Gamblerství

Oprava-Lenko: díky i za tuto odpověd.Sam.......

Ahoj,v rychlosti
Toxi: mluvil jsem o některých z vás,k Tobě jsem v ten okamžik nehovořil.Vnímám Tvé příspěvky velmi pozitivně.
Pavlo: díky i za tuto odpověd.Samozřejmě vím,že musím pozorovat nejvíc sám sebe a svoje pocity,abych dosáhl osvobození.A co se týče těch básniček,tak věř že byly určené Pavle,bo jsem měl pocit,že jí alespoň trochu potěší.

Pro některé lidičky, kteří si mě možná ještě pamatují. Jde o ten můj "vztah" na dálku. Před týdnem jsem mu naposledy zavolala a přerušila s ním veškerý dosavadní kontakt. V srdci ho budu mít napořád,ale pochopila jsem,že já mu nepomůžu a že bych se jen trápila.Moc děkuji za tuto diskuzi.Tady jsem pochopila jeho "duši" a moc se mi líbila slova mámy,že v jejich hlavě není místo pro koníčky,lásku,přátelství,prostě pro nic.Mají svůj svět.Mám pocit,že "On" nedopadne dobře. A já jsem moc malá v tom, abych ho někam nasměrovala,raději se zachráním sama. Taky jsem už v tomto stadiu a chápu význam těch slov. Tak ať víte, zatím ahoj!

Buďme tolerantní, Miku klidně ty básničky piš dál, pokud někomu dělají radost. Ale nezlob se na nás, které nezasáhly. Pokud tohle má být nějaká náhražka skupinové terapie patří k ní i to, že se spolu nemusíme všichni dobře snášet, ale zkusit spolu vycházet můžeme.

Miku - věcně se ptáš, já Ti ráda věcně odpovím. Já Tě nehodnotím, mám svůj názor, který neprezentuji veřejně právě proto, že je to můj subjektivní názor a můžu se mýlit. Jen když mi něco moc zakřípe v uchu, ozvu se. Takže jen stručně: Mohl bys ztratit svůj cíl v záplavě svých slov. Míň se poslouchej a víc si naslouchej. Všichni jsme romantici, věř mi. Taky skládám básničky. Jenže toho se nenajíme. Nikdo z nás.

Odpověď na Tvoji otázku /ovšem možná to byla otázka někoho jiného a Tvé jen konstatování faktu/ ohledně smyslu výměny názorů tady na doktorce téměř v přímém přenosu najdeš v předposledním příspěvku Igora a v několika posledních mých. Pochopení toho, že diskuse je nesmyslná a "pravda ani vina" neexistuje může mít taky svůj smysl. Třeba v tom, že se člověk přestane brzdit hledáním té pravdy nebo viny a začne opravdu něco "tvořit". pro mě to svůj smysl mělo, donutilo mě to vyskočit z toho "kolotoče" a osvobodit sebe a tím i jeho. Protože pomáhat není vždy totéž, co být prospěšný.

Toxi je ještě třetí možnost podpory - viz výše.

Nevím, co napsat a jak reagovat na Tvou situaci.. Myslím, že tuším, co se v Tobě mele..
Jen Ti můžu odpovědět.. Zvládám nehrát cca 13 měsíců.. A včera jsem taky nehrál.. Psal jsem to protože jsem chtěl vysvětlit, jak se věci mají.. co cítím a nad čím přemýšlím..

