Nechci mít dítě

Dokud jsem nemel dite ,tak...Tak to máš blbý, breedere.

a na tuhle diskusi to jako píšeš proč?

Dokud jsem nemel dite ,tak jsem nemel pro zit,kdyz mi zena porodila naseho syna ,tak jsem nasel smysl zivota!Dite je to nejkrasnejsi co muze cloveka v zivote potkat a nenahradiho zadna kariera ,penize a jine blbosti!

JO běžte se podívat na ty stránky, jsou tam samý psychopatky, hnusný ženský s knírem který nikdo nechce.......tak tam píšou že nechtějí děti.
No jak by taky chtěly, když jim je stejně nikdo neudělá.......Helena odtud tam chodí taky a ta je většinu roku v blázninci.......je švihlá .......podobný jsou i na nokiddingu..........samý ropuchy fousatý.....ha ha ha ha

Tak se nech vykastrovat a...Proč? Tady si můžu psát co chci. Já jsem tady správně a názory žen, které dítě nechtějí mě zajímají. Přečti si název diskuse a vysmahni si pokecat na nějakou diskusi o miminech. Neotravuj tady!

Tak se nech vykastrovat a nevotravuj !!

ty jsi pravděpodobně vůbec nepochopila název diskuse. Nevím, proč bych měla mít dítě, když ho nechci.

A co tím chceš jako dokázat? Chceš nás naštvat nebo nám nadávat, poučovat nás o jediné své pravdě? Takových už holka bylo, ale je to asi jako přesvědčovat rybu, že na suchu je líp.
Kdo prostě nechce, u toho nikdy nebude "pozdě" a veškeré výroky o biologických hodinách jsou úplně mimo.
Kdo víte o čem mluvím, přijdte se podívat na klub pro dobrovolně bezdětné, odkaz zde
www.nokidding.webovastranka.cz

holky "nechci mít...Aleno,tím co jsem napsala jsem se chtěla dotknout právě těch holek ,co se dětí programově vzdávaj!Také jsem kdysi patřila mezi ty ,co říkaj "děti ano,snad,ale teď nejsou na pořadu dne"apod.Mateřské pudy mne přepadly až hodně po 30tce a výsledek je "pouze" jedno dítě a další už nebude..

holky "nechci mít dítě" jsou šťastné bytosti.... Mohou si zvolit způsob života, jaký se jim líbí. Já bych dítě moc chtěla, aspoň jedno, ale nemůžu, nemám ani partnera a už je mi moc let - to je pak teprv hrůza a beznaděj. A řeči od typů jako je Runa mi fakt dodávaj. Jsem ráda, že jsou i lidi, kteří neberou mateřství jako vrchol lidského štěstí, jako to nej, co může ženskou v životě potkat a bez toho je bezcenná.

Samozřejmě,že mladí nechtějí děti-copak oni vůbec ví co chtít?dneska chtějí to a zítra zase ono,ale co potom až budou mít všechny ty výdobytky moderní civilizace(domy,auta),nebude jim pak něco chybět?a možná na "to" už bude pozdě..
Znám zase opačný extrém,ženský v mém okolí,co zjistily,že už jim ujíždí vlak ,dokážou dělat všelijaký kousky jenom aby si zadělaly na prcka,ale to patří zase na jinou diskuzi..

to je velice omezený názor.

Tvé názory jsou,Janule,zkrátka ještě nezralé,nevím jak to jinak říct.Cizí děti jsou prostě něco úplně jiného než vlastní,ale to poznáš jedině vlasstní zkušeností.Mateřství a následně rodičovství jsou nepřenosné zkušenosti a být tebou bych se této JEDINEČNÉ životní záležitosti nebránila!!Jistě,jak píše Bára můžeš život zaplnit i jinými "věcmi" ,ale nic z toho se dětem nevyrovná...

Pro Inku: proč je Jana sobecká? Zkrátka jí to nebere, tak proč by děti měla mít?

Před pěti lety jsem na tom byla stejně jako Ty Janulo.
Sobecká,myslela jsem jen sama na sebe na své pocity.
Nečekaně jsem otěhotněla a ani po porodu jsem neměla mateřské pudy,měla jsem dítě bez partnera,který když se dozvěděl,že čekám dítě to vzal jako podraz na sebe a odešel jinam.

