Kněz a žena ...

Ortodoxní? Tak to asi máš s těmi pravidly pravdu. Víš, ten problém je v tom, že život přináší různé věci. Když se muži stávají knězi, jsou to mladí chlapci. V podstatě v té době takový vztah nepotřebují-mají maminku, sestru a další. Co vím, tak to přijde až později. Většinou po padesátce. Hodně záleží, jak se s tím ten kněz vyrovná-buď vznikne hřích nebo krásný vztah.

A ono se to zaměření diskuze určuje prvním příspěvkem. O to tu jde. Jsi vdaná, máš milovat svého muže a miluješ ho a tak to má být. Máš kamaráda kněze, ale to neznamená, že on nemá žádnou bližší přítelkyni, protože ji mají skoro všichni. Záměrně nepíší milenku-to o čem píší se se sexem spíše vylučuje. Prostě ten článek to vyjadřuje úplně přesně. Mne těší, že je takových žen více...

Jsem Zidovka.

Ja ale preci kneze nepasovala do role nejake NAD-bytosti. Jiste, i oni maji sve touhy, mozna ty nejskrytejsi, ktere se snazi utajit i sami pred sebou a ktere vypluji na povrch zcela nahle a necekane, jen si myslim, ze do celibatniho vztahu vstupuji dobrovolne, ze to neni neuvazene rozhodnuti, ze jejich moralni autonomie je posunuta nekam vyse, kam ostatni nedosahuji. A spoleham na uvazenost jejich pocinu. Ze se nebudou tak snadno oddavat svodum a vzplanutim. Ze se BUDOU CHTIT, a to zduraznuji, ovladat.

Víš, můžu se podepsat třeba jako Hedvika. Tato diskuze je anonymní. Ty nicky máme jen pro to, abychom poznaly, který příspěvek je od koho... Hm a jakého jsi teda vyznání? Promiň, že budu s Tebou polemizovat, ale my jsme vázáni (možná lépe řečeno osvobození) mnoha věcmi, které nás přivádí k Bohu. Problém je v tom, že pokud to neprožiješ, přijde Ti to nepochopitelné-ať už otázky víry nebo kněžství

Diskuze je nazvana Knez a zena, nevidim zde jediny nastin nejakeho jineho vztahu. To, ze u pisatelek predchozich nazoru doslo k nejakemu citovemu vzplanuti preci neznamena, ze zde nemohu prispivat nazorem, ze ma osobni zkusenost je do teto chvile nepoznamenana takovym vzplanutim.

Anděly nebo ještě lépe polobožské osoby-zcela neomylné. Ale to je na delší povídání...

No, nejsem rozhořčená. Spíš jde o to, že tato diskuze je trošku o něčem jiném než o kamarádství. Prosím, precti si ji více do zpátku. Tady jde spíše o tu jiskru a co s tím potom... Jinak k té evangelicče. Mám kamarádku, dceru pastora, vdanou-no sice ne moc šťastně, ale právě tam jsem poznala, jak si to ti evangelicí idealizují. Nevím, nechápu to... Oni totiž vidí v našich kněžích přinejmenším ty

A muzu vas ubezpecit, at uz se za anonymem skryva kdokoliv, ze na sve ceste k Bohu, musim dodrzovat o mnoho vice pravidel a povinnosti, nez jake mate vy, katolici. Presto je me srdce otevrene pratelstvi, neb jak pravil muj pritel: "Vsichni slouzime jednomu Bohu." Takze o pravidlech, slibech a jejich plneni si troufam tvrdit, vim preci jem o neco vice, nez bezny katolik.

Ne, evangelicka rozhodne nejsem. Jen nechapu, proc takoveho rozhorceni pro nazor, ze nechci sdilet s knezem intimitu, nybrz pouhe pratelstvi. Jako napriklad se sousedem, spoluzakem, kymkoliv jinym. To, ze je knezem, je preci vec poddruzna. Vnimam ho preci jako osobnost, zaroven jako osobnost, ktera se zavazala respektovat urcita pravidla, proc mu nastinem intimity stezovat existenci?

Jo, rozumís dobře. Ten další jsem psala já. Jako vdané ženě a ještě k tomu jiného vyznání se Ti o tom dobře mluví. Nic z toho, o čem píšeš, nežiješ-prostě to nemůžeš pochopit. Nejsi evangelicka A. V.? Ty si totiž naše duchovní idealizují nejvíce... Je, jinak jsem teď četla ten odkaz, co tu je výše, na živou faru. Tak v tom jsem se taky našla... Mons. Simajchl tam přesně vyjádřil, o čem tu píšu.

ano. 20:05:26

Tak a ted nevim, kdo z predchozich anonymu psal ktery vztaz. Rozumim dobre, ze pouze posledni anonym nad mym prispevkem patri o. Josefovi?

