Reklama

Zvětšené lymfatické uzliny

Daniela (Ne, 9. 11. 2008 - 19:11)

Dobrý den, Honzo. Vypadáte, jako že o uzlinách něco víte. Mám 5,5 letého syna a asi před dvěma lety se mu zvětšily všechny možné uzliny, až to bylo i lékařům podezřelé. Prošli jsme veškerými vyšetřeními včetně extirpace a bylo zjištěno, že jde o drobný blíže nespecifikovatělný zánět. Znamená to tedy, že teď, když má syn zvětšenou uzlinu (cca. 2 cm) na krku pod zubama, ostatní na těle jsou hmatné, mám znovu umírat 1/2 roku hrůzou, zda to není něco zákeřného? Nebo bude prostě patřit mezi lidi, kteří mají uzliny zvětšené. Děkuji za odpověď, začínám být paralyzovaná strachem.'

Honza (Ne, 9. 11. 2008 - 16:11)

Více méně je to pravda. Mladší lidé onemocní častěji akutním lymfomem (ale není to pravidlo - pouze setatistika), kdežto starší spíše chronickým (zase to není pravidlo). Pravdou je, že s chronickým lymfomem se lidé mohou dožít mnoho let, kdežto akutní vyžaduje razantní terapii. Někdy se např. folikulární lymfomy (typ NHL low grade) několik let sledují, pak se nasazuje chemoterapie a pokud je to pro člověka z hlediska jeho zdatnosti, čili i věku možné, aplikuje se transplantace kmenových buňek, čemuž přechází likvidační chemoterapie. Poté už není možné žádnou léčbu opakovat, u mladších lidí je možné se pokusit ještě o imunoterapie monoklonálními protilátkami. To, že u mladých se téměř vždy jedná buď o HL nebo agresivní NHL vám potvrdí každý hematoonkolog. Bohužel nejsme roboti a proto i hight grade lymfom může postihnout mladé. Tak jako tak je lymfom vzácným onkologickým onemocněním, zejména u mladých a nízce maligní lymfom ještě vzácnější. To je stejné, jako když se řekne, že nejrizikovější skupina pro HL jsou lidé od 15 do 25 let. Přesto znám případy třicátníků i starších, kteří tyto lymfomy prodělaly. Dobrou zprávou je, že většina mladých lidí se vyléčí, záleží na typu lymfomu. Každopádně se toto nevyhýbá ani dětem, které mohou v menšině také nemoci podlehnout. U babičky se na lymfom zřejmě přišlo pozdě, a tak žila pouze sedum měsíců, otázkou je, jak by reagovala na paliativní medicínu a jestli by jí život prodloužili a o kolik. Je to hodně složitý problém, protože existuje velké množství podtypů, jejichž prognóza závisí do značné míry i na stadiu nemoci a dalších faktorech, jako jsou tzv. B příznaky, nebo hodnota FW, pohlaví atd. Lékaři umějí prognózu odhadnout velice přesně. V závěru však lymfomy zůstávají jedny z nejlépe léčitelných a celá řada i vyléčitelných onkologických onemocnění. Je vždy, jako u ostatních nádorů nutno přijít včas, protože s dobou se naděje na prodloužení života nebo úplnou remisi dramaticky snižuje.'

Lucka (Ne, 9. 11. 2008 - 14:11)

Babička se s tím léčila 7 měsíců. Takže chroniký lymfom se projevuje u starších lidí? Četla sem, že často tento lymfom lidé mají několik let bez příznaků. A akutní lymfom mají mladší lidé, ano?'

Honza (Ne, 9. 11. 2008 - 12:11)

Leukemie není správný název, správný název je lymfom. Vzhledem k tomu, že lymfom je charakterizován poruchou krvetvorby, má k leukemii velice blízko. Na rozdíl od leukemi nevzniká v kostní dření (místě tvorby krvinek) ale v lymfatickém systému. Do kostní dřeně může sekundárně pronikat, primární místo vzniku je však lymfatický systém. Co se dědičnosti týká, tak u lymfomu toto nebylo prokázáno, protože jeho vznik se přičítá poruše imunitního systému stran nádorového zvratu. Imunitní systém nedědíme, ale vytváříme si jej a formujeme v průběhu života. Některé nádory jsou samozřejmě dány geneticky, jako přesně nádory mamární tkáně, u lymfomu a leukemii, myelomu a dalších chorob krvetvorby tomu tak není. Strach bych určitě neměl. Pravdou je, že u starších lidí probíhá lymfom chronicky, není léčitelný, léčí se oslabením nádorového potenciálu, tedy paliativně. Babičcce lékaři mohli život pouze prodloužit, nikoli ji vyléčit. Určitě uznáte, že s tímto nádorovým onemocněním žila zřejmě poměrně dlouho vzhledem k jiným nádorovým nemocem.'