Ano,mohla jsem jít na potrat,ale nějak to nešlo,nejsem asi vychovaná k vraždám ať jsou jakékoliv.(ale jsem vychovaná k sebevraždám)
Tak jsem byla těhotná a blbá.Vyrůstala jsem bez mámy a táta ač byl vzdělaný se s holkou o problémech holek nebavil.
Jsem rozená samotářka,tak si dovedete představit,že nejsem moc sdílná-tedy nebyla jsem,o malého jsem se starala jak to jen šlo,byl hezký chlapeček-a je to divoch k pohledání.Jen chci napsat to,že lásku jsem k malému pocítila až když onemocněl-banální rýma,ale velké horečky,dostala jsem strach a začala jsem lítat po doktorech,jen aby se zjistilo od čeho ty horečky má.Dnes jsem šťastná máma,maličký má plno kamarádů a já díky němu plno úžasných přátel.
Nikdo nás nenutí mít děti.Takže je to pouze na nás a našem svědomí.

Také přidám něco do mlýna... nechci dítě! asi jsme vadná, je mi 25 , za pul roku 26 a já nechci dítě ,ani děti.Nevidím na nich nic co by mě bralo ,ani pocit je někdy chtít a mít,Ve 20 jsem si myslela že to přijde,ale bude mi 26 a nepřišlo ..., každý kdo vykládá o porodu - si neutrousí poznámku " už nikdy" , a že to byl horor..a opravu každá tady v mém okolí , myslím devčice okolo mého věku + - , už jen kvuli tomu bych to snad neabsolvovala.Když si čtu články o mateřství- kroutím kolikrát hlavou - omezit své (nezdravé= jídla),jako proč bych si nemohla pochutnat, když si nemocná nemužeš si ani vzít léky -to mám jako trpět v horečkách a léčit se bylinkama? ,nemůžeš už vykonávat všechny sporty,nebo to co tě bavilo a pomali i návod jak je vhodné ležet atd ...po přečtení kroutím hlavou a přišla bych si jako nějaká dojička, která už ted bude všechno jen obětovávat pro dítě a dítě mě vydojí z věšketré zábavy a sil ,později i o peníze.Nemluvě otom,jak člověk po porodu vypadá ,tělo a tak ,prsa.., Není to jen o tomhle, nesnáším dětský brekot, ..v obchodě ,u doktora..prostě když začně dítě řvát a brečet a vždy se vidím,jak je možné ,že je ty matky nějak neuklidníja,kdo to má poslouchat , to asi jsem sobec , ale když vidím děcko řvat a vztekat se -nemazlila bych se sním ,nechápu kolikrát matky kolem mě ,jak mužou tak své děcka rozmazlovat a nechat si kolikrát od malého dítěte na sebe dovolovat !to už je vrchol.Asi proto ani nemužu a nechcí být matkou.Přítele mám 6 let a ten taky po dítěti netouží.Mám kopu jiných poviností a starostí ,starám se o zvířata.Dětí se spíš bojím,těch malých,ani nevím jak se k nim chovat,když snimi přijdu do styku.Opravdu jste nikdo nikdy neměl takové pocity? Přešlo vás to?

Děti sou na hovno a končí snima klid a volnost.

urážlivě ? to si děláš...Já netrvdím,že mě to urazilo ale že to znělo povrchně a urážlivě.Ono to vyznělo jako když si bezdětné chtějí jen užívat a netouží třeba po té lásce. To je vše.

ok, chápu to. Nehodlám se hádat a dohadovat.
Je mi 40, a jsem též v pohodě. Věř či ne.
Měj se fajn.

Ahoj ženská, koukám, že...ne, napadání vypadá jinak, musel by to být jiný obsah příspěvku. Tohle není napadání, je to vyslovení vlastního názoru a ty to víš. A možná nějaká řečnická otázka-už jsi odpověděla. Já jsem prostě jsem ve stadiu života, kdy nemám ráda, když lidi jen mluví o tom, co nemají a nechtějí vidět to, co jim život dal. Kolem mně tolik stížností, tolik nespokojenců ... lidí bez pokory, konzum a hlad po majetku. Vím, zní to jako fráze, jsou to fráze, ale tohle je věc, která mně s prominutím sere. Je mi 45, jsem za zenitem. Ale mám práci, děti, chlapa, zatím snad i zdraví nenarodia jsem se v Afghánistánu ani Severní Koreji - prostě paráda. Jsem šťastná jako nikdy předtím. To asi nepatří do této diskuze, kde se vede řeč o tom, že někdo děti chce a jiný ne, ani nechápu, co je na tom k tak obsáhlé diskuzi. Tak v osmnácti sis představovala život jinak, to já taky, to asi většina z nás. Taky jsem udělala moře chyb - ale právě ty chyby mně posunuly dál, následovalo to podstatné-ponaučení. taky jsem si mohla stokrát říct, že jsem se obětovalo pro něco nebo někoho. A kdybych to neudělala - a žila pro sebe a své pohodlí, svoje choutky-byla bych šťastnější ? Nevěřím.