Nechci mít dítě

Připomíná to diskuzi Proč se zastřelil Karel Svoboda. Tam si také každá strana hájí svoji pravdu. Je to opravdu jednoduché, proč někomu vysvětlovat? Je to osobní věc, jestli chci nebo nechci, tudíž proč to dále rozebírat?

jo přesně, my je mít nebudeme, tak nám to už necpěte, co je chcete, pořidte si je, co nechtějí, si je prostě nepořídí

Jsem dvojnásobná matka a nevím proč myslíš, že by to tyhle ženy nemohly pochopit.Chápu to, je to pořád lepší, než kdyby jste měly děti jen proto, že je to přirozené.Navíc to nemusíte nikomu vysvětlovat, buď to člověk bere, nebo ne.Je to každého věc.

petre, zdanlive nic, ale zkus to vysvetlit nejake "zaslouzile matce"

Jo, kdo nechce, ať si je nepořizuje, kdo chce, ať do toho jde. Co je na tom složitýho?

To anonym: No tak je nemějte :-) Vždyť je to jednoduché, ne?

to anonym-přečti si předposlední větu, to co tam píše Lucinda, to svědčí o tom, že to chápe, tak proč se čertíš?

to Lucinda: tak ať laskavě nekřičí do světa to samé ty lidi co je chtějí! nás to taky nezajímá! my je prostě nechceme, chápeš?!?

Je každého věc,zda mít dítě bude či ne...ovšem Dito,nesouhlasím s Tebou....já nechci dítě, aby se o mne měl kdo starat...stejně jako po mě to nechtějí naši! To JÁ se chci o někoho starat,pečovat,chci vidět vyrůstat plod lásky mne a mého manžela, chci obohatit tento svět o dalšího človíčka....není v tom kousek sobeckosti....ale ten, kdo někoho hluboce miluje, tak prostě za čas zatouží s ním mít dítě...plod jejich lásky. Panebože, je to tak jednoduché a přirozené. A pokud to někdo nechce, tak ať ho nemá, ale nemusí to křičet do světa! Pokud chce někdo sto děti, ať je má, pokud někdo nechce žádné, ať jej nemá...je to přeci každého věc! Hezký den všem.

misery loves company... já mám pocit, že mi breedeři závidí mojí svobodu

Proč oné "normální" většině tolik záleží na tom, aby děti měli i ti, co je nechtějí? Já tomu vážně nerozumím. Proč se je snaží přesvědčit o tom, že mít dítě je posláním či smyslem života? Smyslem JEJICH života jistě ano, ale to přece ještě neznamená, že je to smyslem života i pro jejich kamarádku, sousedku, spolupracovnici nebo některou ze zde diskutujících. Nemyslíte si, že každý sám nejlépe ví, co ve svém životě chce a co od něj očekává? Nebo opravdu máte pocit, že právě VY to víte mnohem lépe než ten/ta dotyčný/á? Jste snad jasnovidci, že už teď je Vám známo, jak bude život bezdětných vypadat za 20, 30 let a čeho budou nebo nebudou litovat? Vždyť ani nevíte, jak za 2, 3 roky bude vypadat Váš vlastní život. Sobectví? Trošku směšný argument v kontrastu s tím, z jak "nesobeckých" důvodů si děti pořizuje většina z Vás. Aby VÁM daly smysl života, aby VY jste z nich měli radost, aby VY jste na stará kolena nezůstali sami, aby se o VÁS měl kdo postarat, abyste si VY mohli hrát s vnoučaty, ... Budete-li k sobě upřímní, musíte si přiznat, že děti si pořizujete především sami pro sebe a kvůli sobě samým a ne proto, abyste zabránili stárnutí populace a zachránili tak republiku nebo dokonce celou planetu. To nikdy ani nepočaté dítě opravdu netrápí to, že se nenarodí. Že jsou ti, co nechtějí děti, sobečtí? Opravdu? A vůči komu? Vůči dítěti, které nikdy neexistovalo? Sobečtí můžete být jen vůči někomu, kdo existuje, například vůči vlastním dětem. Každý rodič od svého dítěte něco očekává, péči ve stáří bez výjimky všichni, někteří pak skrze dítě třeba splnění vlastních nesplněných snů, představu o úspěšném sportovci, právníkovi nebo slavném hudebníkovi, převzetí rodinné firmy, víru, vnoučata, ... A kolik z nich se svých dětí někdy zeptalo, jestli to i ony samy chtějí? Mnoho z nich to ani nenapadlo. Proč? Protože stejně jako v otázce mít či nemít dítě nepochybují o tom, že co je smyslem života pro ně samé, musí přece být smyslem života i pro jejich děti ... Doporučení pro ty, co všechno vědí, aniž by se ptali: více naslouchejte a pokud už nebudete schopni chápat, alespoň respektujte - svoje kamarádky, sousedky, spolupracovnice, diskutující ... i svoje děti.