Lucka (Ne, 9. 11. 2008 - 11:11)

Honzo, takže lymfom je to samé co leukémie lymfaitckých žláz (uzlin)? Aspoň tak jsem to pochopila z vašeho příspěvku, jelikož píšete o bílých krvinkách. Tuto chorobu jsme nedávno měli v rodině (babička) a bohužel na ní zemřela. Chtěla jsem se zeptat, zda tato nemoc patří k dědičným, či jestli existuje nějaká pravděpodobnost, že touto nemocí onemocní jiný člen rodiny z přímé linie. Třeba rakovina prsu se hodně dědí, tak by mě zajímalo, jak je to s tímto. Děkuji za odpověď.'

Honza (Ne, 9. 11. 2008 - 11:11)

JIŘINKA: Nejsou. Laicky nazývaná rakovina lymfatických uzlin je dle lékařské terminologie (nebo spíš dle nejbližšímu přirovnání) vznik karcinomu přímo v uzlině, který produkuje metastáze, které putují lymfatickou cestou do ostatních uzlin nebo jiných orgánů atd. Tento typ tumoru je extrémně vzácný! Lymfom patří také k vzácnějším typům nádorového onemocnění, zde je to ovšem jinak. U lymfomu se buňky, které mají za úkol bránit organismus (populace bílých krvinek) přemění v netipickou, velkou buňku, která je dlouhověká a má tendenci se rychle dělit. Takto vlstně uzlina roste, buňky putují lymfatickou cestou dále, usazují se v jiných uzlinách, brzlíku, slezině, játrech a dále samozřejmě i v jiných orgánech včetně kostí. Tato systémová choroba krvetvorby má velmi mnoho variant, z níž pro laickou veřejnost obvykle stačí dělení na Hodgkinovy lymfomy (spíše u mladších lidí, četnost cca 45%), dále pak NonHodgkinův lymfom - NHL (tyto jsou jak u mladých, tak u starších lidí, četnost 55%). Tzn., že NHL jsou oproti HL v převaze. Další dělení je pak low grade (nízce maligní) a hight grade (vysoce maligní - např. nechvalně známý burkittův lymfom, kterým trpí mnoho afrických dětí, u nás vzácný). Obě skupiny, tedy HL i NHL se dělí na další podskupiny, tedy podtypy lymfomů, z nichž každý má jinou prognózu. Do těchto podtypů jsou zařazeny na základě histologického vyšetření. Nutno podotknout, že v každém z nás se denně tvoří spousta patologických buněk, s nimiž si náš imunitní systém poradí, jakmile selhává, vzniká nádorové onemocnění - zjednodušeně. Shrnuto podtrženo rakovina lymf. uzlin je karcinom vzniklý v jedné uzlině z jejího epitelu, ze které se šíří dále, kdežto lymfom může vznikat pouze z buněk imunitního systému - bílých krvinek, které nejsou vázány na konkrétní uzlinu, ale putují, nádorová buňka je v uzlině pouze zachycena, nikoli pevně fixována. Snad jste to pochopila.
Na USG lze rozeznat patologickou (špatnou) uzlinu z pravděpodobností 94%. Pokud jsou fyziologické, gratuluji Vám, jste v pořádku. Na benigní vzhled lze soudit podle několika kritérií, kterými jsou (velikost, tvar, vnitřní struktura, fixace k podkoží či spodině, elasticity, patologických cév). Sama vidíte, že lékaři dokáží odhalit patologickou uzlinu a další postup by byl vyjmutí + hystologie. Za normálních okolností uzliny v axilách jsou! - kde by tedy byly, když víme, že člověk jich má zhruba 600 po celém těle! Takže být tam mají, je to normální! Nenormální by bylo, kdyby byly obrovské, podezřelého tvaru atd! A prosím Vás, afty a angina nejsou příznakem rakoviny, ale normálních obranných pochodů těla, které s touto infekcí mělo zřejmě hodně práce a proto chudáci uzliny zůstaly zjizvené a tedy i větší! A co myslíte, bolí nádorem postižené uzliny? Kdepak, to by bylo zachráněných životů, kdyby na sebe upozornily bolestí. Bohužel tomu tak není. U HL bolí uzliny maximálně po požití alkoholu, a to spíš vyjimečně. Zpátky k vaší uzlině pod paží. Vemte v úvahu fakt, že se ta uzlina jednoduše zanítila a zůstala větší. Proč je jizva po zánětlivém poranění (kdy teče hnis) vystouplá? No proto, že došlo k přestavbě. A copak by jste čekala, že se vám jizva zmenší? Tak to není. Ženská vzpamatujte se a řešte hezčí všední problémy, nebo skončíte špatně! Kupte si něco hezkého na sebe a radujte se! Pokud budete sedět na netu a pátrat po informacích, kterým nerozumíte, dopadnete zle, to mi věřte. Chápu vás, nemyslete, ale pokud jste ve stavu, kdy si sama neporadíte, není nic špatného se poradit s odborníkem, nebo obvodním lékařem. Věřte, že většina lékařů si prochází tím, co vy. Učí se ty hrozné choroby a jakmile se cítí, že by ji mohli mít, tak se hroutí. Časem ovšem pochopí, že jsou zdraví a dál nic neřeší! Co se mamologa týká, choďte tam pravidelně, raďte se s ním o všem, co vás trápí a věřte mu. Kdyby se uzlina zvětšovala, nechte si z ní vzít alespoň vzorek jehlou. Podpažní uzliny se totiž k extripaci a hystologii moc nedoporučují. Nezlobte se, že jsem byl tak přímý, ale vím, o čem mluvím, to mi věřte. A nechtěl bych se opět dostat do začarovaného kruhu, do kterého směřujete vy. To si od určité fáze člověk sám neporadí a chtě nechtě musí navštívit odborníka. Já jsem se na štěstí vzpamatoval a proto zde také píši. Nechci, aby se někdo dostal do situace, kterou popisuji, věřte mi. Držím palce, ať je vše v pořádku a ať se dokážete zaradovat i z maličkostí, protože to je na životě jediné krásné.'

