Pubertální syn

Mám úplně stejnej problém se svým bráchou, furt je zahleděnej do počítače a když má zákaz za špatný známky tak sedí třeba celej víkend zahleděnej do mobilu, za kamarádama nechodí a nechce snámi komunikovat, dokonce zapomíná navštěvovat sprchu jak je počítačem zaneprázdněn, chodí smradlavej do školy a někdy tam jde i v oblečení v kterým spal..už nevím jak sním mám mluvit ....

toAjatollahA Vy jste byl v pubertě vychovávaný jak?Podle vašeho příspěvku jste musel být asi dost řezaný, že?Takže spíš odstrašující příklad.

Zmrskat zmetka a předčítat mu Korán až do úplného zblbnutí! Matku obléci do burky, aby k ní nemravný syn nevzhlížel smyslnými pohledy! Allah Agbar!

Synovi je 17 let a u počítače je taky pořád.A nesportuje - bohužel.Jsem ale ráda, že čte knihy i kvalitní časopisy a bavit se s ním taky občas dá. Samozřejmě, že občas vypěním,že nic nedělá a kašle na učení, v podstatě jsem ale ráda,že do hospody chodí jen občas a celkem si rozumíme.Takže tolerance.A dokonce se mě někdy zeptá na můj názor, čehož si cením.Ten počítač je asi mor pro všechny puberťáky a nejen pro ně.

řeza a řezat a zase řezat! Né mu ovšem honit ptáčka, jak se to děje na jiných diskusích!"!!!

Mému synovi je 12 a mám pocit, že se chová tak, jak vy píšete u starších dětí. Jediné co ho zajímá je počítač, o "normální" komunikaci ani nemluvím. Někdy mám pocit, že to ani nejde. A jeho vztah s naší čtyřletou dcerou je naprosto katastrofální. Ty dva se prostě nesnesou. Někdy jen tak sedím, naprosto vyčerpaná, chce se mi jen brečet a v duchu si říkám, co děláme špatně. Zkoušeli jsme to zákazy, domlouváním, kompromisy, ale připadá mi, že je to naprosto bez odezvy.

Mě je sedmnáct a tohle období jsem si taky prošel, ale v trošku mírnější formě. Dost tomu napomohl hlavně taťka. U nás totiž není systém řezat, řezat, řezat, ale mluvit, mluvit, mluvit. A tak to je vlastně i v životě... Ať jsem se před rodiči zmínil o čemkoliv, vždy se o tom se mnou bavili a baví. Nikdy jsem neslyšel jen, že je to blbost. Vždy jsme si v klidu vysvětlili svoje názory na danou věc a potom udělali pokud možno nějaký kompromis.Horší už je to teď, protože jsem se více či méně od onoho PC odpoutal a to upadlo i v moji částečnou nevoli, kromě téhle komunikace s lidmi. A nastalo to období hospodské. Rodiče to nesou více méně stejně, já osobně mnohem lépe, protože určitě je lepší z někým kecat, než střílet s myší. Ale znám dvy stejně staré týpky, kteří jsou z těch počítačů úplně na prášky: Přijdou domů ze školy, pustí počítač, je jedna v noci, počítač vypnou, v pět ráno automaticky vstanou a pustí počítač, za deset minut půl osmé počítač přepnou do úsporného režimu a odchází do školy...

Máme s kamarádkou stejný problém. Našim "pubošům" je šestnáct a nic než PC pro ně neexistuje. Každá z nás zvolila jiný přístup. Já to spíše toleruju, parta "pařanů" se schází u nás. Tím je mám pod kontrolou a syn je ochotný dokonce občas i pracovat. Kamarádka se to snaží řešit spíš domlouváním a tresty. Výsledek se nám ukáže až za nějaký čas, a jsem sama zvědavá, co bude mít větší efekt.Podle mě to chce hlavně silné nervy a nenechat se vytočit.

katy, díky ale chtěla bych jen říct, že sport dělá. Má tréninky každý den. Nesedí " jenom " u PC ale jak příjde z tréninku tak zapíná PC. Chce to všechno asi dohnat.

