Miniinterupce

Vážený pane doktore, mám bronchitidu, pravděpodobně způsobenou mykoplazmaty (absolutně nezabral V-Penicilin)a nasazan mi byl Rovamycine 3 mil a 12 hod, jsem 37 tg. Nevadí tato antibiotika plodu? Přemýšlím, zda to nezkusím rozdýchat nějak jinak, než těmito antibiotiky. Děkuji za radu.

Dobrý den, nevadí to.
MUDr. Michal Koucký

Dobrý den, pane doktore, 18/4 mi byla diagnostikována chlamydia trachomatis, já i manžel jsme dostali každý dvě balení Klabaxu, reps. Klacidu. Poslední menstruace mi skončila 6/4. Nyní jsem antibiotika dobrala, za dva týdny mám jít na kontrolní stěry. Nedostala jsem menstruaci a vyšel mi pozitiviní těhotenský test. Na antibiotikách bylo ale napsáno, že je nesmí úžívat těhotné nebo kojící ženy, v té době jsem však už těhotná musela být, protože v době léčby jsme s manželem styk neměli. Mám nyní strach z toho, že by mohla antibiotika miminko poškodit a také z toho, že pokud by se nepodařilo tou první dávkou chlamydie vyléčit, že by plod mohla poškodit i tato bakterie. U gynekoložky jsem ještě nebyla, ale do telefonu mi řekla, že "by to nemělo vadit". Ráda bych věřila, ale zajímal by mně i názor dalšího odborníka. Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den,reálně by opravdu nemělo vadit.
MUDr. Michal Koucký

Během těhotenství se může brát např. amoxicilin, šetrné jsou rovněž makrolidy jako Rovamycin nebo Roxitromycin, ty zabraňují přenosu např. chlamydiových či boreliových infekcí z matky na plod.

Dobrý den, chci se zeptat, zda ve velmi ranném stadiu těhotenství /od početí do 1 měsíce těhotenství/ mohu užívat antibiotika /např. Penicilin/ nebo i jiné

Odpověď:

Dobrý den, užívání antibiotik penicilinového typu v indikovaných případech / na předpis lékaře/ není problémem a nebyly popsány poškození plodu nebo zvýšené těhotenské ztráty. S pozdravem MUDr. Jiří Doležal

D- na tohle nemusím studovat odbornou literaturu.Jen chci říct,že je to její věc a není pěkné ji ještě více nervovat.Záleží snad na tom jaká antibiotika brala.A myslím,že si vezme jak od jedné tak od druhé něco.A jednoduché to není to vím ale když nevíš ani co brala?Nejsem zastánce potratů,ale také ne fanatička co je chce zakázat.Napsala jsem jen svou zkušenost.

za to já jsem se setkala se spoustou žen, které otěhotnět nemůžou. jak jde doba dopředu, je to čím dál horší.

Jano, studuj trochu odborné literatury. Taky se příště může maje stát, že bude mít angínu, chřipku, zánět močáku, bolavý zub, a milion dalších chorob, a bude brát zase antibiotika, nebo jiné léky, náhoda je blbec, a nikdy nevíš, kdy otěhotníš. Zase půjde na potrat?! Není to všechno tak jednoduché. Znám pár, kterému se i přes varování narodilo zdravé dítě. A naopak, těm, co čekali zdravé, se narodilo postižené. Jen chci říct, že věci nejsou černobílé. Rozhodnutí v takovém případě má být velmi uvážlivé, na základě seriozních informací, třeba od více nezávislých lékařů. Nejen těch, kteří doporučují potrat jak na běžícím pásu.

D-já měla problémy i kvůli ranisanu-lék na vřed na dvanácterníku s kombinací valetolu a každý doktor mi tvrdil něco jiného.Radši jsem šla na interupci.Majo nenech se viklat řečmi-aby jsi nelitovala.Ještě jsem se nesetkala se ženou co by po miniinterupci neotěhotněla podruhé.Riziko postižení tu je a hlavně pokud ty antibiotika byla silná.Já jelikož jsem stále hodně nemocná jsem podruhé brala penicilin 750 a to mi také bylo doporučeno přerušení.A pokud jsi už přesvědčena tak už neotálej.Čím dříve,tím lépe a už sem ani nepiš,jsou totiž typy lidí co ti k tvé psychice ještě notnou dávku přidají.Přeji ti aby ti to napodruhé vyšlo a narodilo se ti zdravé děťátko.

Majo, a to jdeš na interupci jenom proto, že jsi v době početí brala antibiotika?! Mám známou, která brala v době početí, měsíce před ním, i po něm kombinaci DVOU antibiotik, a čeká zdravé dítě!! Jsou antibiotika, která se mohou v případě nutnosti užívat i v těhotenství!! Nepanikař, a radši si zjisti seriozní informace! Rozmysli si zákrok dobře. Aby tě to nemrzelo. Kdyby měla jít na potrat každá žena, co brala během početí antibiotika, zřejmě by se moc dětí nenarodilo!

existuje ještě amniocentéza, to určitě víš. Nedělá se každé ženě, co já vím, tak starším ženách a dále těm, u kterých je podezření na vývojové a genetické vady. "Problém" je v tom, že se provádí v pátém měsíci těhotenství a to už budeš cítit pohyby miminka, takže pokud se ukáže, že je opravdu postižené, bude ještě horší se jej "zbavit" ( když to napíšu opravdu hrubě ). U pozitivního výsledku je pak možný "potrat", ale trochu jiným způsobem. Ale jak říkám, ztráta je pak mnohem větší. Přece jenom už budeš cítit pohyby, budeš mít bříško, ale zase na druhou stranu, třeba se ukáže, že je zdravé... je to jen možnost.Ale o tom určitě víš.

