Mimčo kolem 40? Ano nebo ne?

Radím počkat do 48 a potom užívat ArginMax a souložit až se bude za kočárem prášit. Tak do 2 až 3 let to přijde.

To je jako pozdě jo ve 32? Nesmysl,to jsou dneska prvorodičky,tak nevim,nevim

Pokud se někdo za svý dítě ,,stydí" a ve 32 ,,nemá trpělivost!, tak by měl navštívit odborníka!

A ve dvaceti ji měla? To je pak těžký!

Ve dvaatřiceti neměla tvoje máma na tebe trpělivost?!

Segra a bracha se narodili, kdyz mamince bylo kolem 20-ti. Ja prisla na svet, kdyz mamince uz bylo 32 a tatovi 36. Myslim si, ze nemeli na me uz tolik trpelivosti, sourozenci o 10 a 13 let starsi meli sve kamarady, stydeli se za me a tak jsem si jako decko pripadala odstrcena.
Ve 40-ti bych urcite deti nechtela, ale je to kazdeho vec. Dneska uz je jina doba.

---------

Jisté je ze je to kazdého vec zda chce díte ve 40-ti.Proc ne?Nevidím na tom nic divného proto ríkám ano.Matky jsou vyzrálé a více mají mozností se díteti venovat.

text

Já byla ve 40 na umělém oplodnění,jsem po sterilizaci.Každou chvíli čekáme narození mimča,i když máme doma už tři dítka velké.Užívám si to úplně jinak,než za "mlada" a nevidím důvod,proč do toho nejít.Záleží jen na tom,jak se kdo cítí.A to že budem staří rodiče,to je přežitek,jelikož v dnešní době rodí čím dál víc starších ženských,takže na tom nebude nic divného.

Kanec má tak dokončenou třetí třídu ( v patnácti)

Kanec: Vidím,že Ti maturita žádané ovoce nepřinesla,ale vědomosti se Ti přesunuly z mozkovny do pytle...... :-) netáhne Tě k zemi?
sese: není to o věku

ja to taky neresim. vomrdam marenu i kdyz je to ctyricitka a kdyz ho bude mit tak ho bude mit to je jeji problem. hlavne ze mareny chtej mrdat ale aby si daly bacha to ne.

Mé kamarádce bylo 43 co otěhotněla,porodila krásnou holčičku!Bohužel osud je nevyspitatelný.Kamarádka zemřela o 4 roky později na rakovinu.Takže i taková může být skutečnost!

Tak babičky a dědečky neřeším,moje velké děti měly akorát dvě prababičky/moje babičky/které za něco stály,tz už bohužel umřely,to moje mrně už nemá žádnou babičku ani dědečka,má matka /tedy babička/umřela ve 33 když mi bylo 13 děda stojí za prd,ten jako kdyby nebyl a manžel i když je o 12 let mladší tak rodiče už nemá,tak vidíte jak je to s tím věkem,nikdy se to nedá naplánovat

Slunečnice,zhruba před 22lety se známý oženil a jeho manželce bylo v té době 36let. On měl rakovinu hrtanu a lékaři mu dávali max.2roky života. Jeho paní do té doby byla svobodná a bezdětná. Když s ním otěhotněla,tak jí všichni radili a přemlouvali jí,aby šla na přerušení z důvodů vysokého věku,rizikového těhotenství,že zůstane s dítětem sama,že to nezvládne atd. Se zatvrzelostí tehdy prohlásila,že to mimčo bude to jediné,co jí po manželovi zbyde a že se ho nikdy nevzdá. Všichni ji tehdy odsuzovali. Potkala jsem jí před rokem a hrdě mi hlásila,že už si užívá důchodu,syn studuje a ona prý je šťastná,že se tehdy nedala přemluvit. Nikoho jiného už nemá,známost už s nikým nenavázala,ale už se těší na vnoučátka. Myslím si,že nikdy není pozdě začít znovu a založit si rodinu. Držím palečky,aby Ti vše vyšlo a abys taky slyšela to kouzelně sladké : MÁMO.

Taky se přidávám se svojí troškou do mlýna..Je mi čerstvých 34 let,momentálně už třetí rok sama a zatím jsem bez miminka.Jsem po rozchodu v dlouhodobém vztahu(8let) a moc se bojím,abych "to stihla"...potkala člověka,kterého bych měla ráda a který by miloval mě a měla s ním rodinu,po které moc toužím.
Jak už tu bylo napsáno,ne všechno se dá v životě naplánovat,dobře si uvědomuju rizika,která jsou spojena s pozdním mateřstvím,jak zdravotní,tak co do věku dítě-rodič,ale život prostě nejde podle plánu,který si nalinkujete..
Ale moc doufám a věřím,že budu jednou šťastná a s miminkem i partnerem a totéž přeju i Vám všem ostatním.
Myslím,že dítě život obrovsky obohatí a je to důvod proč žít,zastavit se v dnešní uspěchané době..

Určitě ano. Jen bych chtěla upozornit na generační rozkol: Rodiče mého muže měli své děti hodně pozdě - kolem čtyřicítky. (moje babička a manželův otec jsou stejně staří) Problém je takový, že naše děti, jejich vnoučata, dnes nemají klasickou babičku a dědečka - jsou příliš staří, nemocní. Místo aby nám někdo vypomohl s dětmi, tak my musíme vypomáhat jim, takže jsme ve velkém zatížení. To si myslím, že je takový pozdní problém, na který člověk moc nemyslí. Jenže co má být za třicet let? To nikdo neví. P.S. Myslím, že ani manžel si svého dětství moc neužil - byli na něj příliš opatrní, nezná taťku, který by s ním stanoval, jezdil na kole... R.

Je mi 42,mám dcery 21,19 let a 2ouletou,mám sice o 12 let mladšího partnera s kterým tu třetí dceru mám a je to super,stále přemýšlím /musím rychle/jestli si nemám pořídit ještě jedno/toho kluka/ ale to je už zase finanční otázka,jsme zvyklí na určitý stabdart a nejsem si jistá jestli by to nebylo horší,ale to je o něčem jiném.Fakt je to o něčem úplně jiném než s velkýma holkama když bylymalé,bylo to takové zbrklé,rychlé,nucené nebo-li musené ted je to parádička.O věku moc nepřemýšlím můžu umřít zítra,za rok za10,20let ale to můžete ve 20 ve 30taky,že jo a v tomhle případě jsou to tak trochu zbytečné starosti.Holky si užíváme a hlavně má dvě velký ségry,které jí rozmazlujou a kdyby něco tak má prima tátu a dvě velký perfektní ségry které se o ní postaraj,ale takhle se nedá přemýšlet,prostě je to o.k a fakt je to ve 40 fajn.Zdravím Jo a ještě poznámka,říkají že nevypadám na 40 tak je to o.k./zatím/haha

Mam ted kamosku tehotnou ve 40letech.. a je uplne nadsena ,jak si vse proziva. Doma ma 17letou holku.