Těhotenství po čtyřicítce

konečně normální diskuze, to je dost že se odstřihla ta příšerná Laura s roztouženou dcerou

Taky by mě zajímalo,jak je to s testy,můžete prosím někdo napsat,jaké testy se musí podstoupit třeba po 35.roce,aby člověk věděl,zda bude miminko zdravé? Díky moc

tak já čekám vytoužené miminko a narodí se mi ve 42 letech.jak tu čtu tyhle příspěvky tak mi z nich docela mrazí,některé názory se mi zdají být příliš zastrašující, já myslím, že je to o lidech, ještě jsem se nesetkala s negativními ohlasy, až tady.Myslím, že je to individuální, riziko mají i mladé maminky, tak nevím, když už je tu diskuze se staršími matkami které to dítě čekají, tak určitě vědí do čeho jdou, tak proč je děsit.jestli má někdo potřebu mít dítě tak ať ho má, když to bude pod kontrolou, proč ne.Prosila bych někoho aby mi napsal kolik starších maminek zná abych si tady nepřipadala jak exot..díky moc

Chtěla jsem se zeptat maminek, co byly těhotné v pozdějším věku, jak to bylo u nich s výsledky těhotenských testů?

:) ani se mnou souhlasit nemusíš,já nikomu neradila a tak jsem žádný souhlasy neočekávala,já jen popsala svůj příběh,to co zrovna já prožívám.....vím,že každý dítě je jiný,jen skoro v pětačtyřiceti už je člověk víc unavenej než před deseti lety,to je vše,chtěla jsem jen ukázat druhou stranu mince.Protože představa mimča byla nádherná a těšení se a včechno to kolem,ale jak roste a roky přibývají,je dítě víc a víc temperamentnější a my čím dál starší....ale já bych ho nedala za nic na světě,i přes tyhle malý těžkosti jsem moc spokojená,jen jsem popsala,jak to může vypadat v reálu.Miminko vyroste,my zestárnem,např.já začínám i pracovně od píky,o vše jsem přišla abych malýho nemusela dát pryč,takže já se stavím na nohy a únava je občas znát.Ani jednou jsem nezalitovala,že jsem mu dala přednost,dokonce i před chlapem a jsem na něj sama.

Ivo, mě je 37, mám 3 syny, nejmladšímu je 8 a do dneška je velmi hyperaktivní. V obchodě si jde kam ho oči táhnou, ruce má nenechavý...(myslela jsem si, že by z toho mohl už vyrůst), ale jinak je mamánek, mazlíček. K tomu mám celkem psychicky náročnou práci. Měla jsem tedy nejmladšího v 29 tedy relativně mladá a pocity, které popisuješ jsem měla taky. Navíc jsem starší kluky vozila na kroužky a bydlela jsem na vesnici, kde lišky dávají dobrou noc. Teď je nejmladší ve 2. třídě a neustále něco řešíme, zapomíná pomůcky do školy, denně ho musím kontrolovat, nedávno mi paní učitelka dala kuchyňský nůž, že ho kluk donesl do školy... No, zkrátka není zlej, ale nápady má telecí. K tomu mám ty dva kluky starší a práci. Večer jsem utahaná, jak kůň a to bys řekla, že mám děti velký 17, 10, 8. Tak že můj názor je ten, že ženská, která toho má moc je utahaná v každém věku a nemusí se to svádět zrovna na dítě, které si pořídíte v pozdějším věku. Třeba to zrovna bude hodné dítě. Je to relativní a s tebou Ivo nesouhlasím.

Jestliže chce dítě 50letá je to v dnešní době stejně extrémní jako dvacetiletá. Doba, kdy nám po školách běhaly studentky s bříšky je naštěstí pryč...