Neblázni, na co hledat chlapa jen kvůli dítěti? Pořiď si ho ze spermabanky, to je stokrát lepší a navíc na něj nikdo jiný nebude mít nárok.

to xx: nema cenu hledat nekoho za kazdou cenu. Prece by byla blbost porizovat si dite jen tak s nekym. Dej tomu cas, do 40. roku muzes potkat fajn partnera a mit jeste deti. Snaz se vice vyrazet, vice se bavit a ber to v pohode.

Já chci mít dítě,ale můj život byl plný kotrmelců z různých důvodů.rodiče pak vlastní život s partnerem,který prostě nevyšel a já zůstala hodně zklamaná a prázdná..nemůžu se z toho dostat-i proto se na dítě necítím,ač je mi 34let..každý den myslím na to,jak to semnou bude-rodina,dítě atd..ale prostě vnítřně jsem tak unavená z mého života,z toho co mi život naložil od hodně útlého mládí-byla jsem vždy plná síly,elánu,chuti bojovat za život můj i mých nejbližších..bohužel se to vše odrazilo na mém nynějším stavu a jsem již tři roky úplně sama a nemám nejmenší chut si někoho hledat-jen občas se snažím se donutit,kvůli tomu,abych našla otce pro své dítě a partnera pro život..ale tak nějak nuceně a stejně to nakonec vzdám...takže důvody můžou být různé..hlavně nesnáším lidi,co mi furt dokola říkají,že roky přibívají a at mám dítě..Já to vím,ale jde o stav duše a toho,jak se cítím--A já se prostě na to necítím..tak co s tím???????????????????????

Když děti nemáš a chceš sterilizaci tak je to ještě těžší, tak se musím snažit o těžký zánět vaječníků.

Dřiv jsem na děti ani nepomyslela,pak po 32 roku najednou chtela jsem ditě, nevim mateřske pudy nebo co? Po dvou a pul letech jsem šla na vyšetřeni a bohužel nemužu mit vlastni děti...Ted si hodně trapim se.....Jednoducha vec když mužeš mit ditě ale nechceš ho,horši ale je když nemužeš ........BRALA BYCH DITĚ OBEMA RUKAMA ,jen chcy řict že rozmyslete dobře at nelitujete jako ja.............
Vec každeho.....

Ja kdyz si predstavim ze bych mela dite tak to vnimam jako velkou bolest ktera by me jen omezila a vse mi vzala, dite nechci ani nahodou

Helgo, to si myslíš, že to rozhodování nějak bolí nebo co? Prostě najednou začneš toužit po dítěti a volba kariéra nebo mimčo je naprosto jasná - ve prospěch dítěte. Neváháš ani minutu. Ti, kteří to berou jako oběť nebo těžkou volbu, by dítě mít neměli.

V době kdy nebyla antikoncepce rozšířená, tak jsme do toho spadly, vdaly se a bylo to. Nemusely jsme se vědomě rozhodnout a "odsoudit" k mateřské. Takže osud rozhodl a měla jsem 1. dítě ve 24 a druhé v 28 (to už plánovaně), jsem VŠ obor počítače. Dnes je to jinak a vysadit antikoncepci s tím že na 3 roky odejdu z práce, tak nevím nevím, asi bych to dítě taky měla hodně pozdě. Dnes jsem ráda že se osud rozhodl za mě, že jsem se nemusela rozhodnout já. Dnes mám dvě dcery 21 a 17, obě mají přítele a jednou se budou muset rozhodnout a to jim nezávidím. Starší je na VŠ, mladší na SŠ.

mě je 34let,na děti se necítím-připadám si divná jen tehdy,když vidím mé kamarádky s dětma a já je ještě nemám-říkám si,nejsi normální,
Zatím po nich moc netoužím-anebo spíše z toho důvodu,abych zapadla mezi ostatní normální s dětma..Na druhou stranu bych nerada prožila život bez dítěte..Tak nevím...Pořád si říkám že mám ještě tak dva tři roky čas..Hold budu starší mamka,ale vím,že jsem se do toho nenechala natlačit jako ostatní ve dvaceti..Tím nemyslím,že ti co měli děti ve dvaceti mi přijdou ,,divní,,Neberte mě za slova..