Nechci mít dítě

Opravdu si tady někdo myslí, že se letos narodí o několik tisíc dětí víc, než loni, kvůli vyššímu porodnému? Proboha, udělejte anketu mezi těhotnými a zeptejte se jich, jakou roli sehrála částka 18 tisíc v početí jejich dítěte. U mě teda žádnou!

myslím, že porodné a mateřská 7500 je docela slušná - sice žena půjde na polovinu platu ale pořád to není 3500co bylo předtím.
www.pccolor.cz

Jenže v 19. století nebyly takové ceny a hlavně byla nějaká šance dost byt od města dneska to už snad je běh na dlouho trať. Sami máme dome jedno tří leté dítko a chtěli by jsme druhé jenže prostor nám nějak nestačí a dostat hypotéku to taky není jednoduché!! Moje babička mi řekla, že by nechtěla být dneska mladý člověk, protože to dneska není vůbec jednoduché! Ale pokud se budou podporovat více důchodci než rodiny tak to je velkej průser, nemuselo by to být ve formě peněz, ale třeba přiblížení hypoték nebo něco podobnýho

pro ty, kdo to svádí na nepříznivou sociální situaci:Je to o hodnotách a společenských normách. Dokud budou média propagovat současný životní styl a přitom si dál udrží vliv na mladou generaci, je s námi konec. Nesmíme podkopávat mladým rodinám nohy, ale tím, že se je pokusíme uplácet, si nepomůžeme. Děti nejsou o bohatsví nebo chudobě. V 19. století nebyl život nijak lehký a sociální dávky nebyly žádné a přesto Evropa prakticky ztrojnásobila svoji populaci. 50. letá v USA byla zlatým věkem střední třídy a dětí se rodilo hodně. Lidé měli pro co žít. Křesťanství, nacionalismus, rodina ... to byly nosné pilíře společnosti. A dnes? Prázdný liberalismus - po nás potopa. (viz kniha P. J. Buchanana - Smrt Západu)

Psychický nátlak okolí je opravdu svinstvo, ale pořád si myslím, že ještě nikoho nedonutil otěhotnět proti jeho vůli...nebo ne?

Jano: kez by to byla pravda. Ano, fyzicky nas nikdo nenuti, ale ten psychicky natlak okoli je nekdy fakt neprijemny. Nikdy by me nenapadlo presvedcovat stastnou tehotnou zenu, ze by mela jit na potrat, protoze ditete bude litovat; na druhou stranu tvrdit bezdetnym, ze by meli mit deti nebo budou ve stari litovat je, jak se zda, bezna reakce. Tak posud sama.

Na toto tema "nechci mít děti",mám pro Vás milé dámy jedinou odpověd.NIKDO VÁS NENUTÍ!!!

Mila neznama, je mi Te lito, pokud se domnivas, ze k tomu, aby clovek nebyl sam, si musi sve spolecniky porodit. Pojem pratelstvi, partnerstvi Ti nic nerika?

Mimochodem, studie dokazuji, ze bezdetni lide nejsou ve stari o nic opustenejsi, nez rodice. A porizovat si deti proto, abych nebyla ve stari sama, mi pripada jako vrchol sobectvi, nerku-li naivity. Staci se podivat kolem sebe - ideal stari proziteho v obklopeni milujici rodiny zustava vetsinou jenom tim idealem.

Názorově rozhárané nátury,jako předvádí paní zmatená,by nikdy děcka mít neměly,při sebemenší pochybnosti-nemít!
A podobné cancy typu-viz příspěvek z 00:59,si říkají o kopanec do zadku.Až budeme starý,tak si v mezích zdr.stavu můžeme hovět,stejně,jako za mlada a nebudeme se muset rozčilovat nad tím-co všechno jsem mladým dala a oni na mě teď tak kašlou...
A až si začnu slintat na triko,stejně by mě šoupli,s největší pravděpodobností a při tempu dnešní a budoucí doby,do domova.
Nesnáším standartní myšlení typu,je to životní poslání,je to normální,pro to přece žijeme,jak kdo....Pro někoho uzlíček štěstí,pro někoho vetřeleček,který,ovšem,za to,zač je považován nemůže...Má-li osoba,mého ražení,rozum,nikdy nepřivede bezbranného tvora na svět-pouze zralá a zodpovědná úvaha...a,že bych otěhotněla,to už nehrozí,nikdy a já,světe,div se,jsem díky tomu šťastná a naberu-li druhý dech i v ostatních záležitostech?Stanu se svobodnou,průměrným životem žijící,bezdětnou ženou...?Je snad někomu divné,že bezdětnou???
Komu?Někomu,kdo je zvyklý na vesnické tradice,či je obluzen kecy o podstatě bytí?Podstata bytí-co to je?To,že si každý jedinec hledá tu pravou cestu životem svým-třeba.

Počkejte až budete starý a bude vám smutno nikoho nebudete mít.a k čemu vám budou vzpomínky co jste užasného prožily kdyyž to nebudete moc nikomu vyprávět.pak vám to bude líto že to mimčo nemáte ale to už bude pozdě.