Honza (Ne, 9. 11. 2008 - 10:11)

ALISA: Máte ji několik roků, takže o nic zlého se jednat nemůže. Co se těchto hormonů týká, nevěřím, že by měly na svědomí vaše uzliny. Obvykle to bývá naopak, kdy jedna z endokrinních žláz vykazuje hyperfunkci, nikoli disfunkci. Každopádně až budete chtít mít dítě, jistě vám váš gynekolog naordinuje nějakou substituční léčbu, pokud to půjde. Ale to vy víte. Záleží na tom, jestli jste schopna produkovat vajíčka a na více faktorech. Pokud chcete vědět, z čeho ta uzlina je, tak jste špatně, tady můžeme pouze hádat. Já si myslím, že buď jste prodělala (proděláváte) toxoplasmózu, nebo zůstala po mononukleóze (ovšem v podpaží se mononukleóza spíše neprojeví), dále pak existuje nejpravděpodobnější varianta, že jste prodělala v oné uzlině tzv. lymfadenitis, tedy její zánět, po kterém zůstala jednoduše zvětšená. Každopádně, pokud je dlouho stejná, nezvětšuje se , nevznikají další, tak můžete být v klidu.'

Jiřina (So, 8. 11. 2008 - 20:11)

Prosím, jsou onemocnění rakovina lymfatických uzlin a lymfom jedna a tatáž? A dají se tato onemocnění poznat na UTZ zvětšených uzlin? Už skoro rok mám zvětšené uzliny v popaží. Byla jsem na mamografii a 3x UTZ prsů (myslela jsem si, že mám rakovinu prsu). Lékař na sonu axil mi řekl, že ty uzliny jsou zcela fyziologické a jsou benigního vzhledu. Mě se to ale nezdá, když říká fyziologické. Za normálních okolností uzliny v axilách přeci nejsou, tak co je na tom fyziologického! Před čtvrt rokem mě bolelo v krku (a to tak, že jsem měla obtíž spolknout i vodu), v puse jsem měla afty. Zduřely mi uzliny pod čelistí. Dva dny bolely hrozně, po těch dvou dnech bolest odezněla, ale ty uzliny tam zůstaly dodnes. Tak nevím jestli to není příznak rakoviny. Už jsem unavená z toho jak si je pořád kontroluji a myslím na to nejhorší.Je mi 32 let. Děkuji'

