Reklama

chci zemřít

Hanka (Po, 19. 5. 2014 - 16:05)

ahoj, prave jsem zadala do...Ano, já si myslím, že člověk žije opravdu jen kvůli sobě. Protože ve skutečnosti je pořád sám, sám se rodí, sám trpí, sám se raduje, sám umírá. Sám pro sebe a sám se sebou. Asi je nejdůležitější naučit se mít rád jako svého nejlepšího přítele a naplnit svůj život věcmi a zážitky, které by člověk chtěl dát a poskytnout svému nejpešímu příteli. Život člověka nemá sám o sobě žádný vyšší smysl, jen ten, který mu sami dáme. Čekat, že na nějaký vyšší smysl života časem přijdeme, je hloupost, leda snad někdo, kdo uvěří v Boha, začne mít pocit, že ten vyšší smysl je v Bohu, ale de facto je to taky jen ten smysl života, který si sám pro sebe vybral. Pokud člověk chce, aby jeho život byl příjemný, musí si život těmi příjemnými věcmi vyplnit. Je to těžké, ne vždy se to úplně podaří, protože život je určován nejen naší vůlí a našimi činy, ale i různými vnějšími okolnostmi, které nemůžeme nebo nedovedeme ovlivnit. A má pravdu Pampeliška v tom, že čím je člověk hloubavější a přemýšlivější, tím víc se mu život zdá těžký, složitý, nesmyslný, hloupý, k ničemu. Nejlepší je nenechat to zajít tak daleko, nevrtat se v tom příliš. Lidé, kteří nad životem nehloubají, ale žijí ho, jsou na tom nejlépe.

Pampeliška (Po, 19. 5. 2014 - 15:05)

ahoj, prave jsem zadala do...lucie,
nevýhoda přemýšlivých, chytrých lidí je, že poměrně v raném věku přijdou na to, že život je o tom, cos výstižně popsala. Jak s tím naložit ve 20? Celý život před sebou a ty s tím máš žít? K čemu?

Úplně ti rozumím, a nemám žádnou chytrou odpověď. Pravda je, že lépe se žije těm, co o tom moc nepřemýšlí, a nejšťastnější bývají zvířata, která prostě žijí, a neřeší to.
Je mi líto, jak silně už nyní pociťuješ bilanční prázdno, to mělo přijít až se zmoudřením ve stáří...až má člověk cosi za sebou. Ale teď? Jak do toho jít, když to vidíš tak zbytečné a nesmyslné?

Napadá mě jedině-najít si podobně předčasně prozřivší lidi a vzájemně si sdělit pocity, ve dvou (a více) se to lépe táhne.

lucie (Ne, 18. 5. 2014 - 13:05)

Toužím zemřít! Připadám...ahoj, prave jsem zadala do googlu "chci zemrit", protoze mam podobny pocity, takova ta zbytecnost se docela nabizi. ctu vsechny mozny knizky a snazim se prijit na to, co mi chybi a myslim, ze je to v nejjednodussim smyslu tak, ze si priroda zaridila, abysme se v urcitym veku mnozili, a kdyz se to nedari, tak podvedome citime "prazdnotu". on ten zivot zas tak sofistikovanej neni, co se tyce ty podstaty. vsechno to okolo je krasny (nebo taky bolestny). myslim, ze clovek je sam sobe vesmirem a bohem a odpoved na vsechno mame v sobe. Presto mame potrebu nejakym zpusobem kooperovat s dalsima "vesmirama" a vytvaret tak novy vesmir. Porad se rozpinat.. A kdyz to nejde, tak chceme zemrit. Mne to taky moc nejde. Clovek se na me podiva a rekne si, takova pekna holka a jak je chytra a sikovna, ta se v zivote neztrati (to mi je opakovane sdelovano). A pritom jsem tak ztracena. Nejhorsi je, ze si myslim, ze to zachrani nejaky dalsi clovek, ze prijde do myho zivota jako spasa, jenze to je podle me ta chyba. Meli bysme si na to prijit sami, jinak to nebude dlouhodobe fungovat. Muze prijit naplast, ale ta se proste casem odlepi. Moc nevim, co mam delat, prijde mi vsechno zbytecny, kvuli cemu tohle vsechno je? Kvuli sobe? To je jako kdyz mam varit. Pro sebe si jsem lina uvarit. Takova neucta, ja vim. Vazim si svyho zivota i tela, Je krasny a zdravy. Presto tam chybi ta odezva. Kdyz si ji nedam ja sama, tak kdo? Porovnavam se s ostatnima, spousta lidi ma mnohem "krutejsi" osudy, jenze to neni o osudu, ale o pristupu. Strasne moc nechci byt sama. To je asi podstata ty chuti zemrit. Pocit samoty - a z toho plynouci prazdnoty. Ani nemuzu rict nepochopeni, protoze me neni slozity pochopit.

