Mam depku, ze starnu

Lidičky, hlavně se nestresujte nějakými malichernostmi,protože život je na to moc krátký .Užívejte si ,každý dle svých možností a raději rozsvitte ,než aby jste si stěžovali na tmu.

Hanko, je to fakt...Až teprve v těhle složitých životních situacích si pak asi člověk uvědomí, že vlastně řešil jen blbosti. Přeju do budoucna už jen štěstí...

Zahir,Moni,,,,píšeš to dobře žijte přítomností,jak cítíte,že je to nejlepší a takhle nepřemýšlejte ,mně v létě umřeli 3 lidi v rodině během týdne,a najednou nikdo nikam nespěchal,nikdo nic neřešil,takže važte si dnů,které máte a žijte tak,jak si myslíte ,že je to nejlepší

To Zahir: Tenhle pocit mám dost často, a taky mi neni nijak moc-29. Vlastně si nemám na co stěžovat-mám celkem ok práci, hodně přátel, fajn rodinu...Ale letos jsem se rozešla s přítelem, takže mě taky trochu znepokojuje že než poznám někoho fajn novýho, se kterým si budu rozumět, taky to může trvat pár let...Nojo, asi bysme holt neměli moc řešit a užívat si přítomnost, co:)

Zdravím, mně je 23, ale už dřív jsem dost přemýšlel o stáří a smrti, hlavně mě pořád pronásledoval takový pocit, že mi život tak nějak utíká pod rukama a že ho nedokážu plně využít, že nakonec přijde na zmar, takže jsem byl a jsem pořád hodně netrpělivý. Snažím se to nějak překonat, ale ne a ne se zbavit pocitu, že je strašně málo času a že všechno "prošvihnu". Taky je na tom někdo podobně? Nebo má někdo z těch "starších" pocit, že už se to stalo, že svůj život promarnili nebo jim něco uteklo?

Holky, já mám do důchodu ještě hodně daleko. Zatím jdu celkem s dobou.:)) S názorem někoho mladého "vrať se do hrobu" jsem se zatím nesetkala a doufám, že to s mládeží nebude tak špatné.:)Souhlasím s názorem, že populace stárne, dětí je málo a časem bude starých víc. A snad se vyplní časem i prognózy, že trh se zaměří i na starší a staré lidi. Snad časem nebudou důchodci nejchudší vrstva. Potvrdilo se mi to letos na dovolené, kam jsem odjela 27.6. Na 2, 3 dny než se vyměnilo osazenstvo hotelu jsme byli s manželem jedni z nejmladších. Vypadalo to jako v domově důchodců. Až na prázdniny přijeli mladší a mladí. Dnes už nemusíme jezdit do zahraničí s kufry plnými jídla, snad se časem i naši důchodci dostanou na úroveň těch "západních". A také důchodci si u nás budou moct dopřávat.A jinak ještě doufám, že se dočkám stáří v podobném rozpoložení jako moje skvělá babička nebo aspoň v takovém jako moje rozporuplná a poněkud podivínská maminka. Ta se snad konečně ve svých 64 letech našla a je spokojená a šťastná.:)

Já na to mám jeden krásný citátKrásný mladý člověk je hříčkou přírody,ale krásný starý člověk je umělecké díloHanka 52 let,věk nehraje roli,srdce,duše ,povaha,moudrostA to,že se dnes soudí lidé jen podle vizáže to je dost pohroma,a je ti 50 co tu strašíš?Jsem ráda,že mi dnes není 20,a jsem ráda,když moje 13 letá pronese,mami to byla hezká a hodná babička ,ta paní

Daníček-ano, dnes tady trochu straší ten,,kult mládí,,ale to si člověk nesmí připustit a reagovat na to .Každá doba měla svoje pro a proti a já jsem ráda že žiju dnes.

Žanda,Jája - naprosto super, ono vlastně opravdu není co řešit, čeká to každého, vlastně je to jediná spravedlnost na světě!Mám o 11 let staršího bratra, nikdy jsm neměla odpor ke "starším", o to víc mě zaráží přístup dnešní mládeže, ten všeobecný názor "táhněte do hrobu" všichni přes 30-40.Jste bezva příkladem toho, že život je krásný i po mladém a středním věku. Doufám, že to taky dokážu.

Ahoj,jsem také čekatelka na důchodovou gáži ,a nějak se z toho nehroutím. No, co děti jsou na svém ,vnoučata vidím často a miluji ,a s manželem intenzivněji provozujem koníčky na které nebyl dříve čas.Takže usmívejte se ,myslete pozitivně a na stáří zatím nemyslete.

