Nedostupnost léčby závislosti na alkoholu

08 Srpen, 2016

Největším problémem léčby závislosti na alkoholu v Česku je její místní, kapacitní i finanční nedostupnost, řekl ČTK primář kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov. Síť specializovaných ambulancí se rozpadla, odborníků na léčbu je málo a zdravotní pojišťovny část léčby nehradí.

Úprava činnosti protialkoholních záchytných stanic vázne na bojích o zákaz kouření v restauracích, protože záchytky jsou součástí daného zákona.

“Projednávaný zákon dostupnost léčby neřeší, stanovením sítě se nezabývá a penězi na léčbu už vůbec ne,“ uvedl Popov. Činnost záchytek jako zdravotnického zařízení nový zákon neupravuje, ale předpokládá se, že je budou řešit navazující úpravy jiných zdravotnických zákonů. K dosavadnímu zákonu nejsou vyhlášky, které by upravily, jakým způsobem mají záchytky fungovat, jak mají vypadat a jak mají být technicky a personálně vybaveny.

Potřeba léčby závislosti na alkoholu přitom je v Česku veliká. Češi patří podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila ke světovým rekordmanům v množství vypitého alkoholu. Denně se ho napije zhruba 12,5 procenta lidí nad 15 let, vysoké dávky pravidelně popíjí 170.000 lidí, takzvaných rizikových pijáků je na 600.000.

“Každý Čech vypije v průměru deset litrů čistého, tedy stoprocentního alkoholu za rok. Pokud se vezme populace od 15 výše, je to téměř 17 litrů. Přitom průměr světa je 6,13,“ upřesnil Popov.

Reklama

Podle zdravotnických statistiků bylo v roce 2014 kvůli závislosti na alkoholu hospitalizováno 5123 mužů a 2233 žen. Hospitalizací bylo 9724, řada pacientů byla hospitalizována opakovaně: jeden muž dokonce jedenáctkrát, dva devětkrát a dva muži a jedna žena osmkrát v jediném roce. Mezi hospitalizovanými bylo i 38 dětí. Mnoho dalších pacientů je však hospitalizováno pod jinou základní diagnózou.

O dostupnosti léčby rozhodují podle Popova pojišťovny, ne stát. “V okamžiku, kdy pojišťovna řekne, že služeb má dost, další nenasmlouvá, i když argumentujeme, že faktická dostupnost v regionu není,“ řekl.

Zdravotní pojišťovny dávají na léčbu poruch z pití alkoholu ročně kolem miliardy korun. Většina těchto peněz však nejde na léčbu závislosti, ale následků pití. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna za ni dala v roce 2014 kolem 550 milionů korun, za léčbu alkoholického onemocnění jater 130 milionů, následků toxických účinků alkoholu 12 milionů a poškození nervové soustavy alkoholem 2,5 milionu korun.

Popov potvrdil, že zájem o protialkoholní léčbu stoupá, kapacity nestačí. I když se na jeho klinice zvýšily počty ambulancí, nejsou schopni uspokojit zájem, na první ambulantní vyšetření čekají pacienti šest až osm týdnů. “Kdybychom měli další ambulanci, okamžitě je plná,“ řekl. Problém je podle něj i v nedostatku denních stacionářů, které poskytují léčbu formou intenzivní ambulantní péče.

Při léčbě alkoholové závislosti navazují lékaři na zakladatele oboru docenta Jaroslava Skálu, který v roce 1951 založil v Praze první protialkoholní záchytku jako zdravotnické zařízení na světě. Skála stavěl léčbu na absolutní abstinenci. Připouštěl variantu pozvolného omezování pití, ale těmito pacienty se nezabýval. Neměl na rozdíl od svých následovníků k dispozici lék, který umožňuje řízené omezování pití. Ani teď ho ale nedostane každý. Tableta, která zbrzdí pití, stojí 120 až 150 korun. Když na ni pacient nemá, léčbu absolvovat nemůže. Zdravotní pojišťovny tablety nehradí.

Počet hospitalizací, osob a průměrný počet hospitalizací pro diagnózu F10(poruchy duševní a poruchy chování z užívání alkoholu) v roce 2014