Všechny vás zdravím.
Toxi,tak můj muž není doma,jen se za mnou včera stavila večer tchýně,že tam můj muž přišel přespat a zase se vytratil jak pára nad hrncem a co že se to u nás děje.....
Vyslechla jsem si své a příjemné to nebylo,nejsem totiž dost dobrá pro jejího syna,ani vnoučata jí příliš nezajímají a prý jen proto,že máma jsem já. Smutný,ale bohužel i tak to chodí.
Zatím mi to nevysvětlil,nemluvili jsme spolu,takže Ti nemůžu odpovědět,ale až to půjde,určitě Ti nebo vlastně vám napíšu,jak se u nás situace řeší nebo neřeší.
Jinak jak se cítím já?I trošku díky tchýni,jako absolutní nicka,bezmocná,bezradná,zničená.Nejím,spím jen po chvilkách,budím se,jsme nervozní a kouřím víc než jsem doteď kouřila.Před dětmi se snažím být v pohodě,ale moc to nejde.Navíc se ptají,kdy přijde tatínek,kdy půjdou zase společně na hřiště....Milujou ho,i já.Mrzí mne,že šel spát k rodičům,než aby přišel domů.Ale alespoň vím,že je relativně v pořádku.
Nevím,jak má okolí podpořit gamblery.Myslela jsem,že když mu dám na jevo,že když se z toho bude chtít dostat,budu při něm,budu se snažit pomoct,nevím.....
Každopádně,Miku,jak píše Lenka,míň prozy,tak já Tě prosím,abys to nedělal,pokud to tedy někomu vyloženě nepřekáží.Přestože mě ty řádky nerozesmějí,dávají mi nějakou vnitřní útěchu,nedokážu vysvětlit a popsat proč.Ale moc Ti za ty řádky děkuji.
Jo a proč nikdo z nás blízkých gemblerům neřekne o nich většinou nic ošklivého?Protože si to nechceme připustit.Záleží nám na nich.Je to,jako bys měl pocit,že někomu blízkému vrážíš kudlu do zad.
I když takhle jí vráží on TOBĚ.
Igore,nejsem si jistá,ale zvládl si nehrát?
Já bych si hrozně přála,aby ten strach z toho,že můj muž od pátka hraje,byl zytečnej,aby se nepotvrdil.Možná dostatečně nevěřím,možná se není ani čemu divit.A toxi děkuji za hodnocení.Nemůžu se smířit s tím,že ztrtímjednoho z těch pro kterýho žiju a dýchám."Ti 3 mý chlapi" jsou můj život.Nedokážu se smířit s tím,že bych ho prohrála,ikdyž se to možná stalo,ale pořád vlastně nevím co se děje.Ta nevědomost mi dává naději,ať už falešnou nebo ne,naději mi dává.
Omlovám se,možná jsem úplně vedle,možná to mám opravdu vzdát,ale i v tomhle vidíte,co prožívají vaši blízký.Neustálý strach a ostražitost.
Musím končit,zase se ozvu.
Každýmu,kdo si svou cestičku k životu bez gamblu našel přji moc štěstí a sil,ať vám to vydrží a splníte si vyšší sny.P.

Ahoj.. Dost jsem přemýšlel o tom, na co jsi se ptal. I když s tím Lenka nejspíš nebude souhlasit, tak vlastně těch důvodů, proč jsem hrál bylo několik.. Jak Lenka říká "přehnaná péče matky", ztráta přítelkyně, vlastní sebevědomí v háji (nevím, jak to popsat, ale jednalo se o určitý pocit méněcennosti..). Jak jsi sám napsal : potřebovalo to nažrat.. Možná to nezní dobře, ale léčit jsem se vlastně šel protože jsem našel nový smysl své budoucnosti. Takové to světýlko na konci tunelu..:) A pak? Udělal jsem spousty chyb, jako každý.Ale kdo nedělá chyby? Přestože jsem si kolikrát uvědomoval, že to, co dělám, není správné, tak přesto jsem to udělal. A tím nemyslím jen dobu před léčbou, ale i po ní.. A proč mne teď ty samé důvody nenutí hrát? Ale nutí.. Snaží se.. Třeba zrovna včera.. Po všem, co jsem tady už napsal, jsem nevydržel a jel "vyšlahat" Lenku.. Byl jsem tam dlouho.. A celou dobu jsem přemýšlel, jestli mám vůbec nějaké právo,na to být tam.. Vím, že mi strašně chybí. Chybí mi Ty hezké chvíle, které jsme prožili a strašně bych si přál, aby se to vrátilo. Na druhou stranu jsem myslel na to, jestli by nebylo lepší zmizet z jejího života, aby měla šanci prožít zbytek "v klidu".. Prostě se to ve mě celou dobu mlelo.. A pak, když jsem se vrátil (byl jsem na kole..:) ) vyprahlý, tak jsem se stavil vedle v "baru" (Nevím, jak to nazvat..Je to vlastně bar, bowling a oddělená herna v jednom.) na jedno pivo.. Všechno tam bliká a tak. A ať věříš, nebo ne.. já nepřemýšlel nad tím, jestli hrát, ale nad tím, jestli mám vůbec šanci to nějak srovnat..Přitom se jednalo o jeden z důvodů, proč jsem hrál.. Mám pocit strašné rozpolcenosti a píšu teď dost zmateně a zpřeházeně. Možná to nemá hlavu, patu..:) A ani teď nevím, jestli nebylo brzy na tuto odpověď.. Pokud tomu není rozumět, tak se omlouvám..

Mámo, na své blízké jsem nebyl nikdy hrubý, ani zlý, opravdu. Pokud neberu, to co jsem dělal. Myslím hrál. Spíše vždy pokorný a nepřístupný diskusi....

