidím. Jak říká má kamarádka: nejraději je mám, když spí.
A další kámoš: od malička věděl, že chce velikou rodinu...a má osm dětí. Nejsou to žádní romové, oba VŠ vzdělaní, šťastní, že mají tak velkou rodinu. Ale ty starosti - jeden feťák, druhý autista, dcera postižená, to bych nepřála ani nepříteli. Ale zvolili si tenhle život, neremcají. Přeji jim štěstí.

že na netu píší individua s podivnými názory,těch takových normálních moc není.

Mirko, to je tvá věc a na nikoho nedej. Pokud se rozhodneš děti mít do čtyřiceti máš čas. Pokud ne, je to tvoje rozhodnutí a nikdo nemá právo tě soudit.