jakožto starší matka dávám Lauře za pravdu,každá mince má dvě strany,já svým výše uvedenm příspěvkem chtěla říct,že nezvládnu už nic jinýho než tu péči o mýho klučinu a bude to čím dál horší.Psala jsem to optimisticky a taky se tak na to dívám,ale je pravda,že před třemi lety,když jsem ho čekala,se mi to zdálo všechno idylický,že ještě v roce jsem si ti nesmírně užívala a ted občas brblu,protože bych taky ráda měla chvíle pro sebe a chtěla si polenošit.Kolokrát jsem vyčerpaná už jen z toho,že jedeme na nákup,posadit do sedačky,uvázat ho,odepnout,vyndat ho,držet ho za ruku,pobrat věci z auta,zamknout a jít.Tam nosit tašky,v zimě bundy a kluk mi běhá mezi lidma od autíček k vláčkům a na všem se chce svézt,a to jsem ještě nevlazla ani do Hypernovy nakupovat,už jsem vyřízená :))A pak to samý nazpět a večer padnu a nechci nikoho vidět.Ale těch méně náročných dnů je víc a ty si užívám.Takže i tohle by si starší matky měly uvědomit,že to není jen otom,jak se cítím a vypadám,ale hlavně o tom,kolik toho vydržím v případě,že se mi narodí obzvlášt zdravej jedinec :))

Riziko je to přece vždycky...

ještě dodám, že hodně sympatický je mi tento názor:
"...taky starší máma...
Jak píše příspěvek nade mnou, až zas tak v pohodě to není. Mám to taky za sebou, ten věkový rozdíl mezi matkou a dítětem je hodně propastný. Lidi říkají, vy máte hezkou vnučku atp. A to vypadám mladší, než jsem. Teď s blížící se šedesátkou se objevily nějaké zdravotní problémy a tak někdy uvažuji o tom, jestli se vůbec dočkám vnoučat.S mojí dcerou jsme velké kamarádky, věkovým rozdílem mezi námi náš vztah netrpí. Přesto si myslím, že si to má každá maminka rozmyslet. Já jsem si neměla co rozmýšlet, mně se to povedlo prvně a naposled a jsem šťastná jak blecha za ten dar od pána Boha...
Tak to vidím i já, kdo má dítě pozdě, ať ho má. Je to jeho věc a určitě se nedá odradit mým odlišným názorem, že. Musí ale počítat s tím, že je to prostě riziko.

Pro Danu - děti jsem neměla jako mladá kvůli gynekologovi v rodině, ale protože jsme je s manželem chtěli :-))

Proč by moje 20letá dcera nemohla toužit po miminku? Má svoje představy, přítele, se kterým si nechávají postavit rodinný domek, pracuje, chtěla by mít první mimi do 24-25 let, samozřejmě počítá i s tím, že to tak nemusí dopadnout. Co je na tom špatného? Pořád mi to připadá normálnější než když ženské po 30 žijí u rodičů a tvrdí, jak jsou nezralé a mají na všechno dost času. Nebo když téměř 50letá vyvádí u mého bratra gynekologa, že je mladá, má přece pořád menstruaci a je po plastice obličeje a do teď na dítě čas neměla. Přírodu prostě neošidíte, milé dámy, říkejte si co chcete, viď Jitko. Jen by mě zajímalo, proč nečtete pořádně to, co se tady píše, pokud chcete reagovat. Opravdu mě nepřekvapuje, že někdo jezdí na výlety s dospělými i malými dětmi, dělám totéž a žiju velmi aktivně. A že čtu ráda studie a statistiky? Patří to k mé práci, i když nejsem lékař. Doufám, že mohu mít aspoň vlastní názor, mám-li k těmto věcem blíž než vy. Nikdo a nic mě nepřesvědčí o tom, že to pro dítě není nejlepší, narodit se mladé matce ve věku a stavu těla pro toto nejvhodnějším.

holky nenechte se odradit,kolem mě běhá spousta starších maminek(které asi díky bohu neměly gynekologa v rodině)a jsou naprosto v pohodě a dokonce jezdí se svými dospělými dětmi (k překvapení paní Laury)taky na výlety i s prckem.Ona paní Laura nám vlastně nechtěla sdělit, že by mohla být matkou, ona se chtěla pochlubit, že bude v tomhle věku babičkou a když se prohrabe statistikami,které evidentně ráda čte, tak jí možná doktor v rodině doporučí být za třináct let i prababičkou.
holky nedejte se, takových jako paní Laura sem moc nepíšou!!!a to je zase naše statistika.

no my zrovna gynekologa v rodině nemáme, ale aby mi moje dvacetiletá dcera toužila po miminku sotva vyleze školu, mi přijde jako sakra zdravotní problém v dospělosti(že by ditě moc mladé matky?)

Průměrný věk rodiček se posunul na 29let.Z hlediska sociálního, ekonomického je to v pořádku, z biologického - i průměrný věk života se prodloužil, nechtěla bych, aby mně v dnešní době dvacetiletá dcera /vlastně po maturitě/ oznámila,že čeká dítě...Studie nemocí v dospělém věku v závislosti na věku rodičů by mě opravdu zajímala.