A jeste jedna vec.Nerozumim te podpore okoli vuci gamblerovi.Jsou 2 moznosti.Bud bude blizka osoba drzet zavisleho za rucicku,a kdyz se rucicka na maly moment strati,tak rychle do herny,nebo blizka osoba uplne pochopi gamblera,preukaze mu duveru,da mu pocit odpusteni a tym doda pocit beztresnosti minulyho a pristiho hrani.Je nejaka 3.moznost???hezky den

Dobre rano,neexistuje metoda ani recept,jak se ze zavislosti dostat.Jsou jenom urcite pravidla,ktere tomu muzou pomoct a procento uspechu a zaruky tomu dodava kazdy sam.Mne 25 let zivota ovplyvnovali situace,ridili mi zivot moje obavy,neuspechy i uspechy,az jsem pochopil,ze te situace mam ovlyvnovat ja.Ja ich mam ridit,ne oni mne.Odrazu bylo a je vsechno jine.Nemusi mi nikdo verit,ale ja jsem ted v zivote stasnejsi a spokojenejsi,jako jsem byl v obdobi pred zavislosti...Zavislost je pro mne velka skola zivota a ja bych prezil ustrachany nezodpovedny a mozna bezvyznamny zivot,kdyby nebyla.Nejsem na ni hrdej,ale patri uz ku mne a ja jsem rad,ze jsi to dokazu do uplnych detailov priznat.Moje rady ani skusenosti nemusi nikomu pomoct,a ani to neocekavam,protoze vim,ze ten recept jsi musi najit kazdy sam,protoze ta pricina je u kazdeho jina.Ale dusledy a vyznam,proc nas zavislost ovladala,jsou stejne.Byli jsme nezodpovedny posuci,a to se zivotu vubec nelibilo.Miku,mas pravdu,ze jsme v zavislosti vsichni stejny ,ale ted jsme kazdy jinde a jiny a tak je to spravny.
Mamo,jsem rad,ze jsi mi odpovedela,a ze jsi uprimna.Trochu Ti to vratim.Ja mam taky mamu,ktera mi pomahala,kdyz ma zavislost praskla a je to velmi hodna zena,ktera nemela vubec zadne informace o gamblerstvi/jako v ti dobe ani ja/ale jasne mi dala najavo,ze takhle to dal nejde.Ja jsem vsak pokracoval i kdyz jsem strasne moc nechtel.Vyhlasila,ze nema vic syna.Sourodzenci nemaji bratra.A ted uz 3 roky ,co jsem ji nevidel,nekomunikoval s ni.Absolvoval jsem leceni,2 roky abstinuji,a ona to ani nevi.A mozna ani nechce vedet.Nedelal jsem to a nedelam kuli ni,ale kuli sobe.I kdyz jsem prisel o komplet rodinu,o vse ,co jsem 25 let znal,neni to muj duvod k abstinenci.Kdyby byl,nic z toho ,co jsem doted vybojoval by nemalo vyznam,a ja by jsem ted,nebo nekdy priste hral.Ja hrat ale uz nebudu.Verim,ze chapes,co Ti chci rict.A byl by jsem rad,kdyby Tvuj syn prisel na to,proc se tak chova,a aby pochopil,ze muze byt nestastny cely zivot a mit Te,ale muze byt i stastny bez Teba.A nemusi mit nic,ale i vsechno.O tom rozhodne ON.

P.S.Omlouvám se,ale mám prostě jen pocit,že někteří z vás si myslíte,jak můžete zaručeně poradit,odsoudit,hodnotit...ale každý píše stejně o pár vět dál,že on sám,nebo jeho blízký o kterém se vyjadřuje měl recidívu,nebo zase hraje pravidelně.Tak proč mu vaše zaručeně jediné správné metody nepomohly?
Stále však věřím v to,že nám všem jde o jednu jedinou věc,a tou je život bez hraní.To samozřejmě přeju i Tobě ZDENDO. MIK

Mámo,ještě dodatek-sebestřednost,sebekritičnost?
Hned na začátku,když jsem psal asi druhý příspěvek,jsem sám sebe označil za lidský trus.Kolik Zdendů,manželů,manželek,synů,dcer udělalo to samé a opravdu si připustili,že jako gembleři nic jiného nejsou?

