Benzodiazepiny a závislost

Kromě anxiolytického účinku mohou mít také sedativní, hypnotický, antiepileptický, protikřečový a centrálně myorelaxační účinek (konkrétní účinky závisí na typu preparátu). Všechny léky mají různě vyjádřenou složku uklidňující, větší dávky téměř vždy vyvolávají spánek.

(Zne)užívané dávky jsou poměrně široké, zpočátku stačí jedna až několik tablet, postupně se lze propracovat až k několika desítkám. Léky jsou poměrně bezpečné při předávkování, pokud ovšem nejsou užity spolu s jinou tlumivou látkou. Zrádný je zvláště alkohol. Kombinace s alkoholem mohou vést ke smrtelnému předávkování.

Závislost na nich vzniká plíživě, má složku psychickou i fyzickou, odvykací stav se projevuje neklidem, návratem potíží, kvůli nimž byl lék původně předepisován. Vážnou komplikací mohou být epileptické záchvaty vedoucí i k úmrtí.

S hlavními a pro lékaře většinou žádoucími účinky látek této skupiny léků úzce souvisí i účinky nežádoucí, které použití léků komplikují. Nežádoucí účinky se zvýrazní ve vysokých dávkách a při dlouhodobém užívání, tedy nejvíce při zneužívání a závislosti na benzodiazepinech. Jsou většinou také způsobeny tlumivým účinkem na CNS, resp. ovlivněním určitých struktur mozku, např. limbického systému. Mohou však mít vliv i na jiné části těla nebo například na nenarozený plod.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:

• Únava a ospalost, které nastupují již v léčebných dávkách, a s nimi související prodloužení reakčního času, které může vést k selhání při obsluhování strojů, např. řízení auta.
• Zmatenost ? při vyšších dávkách může dojít ke ztrátě orientace nejen v okolí, ale i v situaci, v níž se postižený nachází.
• Intoxikovaný pak může být úzkostný, nebo dokonce agresivní a v záchvatu silné agresivity zaútočit na své okolí.
• Narušení krátkodobé paměti, jehož výsledkem jsou tzv. okna, zvláště pokud je benzodiazepin užitý v kombinaci s jinou tlumivou látkou, např. alkoholem nebo heroinem. Nepamatování si toho, co se dělo v intoxikaci, je velmi častým steskem při jejich nadměrném užívání, resp. po jeho skončení. Postižení si někdy nepamatují celé týdny i měsíce svého života.
• Ztráta motivace k řešení problémů ? souvisí s odstraněním strachu a úzkosti. Člověk přestává mít potřebu složitou situaci řešit.
• Snížení svalového napětí ? zvláště po vyšších dávkách někdy intoxikovaní působí jako ?z hadrů?, mnohdy mají obtíže udržet se na nohou.
• Přechod placentární bariérou a intoxikace plodu ? benzodiazepiny jsou plodem pomaleji metabolizovány, jejich užívání může vést k vrozeným vadám (např. k rozštěpům rtu a patra).
• Užívání na konci těhotenství a v období těsně před porodem vede k abstinenčnímu syndromu novorozenců.
• Přechod do mateřského mléka ? pokud žena užívající benzodiazepiny kojí, tak léky přechází s mateřským mlékem do těla dítěte. Kromě útlumu dochází i k velkému zatížení jater, v nichž se benzodiazepiny metabolizují, a brání tak odbourávání jiných důležitých látek, např. bilirubinu. Nakonec může dojít k trvalému poškození mozku.

Rozdělení:
Dělí se na skupiny jednak dle intenzity hypno-sedativního (zjednodušeně tlumivého) působení, jednak podle rychlosti eliminace (zjednodušeně vylučování) a tím i délky účinku.

• Dle intenzity hypno-sedativního působení:

Léky s nejmocnějším hypno-sedativním působením se používají jako léky při poruchách spánku, léky způsobující slabší útlum jsou indikovány proti úzkosti.
Silná hypnotika: Rohypnol (fl unitrazepam), Nitrazepam (nitrazepam), Dormicum (midazolam), Halcinon (triazolam).
Léky způsobující slabší sedaci: Diazepam, Seduxen, Apaurin, Valium (Diazepam), Oxazepam (oxazepam), Rivotril (clonazepam), Lexaurin (bromazepam), Neurol, Xanax (alprazolam).

• Dle délky účinku:

Dlouhodobě působící léky mají vylučovací poločas (tj. doba, za kterou se množství účinné látky v organismu sníží na polovinu) delší než 1 den. V jejich eliminaci hrají důležitou roli játra a při jaterních onemocněních se jejich vylučování zpomaluje.
Dlouhodobě působící léky: Diazepam, Seduxen, Apaurin, Valium (Diazepam), Defobin (chlodiazepoxid).
Středně dlouho působící léky: Lexaurin (bromazepam), Neurol, Xanax (alprazolam), Rivotril (clonazepam), Rohypnol (fl unitrazepam).
Krátkodobě působící: Oxazepam (oxazepam), Dormicum (midazolam), Halcinon (triazolam). Vylučovací poločas u těchto medikamentů je kratší než 12 hodin, jsou zatíženy vyšší pravděpodobností vzniku závislosti než léky dlouhodobě působící.

Zdroj: Drogy -otázky a odpovědi (Portál)