Lidé s utlumeným vnímáním hořkosti vypijí více alkoholu

Lidé s určitou genovou variantou, díky níž jsou jejich chuťové buňky méně citlivé na hořké, vypijí dvakrát více alkoholu než lidé s citlivými chuťovými pohárky, kteří si na něm nepochutnají. Vyplývá to ze studie Connecticutské univerzity ve Storrsu, o níž informuje internetový vědecký magazín NewScientist.com. Objev by údajně mohl lékařům pomoci při boji s alkoholismem.

Lidé lze rozčlenit do tří skupin podle míry jejich chuťové
citlivosti. "Superkoštéři" mají mimořádně vyvinutou citlivost na
hořké látky, zatímco "nekoštéři" pocítí hořkost v ústech až při
vysokých koncentracích takové matérie. Lidé nenáležející k žádné
z těchto skupin jsou průměrní "koštéři".



Už dřívější studie prokázaly, že "nekoštérům" připadá chuť
alkoholických nápojů - whisky, vína i piva - příjemnější a sladší
než "superochutnávačům". Je rovněž dokázáno, že alkoholici a
jejich příbuzní bývají většinou "nekoštéři".



Při chuťových testech se často používá hořká látka PROP (6-n-
Propylthiuracil) a v roce 2003 byl objeven gen TAS2R38, jenž
ovlivňuje citlivost vůči této chemikálii. Chuťový gen má přitom
několik přirozených variant.


Americký tým se nyní pokusil zjistit, jak podoba genu působí
na sklony k holdování alkoholu. Vědci porovnávali u desítek mužů
a žen, středních až těžkých pijáků alkoholu, reakci na PROP s
jejich profilem genu TAS2R38 a hustotou chuťových buněk na
jazyku. Současně se těchto osob dotazovali, jak často sahají ke
sklence s alkoholem.


Zjistili tak, že příslušný chuťový genotyp souvisí s mírou
konzumace alkoholu v raném věku, jenž je většinou určující pro
pozdější alkoholismus.



"U osoby, která nejsnáze pocítí hořkost, je logické, že
nebude chtít pít tolik alkoholu," říká Valerie Duffyová z
Connecticutské univerzity. Expertka ale varuje, že lidé často
ošálí své chutě vysoce ochucenými alkoholickými nápoji nebo v
určitých společenských situacích - například na studentských
večírcích - své chuťové sklony raději potlačují.


Podle vědce Dennise Drayny z Institutu pro komunikační
poruchy v marylandském Rockville, jehož tým gen TAS2R38 objevil,
má zhruba polovina světové populace alespoň jednu chuťově
tlumivou variantu tohoto genu.


Pochopení toho, jak gen přesně ovlivňuje zálibu v alkoholu a
jeho konzumaci, by prý mohlo najít široké uplatnění. "Je dobře
známo, že geny mají na alkoholismus vliv, je ale velmi obtížné
rozmotat fakta. To že chuť se jeví tak jasným faktorem, je velmi
vzrušující. Toto zjištění by mohlo mít zásadní dopad na
celosvětový problém alkoholismu," doufá Drayna.


Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele martinka
    martinka (anonym)

    doporučuji tedy něčím ohořčit chlapům pivo

    Lis 16, 2010

Přidat komentář

Reklama

Reklama