Na substituční léčbu u pervitinu zatím chybí peníze

Substituční léčba je použití stejné či podobné látky, která je užívaná z nelegálního trhu,“ vysvětlil protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Zahraniční studie podle něj účinnost prokazují. V Česku se u několika pacientů testuje jako náhradu účinek léků, které se používají na léčbu jiných zdravotních problémů. Výsledky chtějí odborníci shrnout do nějaké sebrané studie.

“Chceme získat prostředky na to, aby se udělala klinická studie. Snadné to je tam, kde je to zájem farmaceutické firmy, která si to zaplatí,“ dodal Vobořil s tím, že dřívější žádosti o grant na studii nebyly úspěšné. Loni odhadoval, že by bylo třeba asi 15 milionů korun na tři roky.

Substituční léčba se v Česku používá u závislých na heroinu, loni ji postupovalo asi 2250 lidí. Podle Vobořila si ji část pacientů platí, část se hradí z dotací. Podle únorového vyjádření premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) by měl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) začít jednat s pojišťovnami o tom, že by byla substituce hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Podle odborníků se to vyplatí i finančně. Ředitel Adiktologického centra Prahy 12 Jiří Presl  uvedl, že metadonová substituce stojí 23.000 korun za rok. Pokud bude uživatel drog kvůli kriminalitě ve vězení, stojí asi 400.000 až 500.000 korun,“ dodal. Podle Jakuba Minaříka z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice by substituce pervitinu stála řádově stovky korun měsíčně.

Možnost substituce může podle Romana Gabrhelíka ze stejné kliniky zvýšit atraktivitu léčby pro závislé a může je to přitáhnout i k dalším službám. Zrealizovat studii, která by možnosti a přínosy substituční léčby ověřila, podle něj trvá asi dva roky. Bylo by třeba ale povolení ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Česko je podle expertů největším výrobcem pervitinu. Podíl jeho injekčních uživatelů mezi ostatními drogově závislými roste, v předloňském roce to bylo 72 procent. Česko má tak nejvyšší podíl jeho uživatelů mezi lidmi ve věku 15 až 64 let, v jednom roce ho užilo 0,8 procenta populace.

Zdroj: ČTK