
Alkoholici a narkomani nepotřebují rady, jak se zbavit závislosti. Potřebují naučit se převzít za sebe zodpovědnost. Je o tom přesvědčen terapeut Jan Jílek, který se léčbou závislostí zabývá jedenáct let. O svých zkušenostech se zvládáním vlastní závislosti připravuje knihu. Po deseti letech pití a fetování 21 let abstinuje.
"Jsem přesvědčen, že každý člověk nejlépe ví, co chce a co
potřebuje, a je schopen se o sebe postarat. Moje zkušenost mi to
potvrzuje," řekl ČTK Jílek. Terapeuty prý nepotřeboval, aby mu
řekli, jak je na tom zle, ale aby ho přijali, jaký byl, a ukázali
mu jeho slepá místa.
"Říká se tomu tvrdá láska," vysvětlil. Závislé, kteří
manipulují okolí svou neschopností, postaví před fakt, že jsou
schopni se o sebe starat. "To je pro ně někdy velmi těžké
přijmout. Je to o práci a oni jsou líní," řekl. Závislost vidí
jako odmítnutí nést zodpovědnost, jako dětský přístup k životu.
Zatímco běžná terapie se zaměřuje na přípravu závislého na
dobu, kdy bude abstinovat, a učí ho vyvarovat se rizik, Jílek se
zaměřuje na to, jak bude závislý fungovat mezi lidmi. Abstinence
je pouze východiskem.
"Závislý je člověk až do smrti, toho se nezbaví, stejně jako
cukrovky. Maximálně se může naučit s tím žít," řekl Jílek. Podle
něj nejde při léčbě o boj, ale o sebepoznání a sebeovládnutí.
"Jako se staví dům - nikdo ho nepostavil bojem, ale tvrdou
dřinou," vysvětlil.
První krok v terapii podle Jílka je, aby závislý přiznal, že
je v maléru. Většinou totiž není schopen přiznat si závislost.
"Nejlepší definice závislosti: s chlastem se žít nedá a bez něj
také ne, anebo v Bibli slova apoštola Petra: co se člověka
zmocní, tím je zotročen," citoval.
Jílek pracuje také s rodinami a partnery závislých. Na rozdíl
od obvyklé terapie, v níž se probírá, jak jsou na tom závislí
špatně a co by pro ně měla rodina ještě udělat, on se zaměřuje na
to, jak se v této situaci rodiče, partneři či děti závislých
cítí. "Jde o to, aby se rodina vzpamatovala a byla schopna čelit
tomu, čemu se říká spoluzávislost," řekl.
Tím, že rodina postaví bariéru a zabrání závislému v
manipulacích, vystoupí ze spoluzávislosti a chrání se před
poškozování sebe. "Ze strany rodiny nejde o pomoc závislému až k
sebezničení, ale o prospěšnost," upozornil.
Podle odhadů odborníků žije v Česku kolem 30.000 závislých na
nelegálních drogách. Přinejmenším dalších 100.000 lidí se setkává
s problémy drog jako příslušníci rodin a přátelé závislých.
Naďa Myslivcová - ČTK
Komentáře (6)
- odpovědět
Srp 22, 2005- odpovědět
Zář 16, 2005- odpovědět
Srp 20, 2005- odpovědět
Srp 21, 2007- odpovědět
Říj 03, 2009- odpovědět
Říj 04, 2009Přidat komentář