Nina (Ne, 13. 4. 2014 - 15:04)

Rád Ti pomůžu !!! Copak...holky, ja chi zemrit mam k tomu duvod, zemrel mi pritel, ja to vim, ze to nezvladnu, potrebuju jit za nim, vzdyt je to moje laska...

Pampeliška (Čt, 10. 4. 2014 - 16:04)

Je mi 15 a připadám si jako...x,
nečetla jsem to tu, a koukám že jeden skutečně zoufalej hlas zapadl ve změti blbostí.
Seš tu ještě?
Jak je? Být bystrá a vnímavá může být peklo. Znám to.
A to mám skoro třikrát tolik co ty.
Ale dá se s tím naučit žít.
Bude fajn, když ještě napíšeš...

Ewe (Čt, 10. 4. 2014 - 15:04)

To bych netvrdil.Slišíš?

...A to tele (E (Čt, 10. 4. 2014 - 15:04)

Lepší blbec,nežli tuhej.To bych netvrdil.

Ewe a R... (Čt, 10. 4. 2014 - 14:04)

To se sešli dva blbci u Kolína.
A nebo, že by Pat a Mat?
Nejsem si jistej.

R. (Čt, 10. 4. 2014 - 14:04)

Měl jsem nádhernej sen, že...Tak pokud nejseš člověk, ani nepochopíš, že to udělali a pokud jo, tak to uděláš taky. A jak čtu tvůj příspěvek - už abys začal jako náš vzor!

Zaplať pánbu! (Čt, 10. 4. 2014 - 11:04)

Tak tobě už neradim.To bych asi fakt o něco "velkýho" přišel!

Tak už jste to (Čt, 10. 4. 2014 - 10:04)

Měl jsem nádhernej sen, že všichni lidi spáchali sebevraždu. To byla nádhera. Nejlepší dobrej skutek, co kdy lidi vůči Vesmíru vykonali. Snad se toho dočkám i v reálu.

Q (St, 9. 4. 2014 - 19:04)

Pomuže mi nekdo umřit ?...Najdi si nejakeho fetaka, ktery zoufale potrebuje hotovost na dalsi davku. Ten te rad zlikviduje a oloupi.

Pro inspiraci se muzes podivat na film Roberta Bressona "Le diable probablement".

Franta (St, 9. 4. 2014 - 15:04)

Pomuže mi nekdo umřit ? hledám nekoho kdo ma zbran jelépe neregistrovanou a bude ochotny mi zabit a následne zkontrolovat jestli jsem opravdu mrtvy zaplatim kolik budeš chtit prachy už potrebovat nebudu. Nekde mimo lidi aby jsi nemel problemy
+ následné anonymni přivolani policie na místo aby mi našli je tu nekdo spolehlivý e-mail [email protected]

bara (St, 26. 3. 2014 - 12:03)

Chci umrit,protoze muj zivot...Tak nejak vidim a ctu sama o sobe.Zajimave jak jsou si nekteri lidi podobni.Ale me porad rikaji:"bude lip",jen uz tomu nejak neverim.