Třeba se v tobě probouzí mateřské pocity,někdy se probudí déle, jindy vůbec, ale ten nejkrásnější pocit nastane, když se tě mimčo narodí, ale ty pocity začínají už těhotenstvím.Vím, že jsem tě asi moc neporadila, protože dokud neotěhotníš, nikdy to nezažiješ, ale zzaručeně, pokud to nastane, myslím si, že litovat nikdy nebudeš.Tak se jen správně rozhodnout.Ale to musíš ty sama, všechny rady,ať ty pozitivní, nebo negativní, jsou tady k ničemu.Mluvím jen za sebe, nikdy jsem toho nelitovala a litovat nebudu.Měla jsem taky starosti, taky děti zlobily, byly nemocné,dělají průsery, ale nikdy bych neměnila, to prostě k tomu patří.Tvůj manžel bude respektovat tvůj názor,zřejmě tě moc miluje, ale ty jeho přece taky, tak by měl být asi na místě nějaký kompromis, třeba ještě počkat a uvidíme, co se s probouzejícíma mat. pudama děje, nebo pohlídat kámošce dítě, zajít tam kde se děti pohybují a poznáš jestli to chceš, nebo ne.Ale když už si ho uděláš, bude na vše pozdě, dítě není na zkoušku, ale to určitě víš.Pa

Diky z reakci. Ja jsem se asi vyjadrila nepresne. Ja nepovazuju tyto problemy za pravidelnost - dokonce, kdyz tak patram v pameti, neznam z meho okoli zadnou, ktera by nevratne pribrala nebo mela nejake jine "vzhledove" problemy - a to mam opravdu hodne znamych s detmi. Ja mam proste strach z toho, ze by to tak mohlo byt. Treba moje sestra je ted tehotna a nikdy nebyla krasnejsi nez ted.
Pro a proti... o tom jsem premyslela a jedine proti jsou asi tyto moje fobie.
Ja se fakt nepoznavam, jeste nedavno jsem deti striktne nechtela a vedela jsme proc a ted si zacinam pripad jak blazen.
Verim, ze manzel bude respektovat moje rozhodnuti, ale vidim na nem, ze by deti chtel...kdyz potkame nekoho ze znamych s detma, je to na nem poznat

Napiš si pro a proti a uvidíš.Ale nechápi, proč považuješ za pravidelnost, zvracení a špatnou pleť:Byla jsem těhotná 2x a nikdy jsem tyhle problémy neměla, naopak, cítila jsem se skvěle, manžel a nejen on říkal, že jsem těhotenstvím zkrásněla. Jestli pociťuješ, že bys bez dítěte nechtěla zůstat, tak to prober s manželem a uvidíš.Samozřejmě se do toho nemůžeš nutit, ale pokud tě hrozí ty negativní příznaky, tak to fakt není pravidlo, hodně štěstí v rozhodování.Pa

U me je to trosku jinak. Taky nechi dite, jenze ja "nechci nechtit".
Z meho zasadniho NIKDY se stalo jednou snad, ale cas bezi.
Je mi tricet, takze pochybuju, ze by se to mohlo vekem nejak spravit.
Taky me desi, to co tu popisuje katka - rvouci deti nekde na verejnosti, nedokazu se povznest nad to, ze bych treba v tehotenstvi pribrala, mela problemy s pleti a ja nevim co.
Navic - nemuzu si pomoct - mne tehotenstvi a kojeni pripada desne degradujici (upozornuju, ze nejsem zadna feministka).
Desi me, ze bych mela celych devet mesicu poslouchat reci typu: zvracis? to ja kdyz jsme byla tehotna, tak...blaaaa

Pritom vsem ale citim, ze bych urcite nechtela zustat bez deti, nechtela bych o to ochudit manzela.
Mate nekdo radu, jak to v sobe zlomit?
Nekdy mam pocit, ze dite chci, ale pak to vsechno splachnou vyse popsane pocity.
Nekdy si rikam, kez by osud rozhodnul za me - bud tak, ze bych neplanovane otehotnela, nebo ze bych zjistila, ze deti mit nemuzu.
Snad ale nejsem uplne ztraceny pripad, protoze z techto dvou verzi bych si asi vice prala tu prvni....
Citim se v tomhle ohledu desne zmatena, vzdy jsem v zivote vedela co chci a ted toto :-)

To já dětičky nikdy nebudu,prostě nebudu mít,hurá,
každý z nás může mít životní radosti na opačných pólech.

nedávno jsem jela metrem. Byla tam i matka s kočárkem pro dvojčata. Už na první pohled vypadala hrozně uštvaně, zoufalý výraz, kruhy pod očima, nenalíčená. Dvojčata v kočáru hrozně vyváděly. Ne že by dělaly velkej bordel, na to byly ještě malé (holky), ale mlátily se plyšákama a pokoušely se všemožně vyvlíknout z popruhů, kopaly do té strany kočáru, kterou měly u nohou (byla umělá takže to dělalo rámus). Chuděra matka už měla nervy v kýblu, pořád je okřikovala, ony zlobily dál, no děs. Já bych se z toho zcvokla. Takže abych dopadla takhle- strašlivá představa.

Je mi 27 a jsem šťastně bezdětná....už dost,že mám v práci nervy v kýblu a představa,že doma mně bude čekat uřvaný děcko-tak to bych skončila ve svěrací kazajce....nemám nervy na malý fracky...a tím mateřstvím se k tomu všemu člověk pěkně zakope tzn.by bye svobodo:-(((((( Díky,nechci.

A co by tak čtenářky chtěly slyšet?

Dlouho, na této diskusi nikdo nebyl, tak nevim, jestli se mi nejaka ze "stastne bezdetnych" ozve. Pisu na toto tema clanek do jednoho zenskeho casopisu a rada bych se setkala s nekym, kdo deti nechce a ma co rict podobne (ci uplne jinak) smyslejicim ctenarkam. Diky. Pripadne kontakty uvitam na ruza.ruzickova"centrum.cz

...ale to neznamená, že si to musíte nechat líbit. Hodně štěstí, holky.