schizofrenie!

Martin: jo ale já žádnou vinu nikomu jinému nedávala. Vždyt celou dobu říkám jen jedno, byla jsem přepracovaná a dělala jsem v práci kopance. Nemohla jsem se soustředit, protože jsem myslela pořád na svého přítele a věčně jsem tam brečela. To je celý můj probém. Zádný stihomam jsem neměla natož pak nějaké nesmyslné chování. Prostě jsem si myslela, že mi antidepresiva zvednou náladu a budu se zase smát a cítit se dobře. Místo toho mi ten prášek ublížil. Měla jsem se raději ožrat s kamaradama, než jít hned za doktorem. No a ty antipsychotika co jsem dostala jsem dodneška nechápala proč. Kdybych si tenkrát vzala jen ten neurol, tak by mi nic neudělal, to antidepresivum mi poškodilo mozek.Pak už následovala hospitalizace aa hned mne nadopovali antipsychotikama, což bya chyba a omyl. Neměla jsem je dostat, nebyl důvod. Ale protože mne hned zavřeli doktoři dělali jen svojí práci, práci předepisovačů těch jedů. A já se nebránila, protože jsem byla z toho léku uplně hotová.

yossarian: narozdíl od tebe tady nikoho neurážím, víš, ono když nemáš zastání nikde, tak kde to jsme...píšu celou dobu, že si za to můžu sama, že jsem za těma doktorama lezla a to jak na mě ty prášky působily za to taky nemůžu. Kdybych totiž nic nežrala normálně bych dál fungovala. Jenže já kráva pitomá se vrhla někam, kam nepatřím a vzhledem k tomu,že lidi jsou svině a místo pomoci tě potopí, dopadla jsem tak jak jsem dopadla. A tebe rozhodně nebudu poslouchat.

Britta: u schizofrenie žádné bludy být nemusí. Na druhé straně je typické, že pacient si myslí, že je (byl) zcela v pořádku, než ho lékaři zničili. Jinak řečeno:
Doktoři, prodavači, moderátoři v televizi, paprsky z vysílacích věží - NĚKDO za to může, že mně není dobře. Že by mohl být problém ve mně samotném, tomu prostě nebudu věřit. Tak, tohle už je typický příznak schizofrenie...

Britto kecáš .....nikdo ty nevěří, kecáš bludy, píšeš to na všechny diskuze a v různých obměnách .......nemusím jí znát osobně ,abych poznala že kecá a nabádá tady lidi k sebevraždě, na jiném tématu !!
V životě jsem neviděla lithium dědku, tak neotravuj, ty pojme.....

Yossarian: hele, jsi v dost těžké mánii, soudě podle toho, jak netaktně se chováš. Vem si větší dávku litia nebo co to bereš. Co když na tom, co píše Britta něco je, ty ji znáš osobně?Máš štěstí, že tvoje psychóza je do určité míry stabilizovaná, ale asi ne tak docela. Tzv. iatrogenní poškození, tedy poškození pacienta působením hospitalizace v nemocnici a nucenou léčbou, je známý a v medicíně uznávaný pojem, takže pozor na to!

Protože tam patříš...píšeš tu bludy a blbosti .....nech toho, stejně ti už nikdo nevěří ..!Ty si šáhni na hlavu , máš to tam pomotaný .....:):)

Yossarian: neurážej nevím proč bych měla jít do blázince chovám se naprosto normálně narozdíl od tebe já nikoho neurážím tak si šáhni na svědomí

Jasně hihi.......jsi úplně zdravá, to vidíme na první pohled ......:):) Hele neopruzuj tady, máš bludy a zbytečně vyděsíš jiné lidi a ještě těm blbostem uvěří !!Utíkej zpátky do blázince a neopruzuj.