Alisa (So, 8. 11. 2008 - 17:11)

Ahoj už několik roků mám zřejmě zvětšenou uzlinu v lévém podpaždí která občas bolí prosím o radu o co by to mohlo znamenat. je mi 23 roků krevní výsledky jsem měla při posledním odběru v pořádku, jediným problémem je už od narození absence menstruačního cyklu který je přičítaný nedostatečné hladině jednoho z mozkových hormonů. Díky mockrát'

Honza (Pá, 7. 11. 2008 - 14:11)

Ano, obvykle kazda uzlina drenuje urcitou oblast (tzn. zajistuje obranu a zpracovani skodlivych oraganismu v urcite oblasti) a dalsi uzlina ma na starosti dalsi oblast. V pripade tzv. submaxilárních uzlin se jedná právě o jednu z možných a nejobvyklejších příčin v zubech. Zánět vlastně znamená pomožení škodlivého organismu a právě uzlina, která tuto oblast drénuje je místem, kde se tyto organismy zpracovávají, tzv. jsou fagocytovány. Toto uzlinu stimuluje ke zvětšení, mírné nebo velké bolesti. Někdy se stane, že tímto procesem se uzlina zjizví a zůstane velká buď do další infekce v oblasti, kdy dojde k další přestavbě a nebo naopak po celý život. Podezření by zvbuzovala okrouhlá uzlina v průměru větší než 1,5 - 2 cm, která se dále zvětšuje. Podezření by také bylo při celkově špatnému stavu, horčkách, nočním pocení, úbytkem na váze a rychlá tvorba dalších uzlin. Pokud je vám do padesáti, nechte se sledovat, pokud nad padesát, bylo by dobré pokusit se zjistit příčinu. Ale pokud je pod bradou jen ojedinělá, ani po padesátce není důvod se znepokojovat. Jednou za 14 dnů si nechte uzliny zkontrolovat blízkou osobou. Ten ať při každé kontrole přirovná její velikost a tvar k nějakému předmětu, ovoci, křepelčímu vejcí, hrachu atd tak, aby bylo možno objektivně zhodnotit, zda se zvětšuje nebo ne. V neposlední řadě máme k dispozici ultrazvuk, který je schopný si skeny z USG uložit a lze je při následné kontrole porovnat. Teď už víte více méně všechno, jen bych poznamenal, že 93% zvětšených uzlin je benigních, tedy způsobených infektem.'

Lucka (Pá, 7. 11. 2008 - 12:11)

Děkuji za opdověď, v poslední době mám lehce "zvětšené uzliny", ovšem většina z nich je hmatných právě když hodně za krk zatlačím...takže by to nemělo nic být, s těma hmatnýma pod bradou jsem byla poslána k zubnímu lékaři.'

Pavla (Pá, 7. 11. 2008 - 08:11)

Honzo, neříkejte, že nemáte za sebou lékařskou fakultu. Tyto informace by laik určitě neměl.'

Honza (Čt, 6. 11. 2008 - 23:11)

