
Kouření může vyvolávat či zhoršovat mnohá onemocnění.
Ischemická choroba srdeční:
Kouření zdvojnásobuje riziko onemocnění ICHS. Čtvrtina onemocnění ICHS je vyvolána kouřením (WHO). Kouření cigaret značně zvyšuje riziko přítomné již pouze zvýšenou hladinou cholesterolu, systémovou hypertenzí a diabetem. Toto platí nejen pro ICHS, ale i pro periferní vaskulární onemocnění, aneuryzma aorty, pro mozkovou příhodu a subarachnoidální krvácení. Náhlá smrt se vyskytuje u kuřáků asi 10x častěji než u nekuřáků. Zdraví kuřáci, kteří zanechají kouření, snižují riziko vzniku infarktu myokardu i náhlé smrti. Toto snížení rizika se zvětšuje s dobou po zanechání kouření. Totéž platí pro ty, kteří přežili srdeční infarkt. Dochází i k omezení vzniku další ataky infarktu myokardu a postinfarktové anginy pectoris.
Onemocnění periferních cév:
Kouření cigaret je jedním z hlavních faktorů vzniku atherosklerotického onemocnění cév dolních končetin. Na vzniku ICHDK (ischemické choroby dolních končetin) se kouření podílí 95% (WHO). Riziko vzniku ICHDK se zvyšuje u nemocných s diabetem, jestliže kouří.
Rakovina plic:
Riziko onemocnění rakovinou plic je u osob, které kouří zhruba 20 let 20 cigaret denně, (tj. s celkovým konzumem cigaret více jak 150 000 cigaret), po dosažení věku 45 let asi 18x vyšší, než u nekuřáků.
Po 10 letech zanechání kouření klesá riziko onemocnění rakovinou plic na úroveň rizika trvalých nekuřáků. Riziko onemocnění rakovinou plic se zvyšuje kouřením cigaret s vysokým obsahem dehtu, s hloubkou inhalace a vysokým počtem denně vykouřených cigaret. Riziko onemocnění je potencováno některým pracovním prostředím. Jsou to především dělníci, pracující s azbestem. Zde je riziko 92x vyšší ve srovnání s nekuřákem, nepracujícím s azbestem. (Proto ve Švédsku nesmí kuřák pracovat v azbestovém průmyslu.)
Jiné druhy zhoubných (maligních) onemocnění:
Epidemiologické studie prokázaly souvislost kouření tabáku se vznikem rakoviny hrtanu, dutiny ústní, jícnu (zde hlavně v souvislosti s konzumací alkoholu), močového měchýře, slinivky břišní, ledvin a děložního čípku.
Pokud by veškerá populace přestala kouřit cigarety, klesla by během 20 let incidence všech druhů malignit asi o 30% (WHO).
Chronická respirační onemocnění:
Výskyt onemocnění chronickou obstrukční nemocí plicní je v 75% podmíněn kouřením.
Vředová choroba žaludku a dvanácterníku:
Kuřáci cigaret trpí 1,7x častěji vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku, než nekuřáci. Po zanechání kouření dochází k rychlému hojení vředového onemocnění.
Perinatální morbidita a mortalita:
Novorozenci matek kuřaček mají obvykle o 200 g nižší porodní hmotnost ve srovnání s novorozenci matek nekuřaček. Kuřačky rodí dvakrát časteji děti s porodní hmotností nižší než 2 500 g. U kuřaček se zvyšuje podíl spontánních potratů, časných i pozdějších úmrtí plodu, jakož i vyšší podíl úmrtí novorozenců. Mentální vývoj dítěte matky kuřačky, kouřící během těhotenství, je opožděn a vyrovnává se teprve v 10. roce věku.
Zdroj:www.cbmi.cvut.cz
Komentáře (27)
- odpovědět
Kvě 03, 2006- odpovědět
Kvě 03, 2006- odpovědět
Kvě 03, 2006- odpovědět
Kvě 15, 2006- odpovědět
Kvě 15, 2006- odpovědět
Čer 01, 2006- odpovědět
Led 06, 2007- odpovědět
Feb 19, 2007- odpovědět
Feb 19, 2007- odpovědět
Feb 19, 2007- odpovědět
Feb 22, 2007- odpovědět
Feb 25, 2007- odpovědět
Feb 25, 2007- odpovědět
Feb 26, 2007- odpovědět
Feb 26, 2007- odpovědět
Feb 27, 2007- odpovědět
Feb 27, 2007- odpovědět
Feb 27, 2007- odpovědět
Bře 03, 2007- odpovědět
Lis 28, 2007- odpovědět
Lis 28, 2007- odpovědět
Čer 14, 2009- odpovědět
Črv 18, 2009- odpovědět
Črv 18, 2009- odpovědět
Bře 12, 2012- odpovědět
Bře 12, 2012- odpovědět
Pro 04, 2012Přidat komentář