Gamblerství

Pro Igora: K tomu můžu říct jen jedno. Přestal jsi dodržovat pravidla, která jsou nutná pro abstinenci a na kterých jsme se domluvili. Z toho logicky vzniknul konflikt a střet zájmů. Splácení a vyhýbání se hernám je základ. Kdyby ses ho držel, neoctnul by ses znovu před automatem. Na automatu totiž neprohraješ jen peníze, ale především důvěru svých blízkých. A taky důvěru v sebe. Jak vidno, tu už jsi zase nalezl, když to máš pod kontrolou. Tak teď už to určitě zvládneš. Ten konflikt totiž nemá řešení. Já bych Tě zase nutila splácet, pracovat, nechodit do hospody, nelhat, nevymlouvat se, zase by se Ti to nelíbilo. Takhle je to jenom na Tobě. Ty sám jsi strůjcem svého štěstí. Nebo neštěstí. To ale víš jen Ty.

Zdravím všechny a hlavně Lenku. Po delší době jsem sem nahlédl, pač času moc není.. Je to smutné. A nejvíc to, jak vidíš důvody krachu našeho vztahu. Je mi z toho smutno. Ale asi jiná cesta není. A vlastně se s tímhle stavem věcí už pomalu smiřuju. Pochopil jsem, že jsem udělal dost věcí špatně, ale taky že chyba nebyla a není jen na mé straně. Na to prostě musí být dva. Už jsem si zvykl, že mé názory jsou prezentovány většinou zcela opačně, než byly vysloveny a myšleny. Ale s tím se nedá nic dělat. Víš Leni, tady je to "skoro" anonymní, tak by bylo možná dobré, kdybys popsala věci opravdu tak, jak byly a jsou.. Chápu, že takhle to asi vidíš jen Ty sama, ale je to jen Tvůj pohled.. Možnost pohledu na věc jinýma očima se, z Tvé strany, jaksi vytratila.. Nechci tady zase rozbíhat slovní souboj. To opravdu ne. Chci Ti jen říct, že důvod mého odmlčení byl a je stále jen ten, že jsem chtěl začít úplně znovu.. Úplně. Protože to, že jsme se třeba 14 dní neviděli nic moc nezměnilo.. Zase jsme se vraceli někam, kde to nemám rád.. A od čeho se snažím oprostit.. Nemysli si.. není to těžké jen pro Tebe. I když to tak vidíš.
Psala`s, že jsem byl hrubý až násilnický.. Opravdu nedokážeš pochopit, že to jsou už jen projevy mého zoufalství? Já Ti nikdy nechtěl nijak ublížit, ale ztrácel jsem nad sebou kontrolu.. A když jsem se radši sebral a šel to vydýchat na vzduch, tak jsi mi hned volala, že od toho utíkám.. Ano. Utíkal jsem.. ale sám před svou bezmocností Ti něco vysvětlit tak, abys to opravdu pochopila.. A než bych dopustil, aby mi prostě "ruply" nervy, tak jsem radši šel.. Sama víš, že jsem takový nebýval.. Tak se pokus zamyslt taky nad tím, co mě k tomu vede.. Samo od sebe nic nevzniká.. Já už prostě nemůžu takhle dál..Nechci Ti nijak ublížit a tak radši volím s Tebou nebýt.. Je to opravdu těžké.. Myslel jsem, že ...
Prostě.. Pokud konflikt trvá příliš dlouho, je vina na obou stranách.. A pokud je ochotná ustupovat jen jedna strana, tak to po čase radši vzdá, než aby dál bojovala.. Prostě ji to unaví..

TOXImu.. Máš pravdu, ale.. není univerzální postup, ani návod.. Každý jsme originál a každý máme jiné okolnosti a podmínky.. Tvá slova útěchy a povzbuzení jsou hezká a dík za ně.. Otázka jen je, jestli Ti to vydrží.. Přeji hodně sil a úspěchů.. A jen na okraj.. I když Lenka to prezentuje jinak, tak já měl recidivu naposledy loni na jaře.. Od té doby nic.. Proto říkám, že to mám pod kontrolou.. Když tu kontrolu ztratím, tak vím, co s tím..