Díky moc za odpovědi, Nicol a Jano v Býku. Cítím se mizerně a to jsem ještě žádný zákrok nepodstoupila. Já nikdy nechápala, jak se k takovému kroku může žena rozhodnout, ale ten obrovský strach, že veškerá ta chemie ve mně by mohla vyvíjející se dítě zmrzačit!! A vím, že bych asi nebyla tak silná, abych se o postižené dítě dokázala starat. S manželem jsme to vše probírali a chtěli bychom se později pokusit o mimčo. Jen nevím, jak to nyní zvládneme.

Není krutý.Je to názor velice rozumný.Tím,že se rodí postižené děti,které rodiče poté nechtějí,je to další sací prvek společnosti.Je toto kruté?Co z toho života má to dítě postižené umístěné do ústavu?Ano pokud rodiče chtějí a starají se,naplní tím svou radost ale i velkou starost a dítě může prožít hezký život.Snad?Ale obdivuji ženy které se o své postižené dítě starají s láskou a jsou trpělivé.Ale ty které je vrazí do ústavu ty jsou u mne zlé,sobecké.Jelikož měli možnost interupce.A pro Maju.Majo po fyzické stránce-žádný problém.Psychická stránka o trochu horší,ale s tím se dá vyrovnat pokud se ti potom narodí malý krásný zdravý tvoreček.A s čím je lehčí se vyrovnat?S miniinterupcí,nebo se zrozením postiženého dítěte s následným umístěním v ústavu?

Mila Majo, za tohle te nikdo nemuze odsoudit, je to jen tvoje volba. Ty antibiotika chápu, myslím si, že rizika postižení jsou. Nějakou dobu jsem pracovala na gynekologii i u soukromého lékaře jako zdrav. sestra a tak vím, že většina pacientek po fyzické stránce byla celkem v pořádku, ale psychicky na tom byly velmi zle, až na pár ohavných výjimek.
já osobně jsem proti potratům, pouze pokud je výrazné postižení dítěte, chápu ( viz tvá léčba ATB ). Protože dnes je zdrav. technika natolik vyspělá, že postižení dokáže lehce odhalit a tak není důvod, aby na svět chodily zmrzačené děti. Je můj názor krutý?

Přečetla jsem téměř všechny příspěvky od začátku a jsem ráda, že se můžu podívat na věc očima jiných lidí. I já bohužel patřím k těm, kterým selhala HA. Navíc jsem v době početí brala nepřetržitě měsíc po sobě různá velice silná antibiotika. V pátek mám jít na miniinterrupci a musím říct, že toto rozhodnutí bylo nejtěžším v mém dosavadním životě. Dítě si moc přeju, ale chci, abych hned od početí měla jistotu, že jsem nic nezanedbala. Samozřejmě důvodů je víc. Nejhorší pro mne je ale ten strach, že už třeba nikdy nebudu moct mít děti, nebo že to nezvládnu psychicky. Prosím někoho, kdo podstoupil miniinterupci, aby mi napsal, jestli je po fyzické stránce v pořádku. S tou psychickou se budu muset vyrovnat sama, to je mi jasné. Doufám, že mě za mé rozhodnutí hned většina přispěvatelů neodosoudí.

Magdo, kdybys pročetla tady víc diskuzí, zjistila bys, že Zdeněk2 je velký zastánce potratů. Ani bych se nedivila, kdyby to byl doktor, který se tím živí. Mám podobný názor jako ty. Podle mě je dobře, že jsou potraty u nás povoleny, ale rozhodně to není způsob antikoncepce. Každý se může dostat do situace, kdy se bude rozhodovat mezi dítětem a potratem, ale schvalovat potrat rozhodně nebudu. Zajímalo by mě, kde bere ty informace, že je na VŠ běžná praxe, VŠ mám nedávno za sebou,ale nesetkala jsem se s tím.

Milý Zdenku2, udivuje mě, že jako muž máte(máš)tak jasný názor na potraty. Nejsem odpůrce, to vůbec ne! Ale píšete o tom, co je ponižující. Mám štěstí, že jsem byla před tímto rozhodnutím v životě uchráněná. Pro mě osobně je hrozně ponižující představa jít na potrat. Studuji VŠ, takže vím, že každá zkouška má několik termínů a mnoho spolužaček zk.odložilo a udělalo dodatečně kvůli těhotenství, porodu apod. To je fakt argument jako hrom, ten mě rozesmál:-).Jsem vdaná a fakt ráda, že jsme dítě naplánovali a i kdyby se "nehoda" stala, tak mě nikdy manžel na potrat nepošle, to je pro mě ta nejhorší představa, že by mi můj muž řekl: běž na potrat, to by teprve bylo ponížení. Chlapi berou ponížení asi jinak než my ženy. Hm...

Presto musim znovu oponovat.Kdyby vetsina zen,pokud ji to zdrav.stav dovoli, krome kondomu pouzivala jeste pro jistotu jiny druh antikoncepce,vyrazne by ubylo potratu.Deti se to uci uz na zakladce...Kdyz uz se to ale stane,zalezi na dotycne,jak se rozhodne,nikdo ji nemuze zakazat na ten potrat jit,ale to vedomi,ze ho podstoupila,si ponese po cely zivot a zalezi na ni,jak se s tim vyrovna.

http://www.abortionno.com/Resources/pictures.html
http://www.abortionno.com/Resources/pictures_2.html
http://www.abortionno.com/Resources/pictures_3.html

Terezzz, máš pravdu, že

Jsi stastna zena.Mas tri krasne zdrave deti.Co bych za to dala...