čtoucí (Čt, 20. 3. 2014 - 06:03)

Je mi 15 a připadám si jako...Kde je naše Pampeliška, dosud pomáhající
všem nešťastným???
Chybíš tady!

x (St, 19. 3. 2014 - 20:03)

Je mi 15 a připadám si jako bych byla na světě věčnost. Nenávidim to tady. Pokaždý když jdu spát, přeju si abych se ráno už neprobudila. Chci tak strašně moc umřít, ale nemám nato. bojím se bolesti a nikdy to nedokážu. Teď jsem přišla na gympl a je to ještě horší. Nenávídim to tam! Na základce to bylo v pohodě a stejně sem chtěla umřít, tak co teprv teď. Nikdo to nechápe! Dneska sem dostala skoro zachvat a přišla máma... a ja sem ji řekla že "chci na základku" vim že se tam nemůže vrátit...ale ja to tady nesnášim...ale nikdy sem ji neřekla že chci umřít. Nechci jít ani k žádnýmu psychiatrovi protože bych si připadala jako blázen, ikdyž asi sem blázen. nevím co mám dělat. prosím pomoc...

Lada (Út, 18. 3. 2014 - 11:03)

Jsem 10let po vážné DN,tříštivá zlomenina pánve,25cm praslá lebka,téměř neslyšící,problém s páteří jek bederní tak krční,špatné prokrvování mozku proto při aktivitě pády a kolpsy,třes rukou,omezena hybnost končetin,toto jen ve zkratce.Pracoval jsem krátce i v CHD bohužel bez většího úspěchu,pokračovat nelze.Po Drábkově zázračné reformě jsem přišel o plný ID,nemám nárok na označení vozu invalida,na žádné příspěvky.Nikdo mě nezaměstná,ID 2st.činí necelých 7000kč cca 5000kčdám za bydlení a zbytek je na vše ostatní.Takto se stát postará o člověka co 20let tvrdě dřel a cizí vinou přišel o zdraví a nejen o to.Je mi zle z práce našich vládních činitelů a stydim se že jsem čech,žít už nechci,nemám už důvod.Pomůže mi ně[email protected]

Pampeliška (Ne, 12. 5. 2013 - 05:05)

ty sis sama život nedala...Pro mámu viz výše:
Je děsivé vidět jak trpí vlastní dítě. Přesto si myslím, že tohle nyní slyšet to děvče nemůže potřebovat.Myslím, že právě pocity viny ji nutí ktomu, aby si ubližovala. Spíše než výčitky a pocit viny a zodpovědnosti za druhé by ji teď měla zajímat její situace. Jak se cítí ona, a ne její máma.
Promiň.
Ale tady jde teď fakt spíše o ni samotnou. Její pocity jsou teď to nejpodstatnější.

Danielo:
Nemyslím, že by byly nutné hned Bohnice, kvůli sebepoškozování. Ale někdy nutné jsou, to my tady asi neposoudíme...kolik ti vlastně je?

holčičko (So, 11. 5. 2013 - 23:05)

ty sis sama život nedala ....
až jednou porodíš ..tak pochopíš...
jdi za mámou a řekni jí že jí věříš a nevíš si rady a jestli jsi takový slaboch že to nedokážeš a potřebuješ jen zájem a lítost
tak jí to dej přečíst....
máma co pohřbila syna - rakovina

tak (So, 11. 5. 2013 - 22:05)

vidíš ...
je nás tu dost holek
nejsi sama
taky tam byly takový holky co ty...
nebo se za něco nevědomně trestáš...
musíš přijít odkud se to bere ...
! !!!
podívej někdo pije
někdo nadává
někdo někoho bije
lidi jsme různí
ale ty trápíš sebe a cítíš že to vlastně neni dobře .. tak se dál řiĎ intuicíí
a napiš...
" alkačka "

Reklama

Přidat komentář