Všem přeji hezké jaro... :)

Xy,ja dekuji spravedlnosti,verim,ze vsechno ma svuj vyznam a naprosto jsem presvedceny,ze tenhle svet je maximalne spravedlivy!Kazdy ma jenom to,co jsi zasluzi,a kazdej ma sanci zmenit,cokoliv,co jse mu v zivote nelibi.A jeste mame svobodnou vuli.Nikdo a nic nas nemuze k nicemu prinutit,kdyz nechceme.Nebo jo?zadna zmena neni jednoducha,ale i o tom je to.Pracovat na sobe,a pak se zmeni i cele okoli.Jasny,ze jsem spokojeny i se sebou,nikdy jsem neveril,ze jde rvat se se zavislosti a neustale v tom boji vyhravat,a ja budu bojovat,bojuj i Ty!Kazde usili se vrati!

Lenko,zeny jsou tvorove,ktere toho vydrzi s nama hodne,v tom mas pravdu,a proto vim,ze to vydrzis chvili i sama se sebou a ten pocit osvobodzeni znam i ja,ale z druhy strany,a kdyz jsi svobodna,je to prvny krok ke stesti!Tes se na to,ono to prijde:)

Toxi, dík za reakci, já tomu všemu dobře rozumím. Trochu se snažím chápat i pocity těch závislých, určitě to není jednoduché a to přecvaknutí v mozku se taky nedá vynutit, to rozhodnutí si to přiznat a něco s tím chtít dělat musí přijít samo. Z rozhovoru asi nebude nic, nemá nám kdo hlídat, myslela jsem, že si někam vyrazíme, na domácí povídání nemám sílu, stejně se vždycky pohádáme a on si pak zaleze do jiného pokoje a konec diskusím. Léeit se chce akorát, když má po nějakém tom "úletu", to je rozumný, ochotný udělat vše pro nápravu. Ale je nedůsledný (ostatně v životě a v dalším povinnostech taky) a tak to pak nějak vyšumí, žijeme "normální" život a já s úzkostí čekám, kdy to zas přijde. Fakt ti moc fandím, děkuj Bohu nebo nějaké vyšší síle a vlastně nejvíc sobě, že to tak dopadlo. Jsi na dobré cestě a pokud si dokážeš uvědomit event. přicházející riziko, vidíš to už z toho dobrého úhlu, kdy jsi schopný se ovládnout a docílit, aby se nic nestalo. Držím palce! Ráda to tu pročítám, protože jsem netušila, že tolik lidí má takový problém a tolik ženských je jako já a trpí a trpí, jako by neměly na vybranou a přitom je to v podstatě tak jednoduché...

lenko,jsem na tom úplně stejně jako ty.taky jsem žila 3 roky s gemblerem.brala jsem si půjčky na jeho dluhy,omlouvala ho,prosila aby toho nechal.a hlavně milovala.dopadlo to tak,že se rozešel on se mnou.v práci mi neprodloužili smlouvu a zkončila jsem na pracáku.už jsem mu nemohla dávat,tak to ukončil.je to dva měsíce a říkám si,jestli mě měl rád nebo mě měl jenom na peníze.na jednu stranu jsem ráda jak to dopadlo,ale na druhou to bolí.mozek to chápe,ale srdce ne.samozřejmě ty dluhy mi nesplácí,tak mám co dělat,abych to z podpory utáhla.jsem ráda,že jsem to někomu mohla napsat.známý a rodina ho prokoukli dřív,ale já jsem jim nevěřila.