Ivo, to je bezva, že to tak máš, opravdu jsem nechtěla, aby to vyznělo jako odsouzení, to ne. Jen holt máme ty doktory v rodině a ti jsou po tom, co musí vidět a řešit, trochu skeptičtí. Každému vyhovuje něco jiného, já jsem například vždy věděla, že chci dvě děti dost brzy a leccos tak odložila na později, například studium na vysoké. Vyšlo mi to podle mých představ, vám ostatním taky, o to jde. Já sice malé dítě nemám, ale na ustrnutí nebo lenošení taky čas není. Mám velmi náročnou práci i koníčky a užívám si jich mimo jiné i proto, že mě dospělé děti samozřejmě už tolik nepotřebují. Máme výborný kamarádský vztah, jezdím s nimi a jejich partnery i na různé akce, je to v pohodě.

já mám dítě po čtyřicítce,bylo mi 41,ted má malej dva a půl roku a já 43 a půl.Můžu říct,že neexistuje pro mě odpočinek,ostatní koukají na seriály,já sedím s klukem na písku,večer mám koupání,krmení a uspávání,zatímco vrstevnice můžou s přáteli oslavovat narozeniny,když jdu nakoupit,tak se nemůžu podívat ani do výlohy,aniž bych měla kluka na špagátě...utekl by mi.Musím spávat s ním,protože spánek moc potřebuju k tomu,abych tu celodenní péči zvládla a on doted v noci nespí tvrdě,takže jen natáhnu ruku,a je klid.Plyne z toho to,že jsem pořád ve střehu a nmám šanci k nudě :)a když mi ho náhodou někdo pohlídá,tak jsem štastná jako blecha,že můžu trošku pracovat,abych si přilepšila k mateřské a nevypadla z obrazu.Takže já vlastně žiju krásnej život,nemám šanci ustrnout a ani lenošit.Nemám čas přemýšlet kde mě co píchá a všechno negativní jsem musela ze života vypudit,protože ta péče je tak náročná ( pokud ho nechci odbývat)že mě potřebuje celou a v pohodě.Asi do roku a půl to bylo jen úžasný,ted je to velmi náročný a úžasný,ale jaký to bude,až půjde do školy,tak to se nechám překvapit.Podotýkám,že mám ještě dvě dospělé děti,ale neměnila bych ani za nic,hodně mě to obohatilo.

Zdravotní problémy mohou být, existují na to studie, ale pochopitelně to není pravidlem, jen se více vyskytují. A on tu někdo říká dceři, kdy má mít dítě? Já to určitě nejsem, proč si nepřečteš příspěvky pořádně? Jako staré matky označují lékaři prvorodičky 30+, to nezáleží na tom, jak to vidíme my.

jen jsem nepochopila, jaké zdravotní problémy v dospělosti může mít dítě čtyřicetileté matky a taky nechápu jak někdo označí 40-ti letou ženu jako starou a přitom je neodsuzuje když chtějí mít dítě.Mě to přijde daleko víc morálnější než říkat dceři, tak teď máš na to věk tak budeš mít dítě(bez ohledu na mat.zajištění apod).

Těhotenství starých matek (a to jsou pro lékaře všechny prvorodičky nad 30) rozhodně neodsuzuji, když se na to cítí a jsou zdravé, proč ne. Je ale dobré si uvědomit, že to nejlepší ze sebe miminku předáme zhruba do 25 let věku. Nicméně to je teorie, praxe bývá jiná, že. Můj bratr je gynekolog a zabývá se genetikou, proto mě toto téma docela zajímá. Já jsem rodila ve 20 a 24, považuji to za ideální. Dnes mám dospělé děti, dcera ve 20 naštěstí už touží po miminku, nechce nic oddalovat, no jo, ten doktor v rodině... Ale má své zkušenosti, tělo prostě neoklameme. A když mu jedna 48-letá pacientka které už nedoporučil těhotenství řekla, že po plastické operaci přece vypadá lépe než 30leté - co dodat? To možná vypadá, ale její organismus už je v přechodu, tak co? Málo platné, po 40 už je to velké riziko a i když se narodí zdravé děťátko, často ho čekají zdravotní potíže v dospělosti, které málokdo spojuje se starými rodiči.