Ahoj všem,8.den bez gemblu
Jestli vám připadá normální,když Vás někdo označuje za pasáka,je to čistě vaše věc,stejně jako moje je,že na to musím zareagovat i za cenu,že působím sebestředně.
Rozhodně jsem nepíšu proto,abych někoho dojímal,nebo že čekám že mě někdo bude litovat.Za další Zdendo,vždyť jsi ubohý už jen větou: "narcizmus vás UBOŽÁKU z Prahee"
to opravdu vypovídá o Tvém mindráku úplně vše.Doporučuji Ti založit si téma : Fňuk,nejsem z Prahy.
Lenko,máš pravdu patří sem ladaco,dokonce i dořešování partnerských vztahů skrz třetí osobu.Jinak co se týče tvých ostatních příspěvků,tak musím říct,že jsou podle mého názoru velmi TREFNÉ.Jen,jestli tedy můžeš,popiš prosím,co vnímáš jako pózu a v čem bych měl na sobě více zapracovat.Omlouvám se,ale nemám prostě ve zvyku kňourat a čekat na to,že mé problémy někdo vyřeší.Čtu velmi pozorně co všichni píšete a snažím se hledat paraely ke svému součastnému životu.
Mámo,věř čemu chceš,ale já se ke Své mámě vždy choval s úctou a láskou.A dobrá rodinka stále jsme (minimálně dokážeme spolu upřímně komunikovat).
Fakt mi přijde,že vás to,že někdo dokáže poctivě vydělat peníze snad ser...
Nejsem snob,vyrůstal jsem mimo Prahu a moc dobře jsi uvědomuju,že před tím nahoře,jsme si všichni rovni.

Mámo, gambleři si neuvědomují, že jsou hrubí a zlí, dokud zůstávají gamblery. Tvůj syn to nemyslí osobně, je to jeho nemoc. Byl by zlý na kohokoliv, kdo se bude ptát na to, co nechce slyšet a co se bojí řešit. A Ty si to neber osobně, nebo se zblázníš. Najdi si na idnes.cz článek Musela jsem zachránit sebe.

Miku, jo dobrý, ale méně pózy a více práce na sobě. Zdendo, mě to taky nedojímá, ale i to sem patří.

Toxi, otázek hodně, diskuze by byla dlouhá, plná otazníků a na některé jsem dosud nenašla odpověd. Tuším příčinu, ale nemohu to tady napsat...Kdyby syn, je teprve rok po léčení, pracoval, splácel, tak jednoznačně ANO, dokázala bych ho přijmout zpět, možná i bez otázek, snad nehraje, žije ted daleko od nás, nechce komunikovat, včera jsem vymazala jeho číslo z mobilu, moje starost, zda-li má práci, tak to ho již obtěžovalo, připadala jsem si jako matka s opičí láskou....Víš Toxi, je to dlouhé povídání, kupodivu je pro mě velmi dobře, že sem píše MIK, jeho sebestřednost a některé názory mi silně připomínají reakce mého syna. Naprostý nedostatek sebekritičnosti, okamžitý útok při kritice od Zdendy, je toho víc, byli jsme také taková ta "lepší" rodinka, uvozovky asi každý chápe.
Snažila jsem se o gamblerství, když mi došlo, jak v tom syn lítá , dozvědět co nejvíce, ale je tam málo o reakcích a postupech matek, myslím, že ani jedna sem nepíše, spíše přítelkyně a manželky a to je trochu jiné.
Jsem moc ráda, že¨jsi se zeptal, není s kým to probírat a je to velmi těžké.
Víš, synovi jsem dokázala odpustit hodně, ale co mi naprosto nejde, je tajeho současná neúcta, zloba vůči mě, jeho způsob reakcí na moje otázky, despekt vůči mé osobě. Víš jsem ta, která věci dokáže nazývat pravým jménem a bohužel hodně věcí trefím i do budoucna. Jenže není čas na nějaké řečičky, že to je dobré a že si snad práci najde a že vypadá trochu jako bezdomovec, žese to spraví..Nespraví, když nebude chtít a mě se zdá, že naprosto nechce. Přijde mi to jako úplná destrukce mladého, pohledného člověka. Ale já nevím PROČ ?? Koho trestá, mě, ale za co nebo sebe ???? Nevím.

Od gamblerů bych potřebovala odpověď, kdy jste byli na své nejbližší nejvíc hrubí a zlí??? Třeba někdo odpoví. V psychologii je to něco jako negativní volání o pomoc, ale možná si to špatně vysvětluji, protože bych to tak chtěla vidět.

Děkuji za vyslechnutí. Máma. Ať se Vám všem daří co nejlépe...

