Nechci mít dítě

Ono se třeba u chlapů není čemu divit.Kdo je vášnivej,tak pro něj rodinnej život není.Mě zkazí náladu i občasná únava holky,když k ničemu nedojde.A když má rodinu,tak je unavená pořád a veškerá vášeň jde do hajzlu.A to je konec všeho.Já si fakt nedovedu,že z mý sexy holky by byl jen věčně ospalej kámoš v teplákách.A život mnicha je pro většinu chlapů těžko přijatelnej.Mám svých požitků a zájmů dost,už teď to někdy finančně a časově nezvládám,a kdybych měl přijít o všecko,to si fakt nedovedu představit.Když bych chtěl teoreticky někdy založit rodinu,tak nanejvýš po 40,když poznám všecko,co jsem kdy chtěl.A ani to není jistý. Nás takových je víc.Je to naprosto v pořádku.

Vaška:Myslím si, že jsi jak stvořená pro děti,jistý si nemůže být nikdy nikdo ničím, ale ta tvá rozvážnost a zodpovědnost dost napovídá.Rozhodnutí je na tobě, ale taky si přečti ty pozitivní příspěvky v jiné rubrice, tady je to samé sobectví a pokrytectví.

Vaško,jak jsem již psala,zkus vyhledat psychologa,určitě by Ti pomohl.Psychoterapie by tady byla na místě, protože soudím dle Tvých příspěvků,že o sobě přemýšlíš a jsi vůči sobě zodpovědná.Psychoterapeut by Ti pomohl vyřešit Tvou minulost,aby neovlivňovala Tvé současné jednání a rozebrat Tvé obavy z možného selhání..Držím palce:-)

Nicky: Ono to není jen o alkoholu, skoro nepiju. Ale nevím, sklony k tomuto se dědí. Ve všech publikacích se píše, že ten kdo týrá, byl v 90% týrán sám. Prostě se strašně bojím, přitom nejsem agresivní, nezabiju ani mouchu... Ale jistá si sama sebou prostě nejsem...

Vaška:Miluješ děti a jsi zodpovědná, alespoň soudím podle toho, co jsi napsala.Právě ty bys asi děti mít měla, protože s tvým přístupem by tě to asi jednou mohlo mrzet, ale i kdyby jsi žádné neměla, máš k tovu pádný důvod, ale i po tvých zkušenostech bys určitě nevypustila na veřejnost, takový blábol, že se tě hnusí matky s dětma, jako tady pisatelka.Dětí se neboj, zvaž pro a proti a uvidíš,ale obohatí tě o to, co je tady zbytečné vysvětlovat.Pa a rozhodni se jednou správně.

Vaško,tak nepij a máš po problému.Možná bys potřebovala nějako psychoterapii,která by Ti pomohla vyrovnat se se zážitky z dětství...

No, já děti miluju... Chodím je kamarádce hlídat, má 3 prcky. Je mi 25 a svoje nechci, protože se strašně bojím. Měla jsem příšerné dětství-týrání, v 16 děcák... A strašně se bojím, že budu stejná jako oni. Že se napiju a moje děti budou muset prožít to, co jsem prožila já. A to nepřeji ani uhlavnímu nepříteli, natož jakýmkoli dětem... Proto asi děti mít nikdy nebudu:-(((

Tady naprostá většina holek, které nechtějí děti, mají primitivní a nevyzrálý názor. Stačí si přečíst starší příspěvky. Hádám, že jim je tak 14 nebo mají značně snížené IQ.

Že nechceš deti-beru, ale proč se tě hnusí matky s dětma, to nechápu.Máš trošku primitivní a nevyzrálý názor.

Taky nemám ráda děti a matky s dětma se mi hnusí! tak jediná rada je si je nepořizovat! a nenechat se od nikoho do toho nutit! pokud partner děti chce ale ty ne, tak ukonči tento vztah a najdi si muže, co smýšlí stejně! já to tak udělala a jsem moc spokojená!

e mi 28 a můj manžel chce mít strašně děti.Já ale děti ráda nemám. Nedávno jsem otěhotněla, ale šla jsem na interupci a necítila jsem žádný soucit ano lásku.

Ahoj je mi 25 a nechci mít nikdy děti. Mám k tomu sobecký důvod nechci ztrávit 9 měsíců jeděním a zvracením. Ani se ráda o děti nestarám.Možná bych dítě adoptovala, ale doma bych nabyla chtěla bych pracovat a nééé se o něj starat to nenávidím.

Vlčice, asi to nevíš, ale jsi dobrá máma.
Dost lidí by to ale takhle nezvládlo, takže ti ať se do toho nehrnou!

Kdo by jim to měl zakázat?

Ono většinou ve velkém plodí ti,kteří by to měli mít zakázáno.

Raději dítě z rozumu nemít než z blbosti mít.
Jako včera ve zprávách ti "sociálně slabí občané". Na to, aby zplodili haldu dětí, na to hloupí nejsou, ale že dvouleté dítě s průjmem může umřít na dehydrataci, to jim nedojde. "Mý za to nemůůžemeeé..." A když jim je úřady seberou a stát bude živit? Aspoň budou mít klid na plození dalších.

Omlouvám se, že jsem tu litányji musela rozkouskovat, ale nechtělo se to celý natáhnout.

Je to můj přítel,který ví,že ho nikdy nenechám na holičkách a taky,že mu nikdy nepřistřihnu křídla a že budu šťastná,když bude svobodný ve svém rozhodování a v životě. Žádná lidská cesta není rovná, ale není pravda,že dítě člověka omezuje,i když jsem to tak ze začátku vnímala,je to přesně naopak,dítě chce,abys byla sama sebou,vyloženě tě k tomu nutí a ty musíš překonat předsudky a strach z případného odsouzení "zasloužilých matek", protože život v masce (rádoby mateřské) není život,ale přežívání:-)

Dnes jsem ráda za to, že jsem synovi nikdy nepředstírala učebnicovou matku. Vždycky věděl, že ho mám ráda,protože jsem mu to říkala vždycky,když jsem si to uvědomila a nikdy mi nevyčítal ani mu neuškodilo moje samotářství,on pro svůj raný vývoj totiž potřeboval právě takovou mámu a ne jinou. To vím už teď, je mu 14 a žádné pubertální stavění se na zadní se nekoná,dokonce se za mne před kamarádama nestydí a oni k nám rádi chodí,protože si jich nevšímám:-) Protože jsem nikdy nebyla autoritou,ale člověkem a protože jsem vyhodila všechny knížky o výchově a protože jsem s ním mluvila a říkala mu,jaká jsem a že neumím být lepší...

Dítě na nějakou vzornou výchovu zvysoka s..e, chce mít mámu takovou opravdovou,jaká je ve skutečnosti a ne jinou,protože jenom takovou ji může poznat a tudíž doopravdy milovat. Tvoje dcerka ví, že ji máš ráda, nemusíš jí to dokazovat činnostmi, které jsou ti cizí. S dítětem je třeba mluvit a otevřeně se k sobě přiznat,ono stejně ví:-), je to ten nejbližší člověk, ne náhodou přišla právě ona právě k tobě:-) Mezi dítětem a mámou je třeba mít čistý stůl, nic si nenalhávat a být tím,kým jsi, pak se všechno dá tou správnou cestou..