Ahoj všichni stárnoucí, já se taky přidám. Za chvíli budu mít důchodový věk, ale mě to nějak netankuje. Cítím se dobře, i když sem tam zabolí, dělám všechno, co chci a co mě baví, mám dospělé děti i vnoučata, mám práci. Já myslím, že je to všechno hlavně o psychice. Občas sice, když se podívám do zrcadla...No, moc to ale neřeším. Tak všichni, hlavu vzhůru!

Markétko,jasně že to není jen o věku. Ale dnešní doba je taková, že fandí krásným, mladým, úspěšným, výkonným... V určitém věku tohle všechno začne ubývat, a člověk si musí v tomhle pro něj ne zrovna nakloněném světě hledat novou pozici. Někdo je silná osobnost a zvládne to levou zadní, někdo o něco hůře a někdo třeba vůbec a je z něj zapšklý dědek/bába. Není to jen jejich chyba, ale celé téhle moderní společnosti, která nechce mezi sebe ty co nejsou "IN".Ono se to jednou změní, celá společnost stárne, a pro obchod je potenciál padesátníku a výše dosud neobjevený zlatý důl. Je to společenská vrstva, která má finance, splněné nebo odložené ambice, relativně čas a nesvázané ruce (myslím dětmi). Pro kosmetiku, cestování, lázeňské pobyty, zdravé potraviny a životní styl atd. naprosto nedoceněný potenciál. Rozhodně nastane doba, kdy kult mládí vystřídá kult stáří. Generace, která bude stárnout v tomhle prostředí, už tyhle "stárnoucí mindráky" možná vůbec mít nebude.

Karle, já vím, jak jsi to myslel. Za mě si myslím, že mám péči o potomstvo splněnou, a jsem ráda, že se můžu věnovat jiným věcem. Za sebe nepovažuju ideální trend starších maminek a ještě starších tatínků. Ale druhým to neberu. Plno lidem to dnes vyhovuje. Snad jim zdraví vydrží tak, aby své děti mohli vychovat. Já si zatím budu užívat života - cestovat, poznávat, sportovat, bavit se a šetřit na důchod.:)Engel, já se bojím jen dlouhé nemoci nebo pomalého umírání. Ale to je snad ještě daleko, tak se tím moc neznepokojuju. Užívám každý den, který jde.:) Za největší štěstí považuju rychlou smrt - nejlépe když to s člověkem sekne na místě. Je úplně jedno, jestli je to ve 40 nebo 80.Taky mám za to, že to není o věku. A tady je to jasně vidět. Někdo je čilý, zábavný, moudrý do 80ti i dýl. Někdo je protivný suchar, co si stěžuje a mudruje už od mládí.

naprosto souhlasím..:-))))) můj případ :-))))

O tomhle životním období (40 - 50 let) jsem četla nějaké odborné pojednání. Prý je to část života, kdy se morálně připravujeme na tu druhou polovinu žití, na jakýsi sešup z kopce. Po padesátce se to údajně ustálí, člověk během těch 10 let přehodnotí životní priority, opláče a pohřbí tu první polovinu, vzpamatuje se z té ztráty, nabere druhý dech, no a pak je to prý zas O.K. Takže jen vydržet!

znám hodně seniorů plných života - a mladých bez cílů a bez života...trochu života do toho umírání:-)))

A co radíte, vy chytráci? O šedesátinách si hodíte mašli?

A představ si tu depku z nesmrtelnosti,která by ovšem nezahrnovala stálé a perfektní zdraví.Je to hnus,když všechno v těle a na těle začne chátrat,Zeměkoule chátrá rychleji,v úměře své velikosti,já osobně nechci žít nad 65 let a být zcvrklotina,zírat jak umírá biosféra...

Ale Božíčku, čeho se bojíte?Vy jste ještě nepochopili řád světa, že všechno živé je smrtelné?A když budu kousavý, tak slušné je umřít do 70, pak už je to nanic i pro všechny okolo.Naučte se žít pro každý den, jako by měl být ten poslední a uvědomte si, že jinde umírají mladí lidé a pes po nich neštěkne a vy tu knučíte, že nevíte, co bude?Nic nebude, je to konečná.Většina starých lidí chce už zemřít a vy, mladí, jste tak lační dlouhého života.Jen počkejte, ono vás to také přejde, jako mě.

Markéta : Nepsal jsem to jako příkaz, ale je to fakt. Je mi jasné, že ne každý má chuť a odvahu si ve čtyřiceti pořídit dítě, ale na rodičích to vidím. Psychicky stárnou pomaleji. U zvířat je to o tom, že ty se nedají odložit. Při nich člověk nemá čas myslet na zbytečnosti, protože člověka zaměstnají ať chce nebo ne.