Konec kolektivního kouření v Norsku

Od dnešního dne se totiž Norsko stalo druhou zemí na světě,
zakazující kouření ve veřejných zařízeních. Koncem letošního
března se podobnou cestou jako první vydalo Irsko. V jiných
zemích, jako například v USA nebo v Austrálii, se sice restrikce
stejného druhu rovněž vyskytují, ale pouze na regionální a nikoli
celostátní úrovni.


Někteří návštěvníci restaurací nemohou ministru zdravotnictví
Dagfinnu Höybratenovi přijít na jméno. I část těch, kdo nekouří,
míní, že zákaz cigaret přispěje k zániku společenského života
Norů. Jejich oponenti ale soudí, že lidé si postupně zvyknou.
Podle průzkumu veřejného mínění zákaz vítá celkem 60 procent
obyvatel Norska, tedy většina. Dalším dvaceti procentům je to
jedno a zbývajících 20 procent je tvrdě proti.


Ještě potěšitelnější je pro zastánce nových restrikcí
skutečnost, že každý čtvrtý norský kuřák nyní zvažuje, že s
cigaretami nadobro přestane. Norské ceny tabáku jsou přitom vůbec
nejvyšší v Evropě. Tak jako tak nyní kouří přibližně čtvrtina
norské dospělé populace. Muži a ženy jsou přitom přibližně v
poměru půl napůl.


Většina deníků dnes přinesla nostalgické reportáže s
fotografiemi těch, kteří si - často s uplakanými pohledy - chtěli
cigarety v restauracích ještě naposledy vychutnat až do samého
konce. V několika hospodách v hlavním městě takoví skalní kuřáci
seděli až do půlnoci a típli svou cigaretu skutečně až v hodině
dvanácté či těsně po ní.


To už se však museli opatrně rozhlédnout kolem. Od půlnoci je
totiž dodržování nového zákona plně v odpovědnosti majitele
provozovny a kdokoli si na porušování zákazu mohl začít stěžovat
u několika institucí. Ke stejnému účelu byla zřízena nová
telefonní linka se zvláštním osmimístným číslem.


Možná i proto, ale určitě nejen proto, bylo už krátce po
půlnoci v řadě norských hospod čerstvě vyvětráno.


Tomáš Sniegoň - ČTK