Pandemie COVID-19 a alkohol

Analýza téměř 5 000 unikátních vyplnění důkladného Alkotestu na webu Suchejunor.cz ukázala, že alkohol pije v období pandemie častěji 40 % rizikových konzumentů oproti 16 % lidí, kteří alkohol pijí s nižší mírou rizika (viz. přiložený graf). Naopak bezmála polovina z těch, kteří měli alkohol bezpečně pod kontrolou už před pandemií, v tomto období ještě ubrala. Do rizikových skupin byli respondenti rozřazeni podle standardizovaného adiktologického nástroje AUDIT-C. Podobné výsledky se ukázaly v otázce ke změně množství alkoholu vypitého při jedné příležitosti, kde došlo ke zvýšení spotřeby u 23 % rizikových konzumentů a pouze u 6 % nízkorizikových. 

Průzkum Nielsen Admosphere

Podobný princip ukázal i reprezentativní výzkum Nielsen Admosphere na české internetové populaci 18+. Slabší konzumenti alkoholu (2-4x měsíčně a méně často) pijí alkohol v době pandemie výrazně méně často než před pandemií, část pravidelných konzumentů alkoholu (2-3x týdně) v pití alkoholu také ubrala a pije méně než před pandemií (cca 16 %). Část z této skupiny pravidelných konzumentů alkoholu však v pití naopak přidala a pije častěji než před pandemií (20 %). A právě těmto lidem hrozí, že mohou snadno sklouznout do rizikové skupiny konzumentů alkoholu. 

Průzkum ISIC

V posledním průzkumu, který proběhl ve spolupráci s ISIC, odpovídalo 1 645 student, z nichž byla většina mezi 15-25 lety. Pohled na změnu spotřeby v rámci pandemie ukázal, že spotřebu zvýšilo 21 % odpovídajících studentů, oproti tomu jich 52 % v konzumaci zvolnilo, což je výrazně větší číslo, než u předchozích dvou výzkumů. Může to potvrzovat trendy vyznávající současnou generací Z, která alkoholu holduje výrazně méně, než generace předchozí. Mezi studenty už zná kampaň Suchej únor 85 % dotazovaných. Každý čtvrtý (25 %) ze studentů se zároveň už někdy do kampaně aktivně zapojil. 

Úbytek podnětů a možností seberealizace

„Při prvním pohledu se může jevit, že pandemie měla na spotřebu alkoholu u nás pozitivní vliv, protože větší množství lidí s pitím zvolnilo nebo se jejich spotřeby situace nijak nedotkla. Tím bychom ovšem opomíjeli nejrizikovější skupinu obyvatel, u které se ukazuje zcela opačný trend,” popisuje za Suchej únor Petr Freimann. „Důvody přesně neznáme, může jít o dopady sociální izolace, úbytek vnějších podnětů a možností seberealizace nebo třeba hůře dostupnou péči o duševní zdraví, stejně jako o celkovou úzkost z pandemie,” dodává. 

Jistá je korelace mezi zhoršenou psychickou pohodou a nadměrným pitím jako nevhodnou strategií při řešení tohoto stavu. Podle zkušeností adiktologů a terapeutů přibylo také lidí, kteří v minulosti svůj boj s alkoholem vyhráli, dlouhodobě abstinují, ale během pandemie krátkodobě uklouzli nebo k tomu měli velmi blízko (tzv. relaps). Nárůst u nárazového excesivního pití nejméně jednou týdně (tzv. binge drinking), potvrzuje i studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. 

Různé zahraniční studie také poukazují na skutečnost, že ve spotřebě alkoholu během posledního pandemického roku přitlačili na pilu zejména dospělí do 35 let. U nich plní alkohol patrně dvě „funkce” – jednak snižuje úzkost z nejisté socioekonomické situace a možné ztráty zaměstnání, druhak slouží jako dočasné antidepresivum. Obecně se zdá, že jsou nadměrným pitím nyní více ohrožené ženy, které i za normálních okolností tradičně více popíjejí doma, kde nyní tráví ještě více času než před pandemií, navíc značně zatížené stresem z pracovních povinností, běžné péče o domácnost a domácí výuky dětí.

MK