Toxi, na léčení byl před čtyřmi lety a po dvou letech abstinence začal hrát znovu. Paradoxně mu nepomohlo nejvíc léčení, ale až následná pětiměsíční vazba /v pořadí už druhá/. Tam našel pokoru, tam našel dno, odtamtud se vrátil jako člověk s jiným myšlením. Všechno jsem snášela s ním. I když jak víš, je to peklo. Došel mu dech. Chce život žít, ne jen přežívat. No já byla ochotná i jen přežívat, protože jsem věděla, že je to jediná cesta jak z toho ven. To co píšeš vím už dávno. Jsou tři cesty: absolutní abstinence, což znamená život v odříkání, v dluzích, ve stresu /chápeš co jsme to my ženy za živočišný druh, že to všechno podstupujeme dobrovolně a rády?/, sebevražda a vězení. Souhlasím. Můj přítel už nechtěl jít tou první cestou. Rozešel se proto se mnou. Já bych po ní dokázala jít ještě léta. On mě tím vlastně vysvobodil. Chápu holky, které nedokáží dát svým "gamblerům" sbohem. Je to pro mě těžké ještě i teď. Stále sem chodím to číst - je to pro mě taková terapie, všechno to dobře znám, prožila jsem to, přesto mě to k němu stále táhne.....tady si vždycky oživím ty pocity, tu beznaděj a zoufalství.....a dokážu přežít další den bez něj.

Ahoj Lenko,ja Ti moc dekuju,potesila mne Tva podpora,muzu rict,ze tam kde jsem ted by jsem se nikdy v starem zivote nedostal,mam uzasnou praci,ktera mne bavi,mam perfektne lidi okolo sebe,par pratel,konecne muzu delat to co chci ja,nic mne nedrzi v klestich,jenom mozna myslenky na minulost mne trapi,protoze nektere vztahy jsem uz nezachranil a to mne mrzi,o to vic ,ze byli nejdulezitejsi.Vis,ale ani tohle nemam zdarma,tvrde jsem si to odmakal na sobe,na leceni ale i pak v zivote,neni to vubec jednoduche,ale da se to zvladnout.Je to boj na celej zivot,ale co to byl za zivot?byl to vubec zivot?kdyz te neco nuti delat to co nechces?a proste to udelas?ne.Zivot s gamblerem je jeste tezsi,nez ma gambler sam,a mne mrzi,ze nekterym lidem se uz nemam sanci omluvit,i kdyz jsem to udelal uz 100 krat,ale az ted to myslim uprimne,a uz ta moznost neni.Automat je jako droga,potrebujes ho psychicky i fyzicky,je to uplne stejna zavislost jak na drogach,to by jsi meli vsichni uvedomit,a ja dodnes nepochopim,jak stat muze takovuto zavislost podporovat.Jde o penize.Statu.Neni ani jednoduche pohybovat se venku,kdyz jsou herny vsude.U mne to uz neni tak akutny,ale musim byt na pozoru...a rozeznavat pocity,aby jsem vedel zachytit chut hrat uz v zarodku,a i po 2 rokoch jse tak jednou za 2 mesice zarodek objevi...Lenko,tvuj vztah skus brat ako skousku,ako skusenost do zivota,a uz ted budes vedet,ako sama pises,ze Ty neudelas nic,ak on nechce.Jina situace nastane,ak by jse rozhodnul lecit.Po leceni tvou pomoc potrebovat bude.Trva to tak asi rok,nekdy vic/3 mesice leceni,pak mozna 6 mesicu komunita,po ni dolecovak/ja absolvoval 3 mesicny lecbu a pak hned do prace,ale ja jsem to bral vazne od zacatku.Dnes mam napul vyhrano.na 60%.Nikdy to uz nebude 100%.Ale jak pises,Tvuj pritel jsi vybral cestu,nech ho tedy po ni jit.nech ho jit.Mozna na to prijde,ale mozna ani ne.Jsou jenom 2 konce cest gamblerov.Sebevrazda,nebo vezeni.Myslim tych,ktery jsi mysli,ze to maji pod kontrolov.Protoze penize ,ktere gambler v rozvinutej zavislosti potrebuje,se nedaji vydelat praci.

Ja Ti zas preju partnera,ktery by Ti dokazal vratit tvou lasku,aby jsi byla stastna,ale Ty vis ze s clovekem zavislym na hrani to nikdy nemuzes zazit,a to je kruty!