Se omlouvám, utekl mi podpis. Někdo to důležité vyjádřil slovy, že přátelství s knězem je přátelství s neohrožujícím mužem. Samozřejmě pokud jde o zralou osobnost a ne o narcisty, který potřebuje být obdivováno a opečováván atd. Je důležité si říci, co čekám od přátelství se ženou, mít jasno na své cestě a vyjádřit to dostatečně. Jsem spokojen na své cestě a čekám vzájemné obohacení od vztahu, který se může stávat krásným přátelstvím, o které je třeba pečovat. A jelikož jsme lidi, jiskření se může ukázat v různých podobách a ten zlý také nespí.

Tak to jsme ovsem ale kazda na jine lodi. Ja se rada s dotycnym smeju, piju vino a resim veci vice ci mene duchovni. Nase blizkost je vesela, prijemna, nenucena, ale nikoliv intimni. Takovou blizkozt udrzuji pouze se svym milovanym manzelem. Do meho vztahu s dotycnym intimita nepatri. Ale hovorim pouze o sve intimite, jak to ma zarizene on, to je jeho nitrerni pocit a ja se snazim komunikovat s nim tak, aby mu ma spolecnost byla blizka a prijemna, ale nikoliv intimni. A myslim, ze z pozice verne a zamilovane manzelky se ani neslusi, abych ke knezi byla poutana jinym vztahem. Stale si ale stojim za tim, ze ze i pres absenci intimity je nase pratelstvi velmi pozitivni a hezke. Myslim,ze intimitu lze hledat u sympatickeho muze v kavarne ci knihovne. Od kneze ji myslim nikdo neocekava. Mozna by stalo za to podotknout, ze ackoliv jsem verici, nejsem katolicka, ma cesta k Bohu vede jinou stezkou, takovou, kde nasi duchovni maji povolene manzelstvi a nejsou vazani celibatem. Presto, ze tech z nasich rad znam velkou spoustu, pres to vsechno se radeji pratelim s "celibatnikem", neb k nemu mam blize srdcem.

Lidská blízkost člověka nesmírně obohatí. Je pak důležité samozřejmě s pokorou si připomínat, že nosíme poklad v nádobě hliněné a že každý z nás je nádoba dost křehká. Hodně hezky na téma se také umí vyjádřit Anselm Grün, kněz a psychoanalytik, hodně populární i v ČR. Vidět hodnotu přátelství pro každého člověka a vidět v přátelství muže a ženy velký dar a také riziko. Lidově řečeno, když se dá dřevo blízko ohně může chytit.

Nejde o sledování lidskosti. Jde prostě o lidskou blízkost. Řekněme blízkou důvěru-ve všech okolnostech. Víte, oni i kněží se občas potřebují svěřit, pochlubit... Atd. A o tom to je. To jiskření samozřejmě přijde, pokud teda není už na začátku. Jde jen o to udržovat čistou lásku. A to jde- oboustranně. A pak to je neuvěřitelně krásné a hluboké. Po nějakých 8 letech o tom něco vím.

A pokud jsem spravne pochopila predesla slova o. Josefa, ze je zena dulezitou soucasti zivota kneze pro jeho nasledny rozvoj (to sice nepovazuji za nejvhodnejsi vyraz, ale momentalen me nic jineho nenapada), tak urcite ne proto, aby ho nejak svadela, pokousela, jen proto aby ho mohla posleze sledovat jak moc je "lidsky".

A kdo rika, ze v mem okoli neni knez, ktereho povazuji za pritele? Z mych predeslych zkusenosti vim, ze drive ci pozdeji vznikne mezi muzem a zenou /a to bez ohledu na to, jake povolani vykonavaji/ urcite napeti, jiskreni snad. Fyzicky je narocne to ovladat, tak kdyz to nejde fyzicky, spoleham na to, ze mu v pudovych zalezitostech zamezi prave jeho vira a svedomi. Ted ovsem nepopisuji nejakou situaci, kterou bych s vyse zminenym knezem v mem okoli zazila. Jen predpokladam, ze kdyby k necemu takovemu doslo, bude dost silny na to, aby se takto ovladal. U ostatnich muzu toto predpokladat nemohu, protoze jim nebrani prakticky nic v tom, aby podlehli svym pudum. Proto je pro mne knez jako pritel prijatelnejsi nez jakykoliv jiny muz. Proste stale jeste naivne doufam a verim v jeho cisty smysl pro pratelstvi. Nevim, proc bych dotycnynemu mela ublizovat tim, ze mu jednoduse verim. Zivot je touhach, jak tech zamernych, tak i o tech necekanych a skrytych, jednim dechem ovsem take dodavam, ze je i o ovladani se.

Hm, taky názor, ale to je přesně to-automat na svatosti včetně duchovní posily. Málokdo vidí toho člověka za tím a právě to jim hodně ubližuje, ale to byste věděla, kdybyste se s nějakým více přátelila...