sebevraždou protože už nemám naději. Zvorala jsem to hned na začátku, protože jsem šla zdravá pro léky a nepotřebovala jsem je. Kdo ví co by bylo, kdyby mne tenkrát neodvezli do toho blázince, asi bych trpěla po tom co jsem to vzala dál, ale měla jsem alespon práci. Sefka to rozhodla za mě v domění že mi tam pomůžou a mě bbylo ještě hůř, protože ty léky co jsem tam dostávala mě zničili ještě víc.V jednu chvíli jsem dokázala najednou vyzpívat to co nikdy, změnil se mi hlas, nepamatovala jsem si nic co bylo předešlý den a nedokázala jsem se ani bavit s lidma, celá jsem zezelenala a byla jsem v jednu chvíli zrychlená a nebo jsem se začala každému najednou omlouvat že jsem jim nechtěla ublížit. Změnili mi tam třikrát léky a pokaždý jsem na to reagovala špatně.Tak jako nikdo jiný.Třeba po zyprexe jsem byla najednou strašně agresivní a to jen co jsem to dostala.Po seroquelu jsem měla epileptické záchvaty a upadala jsem do bezvědomí.Celou tu dobu jsem ty prášky odmítala, ale protože jsem byla zavřená, musela jsem je jíst, nešlo podepsat reverz a nešlo si zavolat na pomoc právníka, protože by mi stejně nikdo nevěřil jak na mě ty prášky působěj.Nakonec jsem byla propuštěná do ambulantní péče a zkončila na neurologiii.Dělali mi vyšetření CT, jestli nemám nádor, protože to co se mi dělo v jednu chvíli co jsem to spolkla se nedá ani popsat.Začal se mi klepat mozek a nejhorší na tom všem je, že ani po vysazení těch léků to nebylo v pohodě. Vím proč na mě všechny ty léky takhle působily, protože jsem neměla nemoc jakou je psychoza, nebo deprese. Vím že jsem to neměla jíst, ale ono to nešlo ani bez nich ani s nima, stačilo totiž jen pár tablet abych byla v prdeli. Nevěděla jsem co mám dělat, ale do práce jsem v tom stavu jít nemohla. Nakonec si se mnou můj doktor nevěděl rady, tak mne nechal znova zavřít do blázince. Bývala bych tam nejela, ale doma se mi stalo zase něco s mozkem po vysazení toho neuroleptika, a já si na doporučení lékaře vzala znovu zyprexu. Ta mi způsobila šílený pálení, skučela jsem doma jako zvíře a prosila rodiče o pomoc. Nevedeli co s tím a mamka mě proklínala, že jsem to zase vzala. Odvezli mě do blázince, kde mi začali píchat nějaké injekce, po kterých se mi zpustila šíleně krev, nakonec se mi zastavila menstruace a něco mi v té hlavě křuplo. Od té doby nespím a zase jen trpím. Nic z toho co tady píšu jsem si nevymyslela, ne pro to abych byla zajímavá nebo že bych chtěla lhát. Píšu jen svůj příběh s léčením, snad pro to, abych ještě něž umřu se o to podělila. Můžu si totiž za všechno sama, nikdy jsem neměla žádný z těch prášků jíst, když jsem netrpěla žádnou psychickou poruchou. Nevím dodnes co jsou to třeba bludy a jaký je stav schizofrenika a to mi ve finále tuhle diagnozu stanovili. Nikdy už nebudu žít normální plnohodnotný život a proto to taky vzdám.

Britto,
dobře, připusťme na chvíli, že to bylo jak píšeš. Co chceš dělat? Jak to budeš řešit?

vždyt říkám že na mě působil špatně i blbej diazepam, natož pak antidepresivum. Nevim co se stalo, že jsem na to takhle reagovala, ale do rána to způsobilo to co jsem popsala. Nemůžu za to a nevymyslela jsem si to, co bych z toho měla. Prostě můj mozek zareagoval nezvykle, tak jak to není popsaný ani v jedné knize. Rozhodně cítila jsem se sice strašně štastná, ale způsobilo mi to i srdeční výkyvy. Celou tu situaci jsem popsala té své šéfce. Než jsem to spolkla žádný problém jsem neměla. Byla jsem naprosto klidná, vyrovnaná akorát neštastná. Nebyla jsem ani z ničeho nervozní. Jak má teda podle vás antidepresivum působit, co má vlastně udělat člověku za stav blaženosti. Má uklidnit nebo povzbudit? Problém je v tom, že já se tenkrát cítila v pohodě, akorát jsem potřebovala s někým mluvit. Měla jsem se raději ožrat než vzít ten lék. Jsem ráda že jste happy já už napořád budu chcípat, ani brečet nemůžu jak mám ten mozek v prdeli a za všechno můžou prášky.

Antidepresiva neobsahují serotonin, ale zvyšují při dlouhodobějším užívání jeho hladinu v mozku. Kromě toho některá AD zvyšují i noradrenalin, popř. dopamin. Mechanismus účinku je různý, podle toho, do jaké skupiny AD patří. Asi nejčasiěji používaná jsou AD ze skupiny SSRI, což jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Moc tomu nerozumím, ale působí prý nějak na synapsích neuronů, kde zabraňují "vychytávání" serotoninu a tak zvyšují jeho hladinu.

Yossarian,
Ty jsi tak spravedlivě rozhořčená, to je sympatické. :o)
No, taky si myslím, že 1 tbl AD nemůže nic udělat.
Ví někdo, co vlastně obsahují AD, jakou látku, která zapříčiní jejich funkčnost? Serotonin? Ale to by se spustilo hned, ne až po 2 týdnech užívání, ne?

Já jsem ještě neslyšela, že by antidepresivum poškodilo někomu mozek ...to je ale hloupost ....spíš jsi prostě měla halušky a to antidepres s tím nesouvisí ........jasně že ti nikdo nevěří , to tady opakují všichni nemocní, že jim nic není a že je doktoři ničí .....takových je tu na forech víc ...:):)

Britto,nečetl jsem všechny Tvé příspěvky,nicméně si myslím,že jsou jenom dvě možnosti,buď jsi zdravá,pak jsi schopna existovat bez léků,nebo nejsi zdravá pak musíš léky braát a snažit se odstaňovat příčiny.

Britto,
problém je v tom, že to jednak zní neuvěřitelně a jednak píšeš dost...no, zvláštně. Prostě se zdá, že Ti fakt něco je.

pervitin jsem zkusila jednou, bral ho tenkrát můj přítel docela dost ve velkém, tak jsem chtěla vyzkoušet co to dělá a neudělalo to vůbec nic. K psychiatrovi jsem šla rovnou z práce necítila jsem se dobře tak jsem šla za doktorkou.Něco jsem mu tam řekla, třeba to o té sebevraždě, což bylo před osmi lety, on si to poznamenal a předepsal mi antidepresivum. Jak už jsem psala to antidepresivum mi způsobilo halucinaci jednou a poškodilo mi mozek. Drogy neberu ani alkohol nepiju, protože nechci na ty prášky. Když dostanu neuroleptikum na spaní od doktora tak kde to jsme. Bud je to totální magor nebo prostě neví co mi je. Protože mi nic nebylo působily na mě ty prášky destruktivně. Nikdy jsem je neměla brát a ted to mám i s úrokama. Chtěla jsem se cítit v pohodě protože jsem prožívala těžké chvíle a místo pomoci mne oddělali. Chápu že to ti doktoři mysleli dobře, ale já jsem se o neuroleptika neprosila. Jsem ve slepé uličce protože mi nikdo nevěří jak to bylo. Je to totiž nepochopitelné. Každý si řekne, kdyby jí nic nebylo tak by jí ty prášky nedávali, ale opak je pravdou. Vlastní názor je podle vás blud? Tak to byste se měli léčit všichni.

Pokud jsi měla zkušenost s Pervitinem, a jak píšeš, už dřív ses pokoušela o sebevraždu...pak není co řešit. Nemůžou Tě brát jako normální. Protože v pořádku nejsi. Nebereš ještě něco? Dgrogy, alkohol? Neříkej, že jsi jen tak přestala a byla v pohodě, a pak přišli doktoři a "zničili Ti mozek". Kdoví, co z tebe ještě vypadne.
Fakt Tě nikdo pak nemůže brát vážně, nediv se.

No právě, to co píšeš, jsou úděsný bláboly. Ale je mi jasné, že tvé bludy o tom, jak tě zničily prášky, ti teď, v tuto chvíli nikdo nevyvrátí. Bludy jsou nevyvratitelné, proto jsou to bludy. Přeji ti, aby ti v budoucnu bylo lépe. Určitě bude, když se budeš poctivě léčit. Ale ty asi nebudeš, viď. Achjooo.

a jak se podle tebe projevuje stav být mimo realitu? Myslíš si že mluvím nesmysli? Mluvím akorát pravdu,jak jsem se cítila když mi dávali ty léky a jak se cítím ted. Nejsem schopná niceho ani spát ani se smát ani žít naplno ani se nemůžu opít a cítit se štastná. Nemůžu mít děti jen trpím strašlivejma bolestma mozku. Mimo realitu jsem byla když mi dávali ty prášky. Předtím než jsem je začala polykat jsem žádné problémi neměla. Dodneška nechápu proč mi ty prášky vůbec začali dávat.Asi jsem se jim nelíbila či co.