Toxi, to co píšeš je docela drsné. Ale je to velká pravda. A právě proto že jak říkáš, je to silnější než vůle, než láska...právě proto že se můj teď už bývalý přítel odmítl léčit, protože jak říká - má to pod kontrolou, už jsem pochopila, že já nic nezmůžu. Pomalu se smiřuji s tím, že moje vysněná budoucnost s ním se nekoná. A i když ho stále miluji, na to abych se pořád honila v kruhu jako pes za ocasem už nemám sílu. A to jsem měla vždycky energie a síly, že bych mohla hory přenášet. Paradoxně právě to vyčerpání mi pomáhá se od něho pomalu odpoutávat. Protože láska je úžasná věc, ale představa, že to budu všechno prožívat znovu a znovu a znovu, pořád dokola....proč vlastně? Stejně nic nezmůžu, protože všechno má v rukou jen ten gambler. Dokud on nechce, nikdo nic nezmůže. Je to silnější než láska, je to silnější než vůle...Možná za pár let si i on řekne

Xy,a jeste mne neco napadlo,jak ctu Tvuj prispevek dokola,pises,ze to ma Tvuj manzel pod kontrolou,vis ze ja si to myslel do posledny chvile?a az na leceni jsem pochopil,ze jsem zavislej?Ale to jsem uz v zivote nemel nic a nikoho!A doted nemam ani 50%toho,co jsem mnel tak rad,ale jsem stastny!Bez automatu!

Mila Jano,i kdyz to ted tak necitite,udelali ste nejlepsi,co ste udelat mohla.Podporuju Vase rozhodnuti,a myslim,ze zivot je vyvazenej,ak je Vam ted nanic,bude zas lip.Vsechna energie,kteru ste vydala se Vam vrati.Verte mi,jenom vydrzte.

Jano,promin ten vzkaz byl pro Xy,jenom jsem to popletl

Ahoj XY.Vzpominam si na obdobi,kdyz jsem byl v tom az po usi.dnes uz nechapu proc,ale i mne se vyhrazeli kamosi,pratele,rodina,ak neprestanu,tak o ne prijdu...i kdyz mi na nich moc zalezalo hral jsem tajne dal.Pak jsem o vsechny vztahy prisel ,hral jsem vsak dal.Rozumis?Byl jsem ochotnej o vsechno prijit,aby jsem mohl hrat dal!Nikde neni reseni!Jenom v tom cloveku!Urcite radim Tve blizke osobe vyhledat pomoc!Jinak na 90%prijde on i TY o vsechno!Ver mi,ze je to silnejsi nez vule,silnejsi nez laska...Je mi z toho strasne smutno,protoze vim,jak Ti je,ale myslim,ze moc na vyber nemas.Leceni.A musi to chtit on.Myslim,ze Gambler potrebuje poradny sok,aby jsi uvedomil,ze neco musi se sebou delat.Nepodporuj ho uz v hrani dal.Dej mu na vyber.Leceni,nebo....?Byl by jsem rad,kdyby si napsala ,jak dopadnul Tvuj pohovor,budu drzet palce,a fakt rad pomuzu Tobe i manzelovi,kdyby ste nejaky info potrebovali.Zatim hezky den.Pavel

Ahoj Jano.Vzpominam si na obdobi,kdyz jsem byl v tom az po usi.dnes uz nechapu proc,ale i mne se vyhrazeli kamosi,pratele,rodina,ak neprestanu,tak o ne prijdu...i kdyz mi na nich moc zalezalo hral jsem tajne dal.Pak jsem o vsechny vztahy prisel ,hral jsem vsak dal.Rozumis?Byl jsem ochotnej o vsechno prijit,aby jsem mohl hrat dal!Nikde neni reseni!Jenom v tom cloveku!Urcite radim Tve blizke osobe vyhledat pomoc!Jinak na 90%prijde on i TY o vsechno!Ver mi,ze je to silnejsi nez vule,silnejsi nez laska...Je mi z toho strasne smutno,protoze vim,jak Ti je,ale myslim,ze moc na vyber nemas.Leceni.A musi to chtit on.Myslim,ze Gambler potrebuje poradny sok,aby jsi uvedomil,ze neco musi se sebou delat.Nepodporuj ho uz v hrani dal.Dej mu na vyber.Leceni,nebo....?Byl by jsem rad,kdyby si napsala ,jak dopadnul Tvuj pohovor,budu drzet palce,a fakt rad pomuzu Tobe i manzelovi,kdyby ste nejaky info potrebovali.Zatim hezky den.Pavel

