Mlácená za onanii...

Ahoj ja jsem ta co ti poradila si vzpomenout na detstvi. Taky jsem ti napsala ze se to nacas zhorsi. To je ale spravne, je ti ted zle, ale uvedom si ze uz jsi na spravne ceste. Pomuze ti neco? Nevim, snad to zni jako klise, ale proste to chce cas. Vybrec se, polituj se. Moje psycholozka mi jednou poradila napsat dopis svemu rodici a vypsat se ze sveho trapeni, ten dopis ale nemusis poslat. Pry to pomuze k jakemusi vyuctovani s minulosti. Ale fakt si za nekym profesionalnim zajdi, vis ono jde jen o ten prvni krok, pak uz uvidis sama, ze to opravdu pomaha. Take se tak trochu bojim ti radit, nejsem odbornice, jen opakuju co rekli mne, jenze ja mam jiny problemy (i kdyz dost podobny). Rodice te fakt nekdy uplne oddelaji i kdyz ne vzdycky si to uvedomuji, napr. v mem pripade je lepsi se drzet co nejdal, je to smutne ale je to tak.

mamka dělala že to nevidí..ale když jsem jí to teď připomněla, řekla ať to nechám být ale měla v očích slzy tak nevím... Taťka má 4 školy, z toho 2 vysoké..

> Poznamenaná: tak zaprve od te strasne minulosti je potreba se nejak odstrihnout. Doporucuji otce podriznout jako kralika nebo at ho tvuj partner ubije sekerou - jiste to udela, ma-li te opravdu rad. Tvuj fotr je fakt hnusak. A co na to rikala tvoje maminka, nechal te takhle bezduvodne rezat?! Ten tvuj fotr je nejaky delnas nebo intelektual?! Ma evidentne patent na to, jak nevychovavat deti!!

Niky - Aleno, tebe tahle témata fascinují, že? Terapije... Přiznej, že máš plný počítač fotek na téma spanking :-)))

Ja bych doporucila jit na terapiji, kde maji znalosti s temitoma zalesitostma.Kolikrat clovek drzi nevedome zkusenosti v podvedomi a podle tech se pak i ovlivnuje chovani.Terapije kde se clovek muze vypovidat, vykricet casto pomuze k osvobozeni z hanby, kterou zde ucinil otec a hlavne se zbavit pocitu z te spatne zkusenosti, pomuze k osvobozeni.Hypnotherapije je take dost uspesna.

Ne, nejde o to zapomenout, jde o to se s tím SMÍŘIT. Co s tím budeš dělat, když jsi přišla na to, že se ti něco hrozného přihodilo v dětství? Vrátit to nejde, minulost nezměníš. Lze se s ní jen smířit. Jde to hrozně těžko, sama jsem si něčím podobným prošla, ale to osvobození potom... Teď už jsi dospělá, nezměníš co se stalo, ale můžeš ovlivnit svůj další život. Pokud se chceš neustále vracet a utápět se v tom, prosím, nikdo ti to nemůže zakázat, ale radím ti z vlastní zkušenosti, nemá to cenu, smysl, je to škoda času, energie... Ale cesta jak z toho ven je zdlouhavá, namáhavá a pro každého jiná...

Víš, ono je to úplně naopak. Já jsem si pořád nadávala, hledala chyby jen u sebe a snažila se atd. Jenže pak jsem se s těmi problémy svěřila a "někdo" mi porádím, ať zkusím zapátrat jaké jsem měla dětství, jestli třeba nebylo něco co mi nějak dost ublížilo. A tak jsem si vzpomněla na tyto zážitky, které jsem měla hluboko zasunuty v paměti..skoro jsem na to zapomněla. Teď jak jsem si na to vzpomněla na to musím myslet, je mi špatně, nemůžu spát, jsem nervózní a v depresi..Takže co mi poradíš teď? Zase na to zapomeň?Jenže ono už to teď tak dobře nejde, ikdyž bych moc chtěla, to mi věř...

Nevím, co čekáš, že pro tebe udělá přítel. Vyslechl tě, nemá zkušenost s tím, jak někomu v takové situaci pomáhat. Měla by ses přestat litovat a začít se sebou něco dělat. Ano, kdysi ti otec ublížil, ale je na čase se tím přestat trápit, vzít to jako zkušenost, která ti možná pomůže najít cestu k sobě samé a přestat čekat, co pro tebe udělají druzí a nebo jak se schovat za alkohol. Sebelítost ti jen ubližuje!

Tak přesně už si to nepamatuju, to bití bylo víckrát ale už si přesně nepamatuju co jsem si musela svlíknout. Ty štrample si pamatuju, protože jsem si musela sundat princeznovskou sukýnku a to mi bylo líto..Absurdní že?Partner to ví, ale jen to vyslechl a objal mě, nijak jinak na to nereagoval a už jsme se o tom nikdy nebavily, prostě se na to "zapomnělo".Co by mohl teda pro mě udělat on?Trpělivost se mnou má už rok a půl a nevím kolik jí ještě bude se mnou mít..:(

Víš, ono v tomhle radit je hodně těžký. Řezal tě alespoň přes ty punčocháče, nebo musely i ty dolu? Bylo, to jednou, dvakrát, nebo hodně krát? Myslím jsi, že hodně záleží na partnerovi. Řekla jsi mu o tvým problému? Jen on, pokud ho máš a má pro tebe pochopení, ti to může pomoct překonat. Ne najednou, ale pomalu postupně, láskavými doteky. Vím o čem mluvím, taky mám neco podobného za sebou. I když já za onanii mlácen nebyl.

Takže NIKDO?Nikdo mi neporadí???

Ne, to bohužel není.Zní Vám to tak?Omlouvám se za tu přezdívku, asi není moc věrohodná ale chtěla jsem k tématu a ne pod svým jménem...Už jsem tady měla i téma o tom jestli jsem už alkoholik...ale pod jiným jménem..Píše sem spousta úchylů ale tohle je bohužel realita.A táta mě bil jen za tohle, nebo za to, že jsem se na něj "blbě dívala"Dobré,že?A přitom není žádný násilník, u ostatních je hrozně oblíbený, kde může, pomůže a podotýkám, že v životě bil jenom mě a teď už delší dobu ne...ale zase mě pořád vyhazuje z baráku a věřte mi, kdybych měla peníze tak už jsem pryč...Poradí mi teda někdo co s tím?

no tak to je zase jenom další z báchorek nějakýho úchyla

Je to smutne, ale vypato,ze te rezali za vsechno. Tak jim to hezky vrat.

Předmět: Přistihla jsem dceru při onanii Autor: Tereza Datum: 14.4. 2003 14:04:25 Jaj, to je nepříjemné. Když jsem byla úplně malinká (tak tři roky), koupal mě tatík ve vaně a já se zrovna ručkama zajímala o "pipinku". Táta to uviděl a pěkně mě přes ty ruce prásknul se slovy Necháš toho! Pamatuju si to dodneška a docela dlouho mi pak trvalo, než jsem našla odvahu průzkumy zopakovat.To nic není, z toho si nic nedělejte..To mě rodiče přistihli hodněkrát když jsem ještě chodila na základní školu, na 1. stupeň.Táta si vždycky uřezal prut, nechal mě svléknout si sukničku(nosila jsem ještě štrample) a pak mi tím prutem nasekal...Mám dodnes problémy s tím, abych nechala partnera aby mě vzrušoval...o tom že se někdy před partnerem udělám, resp.nechám se udělat...si můžu jen nechat zdát..A to ještě nevím, jestli se kvůli tomu ze mě nestala alkoholička...co říkáte na tohle?