Kazdy lekar provadi hmatani jinak. To je standardni postup. Nelze jednoznacne stanovit zpusob. Pravdou je, ze hmatat se musi velmi jemne, jenom takhle se ukazi vsechny uzliny. Ty, kterre nejsou timto zpusobem hmatne, nejsou vlastne zretelne a tudiz ani zvetsene. Uzliny, ktere lze nahmatat jsou tzv. periferni. Dalsi typ jsou hluboko v mekkych tkanich krku ulozene uzliny, ty jsou odhaleny az pri sonografickem vysetreni. Pravidlem je, ze patologicky zvetsene uzliny jsou z 99% umisteny v periferii. Dalsi uzliny jsou uzliny kolem tlusteho streva, zaludku a v hrudi (mediastinum). Tyto uzliny se kontroluji lymfoscitigraficky (specialni metoda snimani uzlin po zachyceni kontrastni latky kamerou). Uzliny v mediastinu se posuzuji z RTG snimku. Soucasti lymfatického systemu je i slezina, ktera se kontroluje v poloze na levem boku podsunutim ruky lekare pod posledni zeberni oblouk a pri nadechu se posuzuje, zda narazi nebo ne. Spolecne s kontrolou sleziny se kontroluji i zvetsena jatra, ktera jsou zvetsena rovnez pri patologiich lymfatického systemu take velmi casto. Klasicke periferni uzliny, ktere se kontroluji pohmatem jsou v posloupnosti sijove, pod uchem, pod bradou, v horni polovine krku, podel svalu upinajich se nad klicni kost a za ucho (tzv. kyvace) a nad klicni kosti, ktere se zvetsuji ve vetsine patologiich tykajicich se lymfatickeho systemu, dale podpazni, umistene na strane hrudniku tak, ze se zabori 4 prsty pod pazi, palec nad a pacient pazi lehce abdukuje. Ingvinalni uzliny, tedy uzliny v trislech se hmataji ve slabinach mirne nad v poloze na zadech. Zvlastnim zpusobem palpace je tzv. bimanualni palpace, kterou se daji zjisti zejmena zvetsene submaxilarni uzliny (tedy uzliny pod bradou), zrovna tak, jak je mozne zhodnotit mediastinum poklepem podle plnosti, hloubky a jasnosti poklepu. Snad jsem vam odpovedel dostatecne,ale verte, ze lekari vedi, jak pacienta prohmatat, takze nemejte strach.'

Olga (Čt, 6. 11. 2008 - 15:11)

jojo, otuzovani provadim stale. S pohybem je to horsi :(

Lucka (Čt, 6. 11. 2008 - 15:11)

Jak se má správně prohmatávat krk? U všech lékařů, co sem byla, mi ho pohmatávali velmi jemně, jakoby rukama projížděli po krku. Má se to dělat správně takhle nebo tlačit?'

Honza (Čt, 6. 11. 2008 - 07:11)

Alergie dráždí sliznice, které jsou pak náchylnější k lokálním infekcím. Bylo by dobré posilovat imunitu.'

Jana (St, 5. 11. 2008 - 20:11)

Já jsem alergik a zvětšeny mám uzliny po celém těle, docela dost. Kvůli alergiím.'

Honza (St, 5. 11. 2008 - 19:11)

V 15 letech nic zleho. Zacal jsi sportovat, telo si nezvyklo, byl jsi oslabeny a mozna si neco vybudil. Ve tvem veku bych sazel na mononukleozu bez priznaku, kterou jsi prodelal nebo toxoplasmosu. Kazdopadne bych opravdu hadal. Mas je tam dlouho, tak co resis? Nekdy se stane, ze uzliny zustavaji po infekci zvetsene po cely zivot nebo velmi dlouho. Ve tvem veku se zacinaji chlapske hormony bourit a muzou s telem mirne zamavat. Neboj, pokud by se zvetsovaly nebo rychle pribyvaly dalsi, zajdi k lekarce a problem ji popis. Jinak neni treba studovat tyto problemy na netu, spis si uzivej vsedniho zivota.

Milda (Út, 4. 11. 2008 - 21:11)

Ahoj Honzo,měl bych na tebe dotaz,už 8 měsíců mám zvětšený lymfatické uzliny (2 v trislech,2v podpazdi a na krku take 2)zacal jsem pred vyskytem hodne sportovat,cely zivot jsem spise byl u PC,v breznu jsem zacal hrat fotbal,behat,ze zacatku jsem mel obavy co by to mohlo byt,ale postupem casu jsem na to pestal myslet,byl jsem na vysetreni krve,vse v poradku,uzliny naskakaly tak do dvou tydnu (nepamatuji si) a bolely mirne tak den,pote presaly,sou tvrde,nepoyblive,ale rikam uz to mam tak 8 mesicu,nehubnu,citim se lepe (po sportovani) ani zadne jine priznaky nemam,proto se te ptam co by to mohlo tak byt je mi 15let.Zatim ahoj :-)'

Soňa (Út, 4. 11. 2008 - 13:11)

www.lymfedem.cz

Reklama

Přidat komentář