Jano, přeji Vám hodně hodně štěstí v novém životě. Určitě bude jen líp. Gratuluji Vám k tomu kroku. Asi je to hodně těžké, ale když už jste v sobě našla tu sílu, a přestože milujete, uvědomujete si věc takovou, jaká je, s ne zrovna růžovými vyhlídkami do budoucna, určitě se Vám tenhle krok vyplatí. Taky je možnost, že Váš přítel otočí a začne na sobě pracovat (i když já už těch aktivit ze strany mého manžela zažila a stejně...), takže nevím. Na druhé straně mám pořád takovou představu, že stačí tak malinko, aby bylo vše normální.
Toxi, reagoval jsi sice na Andy, ale přestože jsem Andiny příspěvky ještě nepřečetla, zdá se mi, že můj příběh je podobný. Hrozně si cením vás všech, kteří si svůj problém uvědomíte, víte, že budete muset žít s určitými omezeními a přesto to všechno rozumně chápete a snažíte se!! Můj manžel si pořád zřejmě myslí, že má vše pod kontrolou, protože u nás to není o tom, že by neudržel korunu, prostě čas od času po nějakém popíjení s kamarády vyrazí, peníze si půjčí, vždycky je chce vrátit, ale nemá, tak slibuje neslíbitelné, nechá se zapírat, má z toho stres a tak si půjčí jinde... a pořád dokola. Jsme neustále zadluženi a přestože to asi lidé ani neví (máme byt, auto, kameru..), protože navenek působíme jako normální rodina, je to hrozně ubíjející. O víkendu se chystám na tvůj popud s manželem pohovořit z toho úhlu, jak jsi radil, tak uvidíme, co se dozvím (i když myslím, že tak nějak už všechno vím). Důležité je jen, aby chtěl on změnit celou situaci a to mu nikdo nepřikáže, to musí sám.

Dobrý den,
se zaujetím jsem si přečetla Váš dopis. Boužel musím konstatovat, že mám stejný problém a cítím s Vámi. Jsem se svým přítelem již necelých 9 let. Když jsem se dověděla o jeho gamblerství, byla to pro mne rána. Obzvláště proto, že mi to neřekl on sám, ale dověděla jsem se o tom z různých upomínek a dopisů penežních ústavů, kde si půjčoval peníze. A že se nejedná o malé částky!!! Slíbil mi následně, že se bude léčit. Investovala jsem mnoho peněz a veřila, že se vše zlepší. Přibrala jsem si ještě další práci. Výsledek? Rok se s rokem sešel a můj přítel mi lhal dále. Jsem na dne fyzicky, psychicky i finančně. Bohužel nemám rodinu ani děti či úspory. Včera jsem teprve dokázala najít v sobě odvahu a ukončit náš dlouholetý vztah. Mrzí mne to, jelikož ho pořád miluji, ale člověk také musí mít rád sám sebe a také si sebe vážit. Jinak zničí sebe a vše ostatní. Do vínku nám bylo dáno žít jen omezenou dobu na tomto světě a já jsem se rozhodla, že svůj život chci žít a prožít, né jen živořit, trápit se a plakat či nespat. Chci si sama sebe vážit!!!, neboť pokud to nezvládnu, tak můj bývalý přítel nezničí pouze sebe,naše rodiče, ale i mne, přestože má citová i finanční investice byla úpřímná.

