Kouření škodí i planetě

Nedopalky cigaret tvoří 40 procent odpadů na ulicích nebo plážích, rozkládají se přitom i 15 let. Nikotin z tabáku se v moči kuřáků dostává i do odpadních vod. Samotné pěstování tabáku pak představuje pět procent světového odlesňování.

Dopady kouření na životní prostřední dnes zazněly na tiskové konferenci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ke Světovému dni bez tabáku, který připadá na 31. května.

"Nejčastější důvody, proč lidé chtějí přestat kouřit, jsou čtyři: zdraví, peníze, společenské důvody a pocit závislosti," uvedla vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Králíková. Ani ekologické důvody ale podle ní nejsou zanedbatelné, přestože jsou mezi jejími pacienty spíš raritní.

Podle Věry Očenáškové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka lze k odpadním vodám přistupovat jako k velmi naředěnému vzorku moči a tak z něj zjistit velké množství informací. Už v minulosti se tak například zjišťovaly drogy nebo koronavirus. "Čistírny odpadních vod nejsou nastavené na odstraňování celé řady látek," vysvětlila. Problematické to může být například u léků.

Začínají se podle ní objevovat i první studie o tom, jaké jsou dopady nikotinu a jeho metabolitů zpracovaných lidským tělem na rostliny nebo zvířata. "Povrchová voda v ČR je přibližně z 50 procent zdrojem i vody pitné," doplnila.

Samotný tabákový kouř podle Králíkové obsahuje stovky rakovinotvorných látek nebo dokonce radioaktivní polonium, které nese vinu asi za dvě procenta případů rakoviny plic. Kouření je podle ní ale rizikem i pro vznik rakoviny prsu, tlustého střeva či děložního čípku. Rakovina plic je jednou z nejfatálnějších rakovin. Pokud ji lékaři odhalí pozdě, přežije více než pět let jen asi šestina až pětina pacientů. Najde-li se ale včas, může jich být až tři čtvrtiny. V pozdním stadiu přijde k lékaři zhruba 40 procent pacientů. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno asi 6500 lidí.

Primář kliniky plicních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba připomněl nový screening, ve kterém se lékaři snaží oslovovat bývalé a současné kuřáky, aby se u nich odhalila rakovina včas. Osoby, které kouřily alespoň krabičku denně 20 let, mohou podstoupit preventivní vyšetření, které rakovinu odhalí. V Česku jich žije kolem půl milionu. Podle Votruby se tak může screening zachránit více než 200 životů každý rok.

První data o úspěšnosti screeningu bude Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prezentovat na podzim.

ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama