Nechci mít dítě

Tak ještě jednou, Karin a Janko:

opravdu si myslíte, že tuto diskusi bezdětní založili za účelem výměny názorů s lidmi, které provokuje každý, kdo jen trochu vybočí ze stádnosti?

Myslíte, že Vaše názory dobrovolně bezdětným něco přinesou? Nebo že Vaše militantní prohlášení způsobí, že se dobrovolně bezdětní chytnou za nos a začnou plodit děti?

Opravdu mě moc zajímá, co se skrývá za těmi Vašimi vášnivě prezentovanými názory, že každá zdravá žena "by měla" mít děti? Proč Vám tak vadí, že je někdo jiný? Jde Vám o Vaše důchody? Nebo o to, abyste v tom (rodičovství) nebyli sami?

A co byste řekly lesbickým ženám? Ty také "mají mít" děti nebo byste jim to nejradší zakázaly?

Povězte!

A hlavně všíchni užívejte krásného jara. ahoj, Milada

PS: Karin, moje sestra je úplně normální zdravá veselá úspěšná a krásná mladá žena. Není na ní nic závadného. Prostě se jen rozhodla, že nebude mít děti, bude mít 4 psy. Kromě toho se stará o charitu a má moc hezký vztah s mojí dcerkou (její neteří) a těší se na to, co spolu budou podnikat, až dcerka povyroste.

Tak ještě jednou, Karin a Janko:

opravdu si myslíte, že tuto diskusi bezdětní založili za účelem výměny názorů s lidmi, které provokuje každý, kdo jen trochu vybočí ze stádnosti?

Myslíte, že Vaše názory dobrovolně bezdětným něco přinesou? Nebo že Vaše militantní prohlášení způsobí, že se dobrovolně bezdětní chytnou za nos a začnou plodit děti?

Opravdu mě moc zajímá, co se skrývá za těmi Vašimi vášnivě prezentovanými názory, že každá zdravá žena "by měla" mít děti? Proč Vám tak vadí, že je někdo jiný? Jde Vám o Vaše důchody? Nebo o to, abyste v tom (rodičovství) nebyli sami?

A co byste řekly lesbickým ženám? Ty také "mají mít" děti nebo byste jim to nejradší zakázaly?

Povězte!

A hlavně všíchni užívejte krásného jara. ahoj, Milada

PS: Karin, moje sestra je úplně normální zdravá veselá úspěšná a krásná mladá žena. Není na ní nic závadného. Prostě se jen rozhodla, že nebude mít děti, bude mít 4 psy. Kromě toho se stará o charitu a má moc hezký vztah s mojí dcerkou (její neteří) a těší se na to, co spolu budou podnikat, až dcerka povyroste.

Janko, mas naprostou pravdu. Staci se mrknout treba na anglickou Alzbetu I. a kazdemu je jasne, ze bezdetna zena neni nic, nez slaba, bezducha nadoba na penis.

Doufam, ze Tvuj prispevek byl pokus o vtip, jinak je mi te srdecne lito.

nechce-li žena dítě není to sobectví ale slabost!tato žena by se o dítě postarat nemohla jelikož se neumí postarat sama o sebe.je to bezduchá nádoba na penis.

Simčo, já bych tě za mámu taky ani nechtěl, takovou píču zakomplexovanou, to bych si dal.

Proč je jako lituješ?

Také nechci děti, jsem ráda, že je nemám a ani nechci! je to každého věc. Jsem také štastně bezdětná a docela lituju těch, co je mají!

Bohuzel setkala (a nejenom na netu).

NO jasný, každýmu může být do někoho, kdo nechce mít děti hovno ne? Nebo si se setkala s někým kdo to netoleruje? (kromě téhle diskuse)

Mily Zemane, o me dusevni zdravi rozhodne nemusis mit obavy. Chtela jsem jen vyjadrit, ze rozhodnuti mit ci nemit deti je ciste veci osobni preference - nekdo je mit chce a nekdo holt da prednost treba tem morcatum. Tobe to muze pripadat divne, jiny zase nechape, jak nekdo muze chtit deti misto X. (libovolne dopln).

Lidem, co chteji deti, jejich rozhodnuti nevyvracim, protoze mi do toho nic neni, a nijak me to neovlivnuje. Byla bych rada, kdyby detna slozka nasi spolecnosti stejne tolerovala i nase rozhodnuti.

To Stastne bezdetna: Jak můžeš přirovnávat pěstování morčat k dětem? Pane jo, ty to budeš mít v hlavičce asi dobře pomatený.

Milado, diky moc za opravdu rozumny prispevek. Skoda, ze tak neuvazuje vic lidi - viz prispevek Karin, podle ktere je zrejme kazdy, kdo nejde s vetsinou (a tim padem je takzvane "nenormalni"), zraly na Bohnice. Nekdo ma proste rad deti, nekdo zase psy, nekdo ani jedno, a neni na tom nic spatneho. Zajimalo by mne, jestli tihle propagovatele rodicovstvi stejne odsuzuji ostatni treba proto, ze nesnasi operu nebo nechteji pestovat morcata. Spis mam nekdy pocit, ze je stve, ze se nekdo svobodne rozhodl udelat neco, co oni udelali automaticky, bez premysleni, ci ze moje rozhodnuti nemit deti povazuji za znevazovani toho jejich.

Milado, nechtít dítě a pořídít si místo něho rovnou 4!!! psy, to mi tedy moc normální nepřijde a tvůj otec se celkem právem obává o duševní zdraví tvojí sestry

Aleno, moc díky za příspěvek. Přesně vyjadřuje své pocity - ZAPÁLENÉ MAMINY NENÁVISTNĚ PRSKAJÍCÍ NA TY, KTEŘÍ SE ROZHODLI NEMÍT DĚTI AŤ SI ZALOŽÍ VLASTNÍ DISKUSI A NEPLETOU SE TADY,myslím, že na ně nikdo není zvědavý (jinak já jsem taky milující mamina, donedávna jsem patřila k těm, co nechtějí děti).

Obdivuju všechny, kteří se rozhodli ustát tlak okolí a říci, co cítí: "nechci mít děti".

Jednou z takových lidí je moje sestra a švagr. Mají 4 psy. Zažila jsem teď o víkendu zvláštní situaci. Byli jsme s naším miminkem a mužem na chalupě se sestrou, švagrem, jejich 4 psy a mým otcem. Otec vychází se sestrou velmi dobře, mají hodně společného. Najednou otec otočil. K sestře má takové divné poznámky jako že nemá děti a jejich psy, které měl vždy rád, by teď nejraději nakopnul. Má oči jen pro naše miminko.

Je mi líto, že můj otec má takto tupé názory. Co myslíte, že řekne, když se ho člověk zeptá, proč by měla mít sestra dítě, když ho nechce? - že by měla mít děti proto, že je to normální. Ale nemít děti je taky normální!! Zabedněnci tohle ale nepochopí nikdy.

Opravdu by mě zajímaly názory odrostlých dětí těch nejmilitantnějších zabedněnců z řad matek, které žijí jen pro svoji rodinu a kdo žije jinak, je vyvrhel (tím nemyslím třeba umírněné přispěvatele jako Jitka).

Jestli se tady objeví chudinka Rea: až si budeš přát mít děti a nebudou Ti ležet u nohou mraky potenciálních otců s klíčky od offroadů, nezoufej a zajdi si za nějakým dobrým psychologem:-)

Ano,přiznávám,to nikdy nechci a hodlám pro to podstoupit cokoliv.

Ahoj Milado, moc ti přeji, aby ti dcerka dělala jenom radost. Je to fajn. Prosím, neber starost a péči o ni jako obětování se. Mnohokrát ti tvoji péči vrátí !!! Je mi 40, učím se na státnici a nemám pocit, že mi něco uteklo. Děti mám samostatné a zájmy máme podobné. Měj se fajn.

Alice, je mi 32, do dětí se mi nechtělo, partner léta tlačil, teď máme 3 měsíční dcerku.

Když popisuješ svoje pocity - měla jsem úplně stejné, tak moc Ti rozumím, děti jsem též vždy nesnášela.

Pokud jde o vztahy k dětem: řekla bych, že pokud máš harmonické partnerství a máš svobodu vyjádřit své pocity, je velká naděje, že se city k dítěti objeví a budou se rozvíjet, alespoň u mě to tak funguje. Nikdy jsem se neuměla s dětmi bavit, měla jsem z toho strach - i toto se při minimální snaze z Tvé strany velmi rychle změní. My se snažíme žít co nejvíc jako předtím, ALE: každý Ti potvrdí - úplně to nejde. Dítě Tě hodně omezí.

Moc Ti ale radím - počkej, a to hlavně kvůli Tvému věku. Je Ti teprve 24, máš nejméně 6 let čas. Jasně, Tvůj manžel je starší, už dítě chce, ale pokud Tě miluje, pochopí. Kdyby Ti bylo o sedm let více, tak bych Ti ve stejné situaci poradila, ať překonáš váhání a jdeš do toho.

Jsem přesvědčena o tom, že kdyby měly české ženy lepší možnosti jak zkloubit svoji práci a mateřství (částečné úvazky, práce z domova, lepší vnímání pracujících matek ostatními atd.), mnohé z nás by vůbec tak dlouho neváhaly.

V ČR se totiž bere jako automatické, že se žena prostě obětuje a s dítětem zůstane pár let doma s tím, že se pak vrátí do práce. Všichni víme, jak to až na čestné výjimky s takovým návratem do práce vypadá. Vzdělaná žena ztrácí už po dvou letech bez kontaktu s oborem svoji kvalifikaci, navíc má zaměstnavatel oprávněný strach z častých absencí.. Žena potom zůstává víceméně ekonomicky na krku manželovi, pokud se s ní rozvede, tak má opravdu problém. Je to začarovaný kruh. Nejhorší je ale okolí - pokud žena odmítne popelit se se dvěmi dětmi pět let doma a jde "brzo" do práce s tím, že si chce udržet svoji kvalifikaci a ekonomickou nezávislost, je považována za krkavčí matku. Svědčí o tom některé diskuse tady na doktorce.

Jsem přesvědčená, že většina z těch militantních profesionálních matek vystupuje tak moc proti těm matkám, které si chtějí kromě dětí udržet i kvalifikaci nebo pracovní pozici, ani nemá žádnou volbu. Návrat do práce, byť na částečný úvazek předpokládá, že žena má nejenom vysokou kvalifikaci, ale také velmi slušný příjem, ze kterého je možné platit chůvu.

Ahojte všichni, čtu si předešlé příspěvky a mám pocit, že k uvedenému tématu mám taky co říct. Mám děti 2, starší zcela nedávno dosáhlo plnoletosti. Mohu odpovědně říci, že jsem strašně ráda, že je mám, i když se samozřejmě občas taky slušně pohádáme. Důležité je, že jako rodina držíme pohromadě a víme, že se na sebe můžeme spolehnout. Mít děti neznamená jenom přebalovat a krmit. Toto období hrozně rychle uteče a nastávají další etapy. Díky dětem jsem zcela v obraze co se nosí, jaké akce kde probíhají, co mladí poslouchají za muziku, apod. Je to můj názor, ale mám pocit, že mě to prodlužuje mládí. Více si rozumím s mladšími. Nemám zájem vést debaty s vrstevníky na téma "dnes jsem prala, zítra budu žehlit". Je důležité si přiznat i to, že v době rychle se vyvíjejících informačních technologií má vždy mladá generace náskok a já si to uvědomuji již teď.
Prostě mám pocit, že mít děti není přítěž, ale velké obohacení. Neumím si představit, že bych je neměla. Asi bych to nepřiznala, jako spousta žen, které dělají tzv. karieru (omlouvám se všem, které se opravdu tak rozhodly a nechtějí pracovní proces ani omezenou dobu opustit).Je super pokud se povede mít rovnocenný vztah, kde si váží jeden druhého a ne mít vztah "hloupé dítě-chytrý rodič" po celý život. Tak to je můj názor, omluvám se, pokud jsem byla moc patetická, ale je to tak.

Alice, prave jsem si precetla tvuj prispevek a nedalo mi Ti neodpovedet. Ja sama jsem deti nikdy nechtela (je mi 31, a ve 24 jsem to videla stejne), narozdil od Tebe mam ale partnera, ktery ma na vec stejny nazor. Dovedu si predstavit, jak to pro Tebe musi byt tezke. Dost me prekvapilo, ze i kdyz deti nechces a necitis zadne materske pudy, planujes otehotnet. Chapu, ze se snazis vyhovet manzelovi, ale jak si muzes byt jista, ze se v tobe ten blok zlomi? Tvuj prispevek vyzniva dojmem, ze pocitas dny do nastupu do vezeni - a tak by se urcite nemela citit budouci mama, ne? Neznam Te a nevim, z ceho prameni Tvuj odpor k detem, ale myslim, ze by sis mela i s manzelem ujasnit, jestli ten tvuj "blok" je nejaka odstranitelna prekazka (treba strach o karieru - existuji i otcovske dovolene) anebo jestli v hloubi duse vis, ze Ti deti nic nerikaji, nechces s nimi sdilet zivot a radsi by jsi ho prozila bez nich.

Pokud i pres nechut k detem dite porodis, muze se stat, ze materstvi najednou prijdes na chut a budes tak stastna. ALE: muze se stat i to, ze se porodem nic nezmeni a Ty budes dal k materstvi citit odpor. Takove matky existuji - ne v kazde zene se materske pudy automaticky objevi. Mit dite jen proto, abych vyhovela manzelovi, neni myslim stastny krok. Mimochodem, co rika na Tve pocity manzel? Nepripada mu divne planovat dite, ktere Ty nechces?

Omlouvam se, ze jsem se tak rozepsala, ale chtela jsem nastinit i mene optimistickou stranku veci - rady typu "neboj, vsechno bude urcite v poradku" nemam rada, protoze to tak bohuzel vzdy neni.

Klid, Aleno, každý si bude sklízet důsledky svých rozhodnutí sám. Život s dětmi má svoje plusy a mínusy, život bez nich také.