Ahoj Andy,Tvuj pribeh je zajimavy,smutny,ale chci Ti napsat par veci,ktere Ti muzou pomoct.Ja jsem taky byl gambler,a ted muzu rict,ze leceni mi pomohlo.Ale predevsim,jsem pomohl sam sobe.Zadne leceni neni nejaka zazracna metoda na odstraneni zavislosti,je to spis psychoterapie,odhalovani sameho seba,a zisteni a pochopeni pricin proc.Mne osobne automaty davali pocit boha,pocit,inteligence,byl to muj kamos,ktery mi rikaval jak sem dobry,ze jsem prisel na system,jak vyhrat,nikdy mi nenadaval,vzdy mnel na mne cas...je to falesny umely svet..Na leceni mi dali mnoho informacii,ale te nejdulezitejsi jsem musel pochopit a akceptovat sam...uz 2 roky jsem bez hrani a sam jsem prisel na urcite omedzeni,ktere musim dodrzovat do konce zivota.Napriklad nemuzu sledovat zadne souteze v TV,nemuzu hrat zadne hry,karty ,futbalek,sipky,proste nic.Nemusi jit o penize ale kazda hra ve mne vyvola stejny pocit jak automaty.V tom je to zakerny.Na vanoce nemuzu mit blikajici barevny svetilka...nemuzu do hospody,kde je automat,nemuzu do herny,do dnes nemuzu nosit vic penez pri sobe...Kdyz dostanes chut,nic Te nezastavi,proto Ti pravidla..ja jsem prisel na leceni na pricinu sve zavislosti a fakt se modlim a drzim palce,nech na ni prijde i Tvuj pritel,nebo jinak memi reseni..a ak Ti muzu poradit,o automatoch s nim mluv jenom kdyz bude chtit on,a zakon je ze ak to budete probirat do hloubky,on tu chut dostane..radeji s nim mluv o jeho problemoch,ceho se boji on,po com tuzi,co mu vadi,mozna i o rodine ,proste o vsem co si nechaval pro seba.Stuj pri nom,ale musi znat hranice.Na zacatku ak to pujde se staraj o jeho finance,a nedovol abz mnel pri sobe vic nez 200..Nedelej to vsak do nekonecna,musi pak zacit nest odpovednost sam za sebe i za svoje ciny...NECHTEL jsem se hrat na moudreho,chtel jsem Ti jenom poradit,a napsat jak to mam ja,ale verim ,ze takhle nejak to bude i u Tveho pritele,drzim jemu i Tobe palce a Leceni muze pomoct,ak bude chtit i on.Ak by jsi neco potrebovala:towan"seznam.cz

Ten úryvek z webu pana Jílka jsem si dovolila okopírovat já. Je tam podrobně popsáno jak postupovat, aby se člověk zbavil závislosti. Pan Jílek je člověk, který abstinuje už před dvacet let. Takže tady máte konkrétního člověka, který to dokázal. Mně už to k ničemu není, tak jsem chtěla pomoci alespoň vám ostatním.

Mámo, máš pravdu s tím psychologem. Ale my tam byli (i u psychiatra) a oba mi řekli v podstatě to samé - utečte. A to je ten problém - UDĚLAT TO! Ty to máš těžké, protože jde o syna, ale je pryč, asi se protlouká, jak se dá, třeba mu ta jízda "dolů" otevře oči. A Andy je na tom zřejmě úplně stejně jako já. Ještě jsem se chtěla zeptat, jestli jsi na to trápení sama nebo máš manžela, který tě třeba vyslechne nebo s tebou sdílí tu bolest.? Jaro tu sice je, ale... Jak už jsem psala, asi jsem už z toho všeho trochu blázen, já se snad raději vyžívám v tom, když je blbě, protože věřím, že zas bude líp a když je klid a všechno relativně fajn, mám depku, že už "to" zase určitě brzy přijde.

Ano, bohužel i v mém případě je to navlas stejně jako v článku p. Jílka...:o(( Proto už jsem sem po těch mých příspěvcích, kde přece jen byla nějaká naděje nebo náznak změny k lepšímu, neměla sílu psát... Vlastně jsem se sama za sebe styděla, že jsem opět "vyměkla" a místo, abych udělala radikální změnu, prožívám to všechno znovu a trápím se.