Ahoj Mamo,chtel bych se neco zeptat.Ak by Tvuj syn abstinoval nekolik let,nasel jsi praci,splacal dlhy,verila by jsi mu?Dala by jsi mu za takovychto podminek jako mama jeste sanci?Podle Tebe,da se dostat z gamblerskej zavislosti?Jak si vysvetlujes pricinu u Tveho syna?Dost osobni otazky,ak neodpovis,pochopim

Mik,Zdenda,myslim,ze urazani navzajem neni vyznam tehle diskuse,a nemate to zapotreby ani Vy,vzhledem na to,ze jste oba inteligentny.To muj nazor.
Mik,podle mne jsi nasel cestu,jen po ni chod.Ona se ted tvari jako prima a rovna,ale casem jak pujdes natrefis na objidzky a prekazky,nektere budou neuveritelne tezke,ale vsechny se daji spravnym spusobem prekonat.Ale Hlavne je,ze jsi ji nasel!

Pavlo,byl by jsem rad,kdybys napsala,jak to dopadlo.Je uz manzel doma?Jak Ti to vysvetlil?Jak jsi reagovala?Jak se citis?

Mik - už se k Tobě a Tvým blábolům nebudu vyjadřovat. Mě tedy nedojímají. Mohl bych ještě, ale je to zbytečné. Hlavně mě v tomto rozhodnutí utvrdil narcizmus vás UBOŽÁKŮ z Prahee. Ono jsou i jiná města a není zbytek Česka jen vesnice.....

Ahoj všem,7.den bez gemblu.
Začnu u Zdendy: takže za 1)pokřiveni gemblem jsme na sto procent oba 2)označit člověka kterého neznám za pasáka není názor,ale nadávka (teda v Praze ano,nevím jak u vás na venkově).
3)věř,že známkou opravdového majetku nejsou zlaté řetězy a velká hotovost po kapsách. (já zase znám sice
ne desítky,ale několik opravdu majetných lidí
a věř,že žádný z nich nic takového nepraktikuje,protože rozhodně nestojí o to,na sebe zbytečně upozorňovat nežádoucí individua a hlavně,tento styl je již několik let totál out.Dnes tak vídám pouze některé taxikáře,romské spoluobčany,číšníky a rádoby "mafiány". 4)oba moji rodiče i sourozenec zdaleka nemají příjmy jako já a rozhodně jsem je za pleps v tomto směru a ani jinak,nikdy nepovažoval.
No a co se týče mě,tak téměř dva roky pracuji denně,přes týden okolo 16-ti a o víkendu okolo 13-ti hodin.
Mámo: Ahoj-Dobrý večer,co se týče mé rodiny,tak bohužel musím konstatovat,že mám už jen tátu,mámu a bráchu.Ví to všichni.Oznámil jsem to narovinu asi před 3 lety.Nejhůře to nesl můj otec,který semnou vedl v klidu dlouhosáhlé hovory ve snaze pomoci najít dobrý směr.Moje máma mě posunula na vedlejší kolej ještě dávno před tím,než jsem poprvé vstoupil do kasína,takže jen opakovala to co dřív + přidala.(pozn.svoji matku miluji tak,jak syn má a vím že ona mě také.To jen pro případ,že by se tohoto chtěl někdo chytat.)No a brácha
trochu jinou formou,ale téměř stejnou intenzitou se mnou rozmnlouval a rozmlouval...jako táta.Ted je v tomto směru v naší rodině klid,samozřejmě zápach obavy je cítit neustále. Mámo V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ neneseš
vinu za to,jak do toho Tvůj syn spadl,to Ti říkám popravdě jak to cítím,stejně tak, jako to slyšel můj táta.
Pavlo,Pavlínko-100% souhlas s toxim.
Jinak musím přiznat,že mě dost ovlivnila součastná situace,kdy se zdraví mého táty během 10 dnů otočilo o 180 stupňů ( nejdříve mu našli nádor,který když odstranili,tak zjistili že je zhoubný a za tři dny na to jsem ho vezl do nemocnice,kde mu diagnostikovali další dost vážnou chorobu-nevyléčitelnou.)Tak jako asi každý člověk,začal jsem si uvědomovat jak je vše pomíjivé,a jak moc mu chci být lepším synem.
A od toho už nebylo daleko,přát si být lepším člověkem.Více vážit si společnosti nejbližších a věnovat se jí mnohem intenzivněji.
Pokaždé takhle v noci,když pohlédnu z okna do tmy les plnící,začínám mít pocit úzkosti.Vidím stromy.Najednou jiné mi připadají,než jak za svitu slunce je už léta znám.Jako bez života,truhly dřevěné.Žádný zpěv ptáků,ani náznak pohybu,který přesvědčil by mě,že někdy bude zase všechno tak jako dřív.Proto raději,po chvíli okno zavírám a věřím,že znovu se rozední.Světlo najde si cestu na místa,kam chodíval jsem rád.
MIK