Řezat, řezat a řezat, znám to mám dva kluky!!!!

ahoky věro,jak psali už ostatní, je to "normální". já jsem si tímhle obdobím nedávno také prošla, teĎ se z něho pomalu dostávám, začala jsem si uvědompvat, že sedět celé dny u počítače působí špatně na mozek, na koncentraci a o sociálních vztazích ani nemluvím... zkus ho chápat, ale na druhou stranu, není špatné si určit pravidla - ale taková, která přijme, ne která budou z donucení a budete kvůli nim svádět neustálé boje. jako jedním z nich mi přijde dobré, že alespoň jednou týdně si oudělá pauzu a pljde někam ven, třeba s kamarády, ve škole se nesmí zhoršit o více jak 2 stupně atd. to zkuste dohnout vy dva. a také je možné, že má nějaké trápení. polau se k němu začněte dostávat. naši dělali tu chybu, že u nás se mo nekomunikuje a když ano, tak druhý den , po tom, kdy už to vypadalo v pohodě a tak, že jsou naši skvělý a super, zase na mě začali kvůli něčemu křičet (že není umyté nádobí, věčně sedím u počítače atd) - to všechno jen zhorší a vzdálíte se od sebe...držím palce!

Já si myslim, že se chová uplně normálně vzhledem ke svému věku. Já když si vzpomenu na svoji pubertu, tak myslim, že rodiče ze mě asi taky museli dost vyšilovat. Teď je mi 24 a všechno jsem přežila bez úhony a oni taky :-) To se poddá, chce to pevný nervy, až mu bude 16, bude hůř :-)) Možná by bylo dobrý motivovat ho k nějakýmu sportu, kde se může realizovat, ale ne ho tam moc nutit "násilím"

No kdyz jsem si procetl vase prispevky tak smekam.Ja sam mam pocitac od mych 14 let a totalne jsem mu propadl.Prisel jsem ze skole a prvni co bylo ze jsem sel k pocitaci a smazil hry dokud jsem neodpadl.Samozrejme se me prospech ve skole zhorsil.Kamaradi sli stranou mel jsem svoje PC.Casem me to zacalo nudit tak jsem prikupoval ruzne ptakoviny a ted mam pevny internet (na kterem jsem zavislak)a je to jeste horsi z domu uz chodim jen do prace.Ted je me 23.U PC jsem stravil 8 roku zivota...zbytek v hospode.Do hospody uz nechodim ze zdravotnich duvodu.Beru nejake tabletky (Nemaji nic spolecne s PC a se mnou)na ktere se nesmi chlastat.Tak to by bylo asi vsechno co jsem chtel napsat.Doufam ze to nejak pomuze .Kdyz tak se na neco zeptejte a ja vam rad odpovim.

Díky za příspěvky. Asi se vyrovnává fakt sám ze sebou. Teď jsem četla článek že puberta je jedno z nejhorších období v životě člověka. Moc se mi to nezdá, ale pro ty puboše to tak asi je.

Buď ráda, že sedí doma a nechodí po hospodách, budeš ještě vzpomínat:-)).

netlac na nej,ja jsem taky travila pubertu sama, a nechtela jsem aby do me rodice huceli, spis jsem jim byla vdecna, kdyz me nechali na pokoji. Sleduj, jestli treba nefetuje, nebo nedela neco protizakonneho, jestli ho nekdo nesikanuje, atd, ale kdyz nic spatnyho nedela, tak ho nech. Snazi se vyrovnat sam se sebou.

Těmito stavy jsem taky prošel a velice na to pomáhalo řezat, řezat, řezat. A počítač za odměnu, až bude mít splněné svoje povinnosti.Pokuds na něho byla měkká do teď, tak sklízíš plody své výchovy. Neboj se pořádně utáhnout šroub a brutalita dozorce v koncentráku místy také bude na místě. Jen tato rázná opatření tě ochrání před naprostým psychickým vyčerpáním a synáčka ochráníš před tím aby se nechytl fetu a pod.

Mám syna, ktery je v pubertě. Má 14 let a během tří měsíců se dost změnil Celé dny sedí u PC, hraje hry nebo chodí na ICQ. S náma doma moc nekomunikuje. Jenom když má hlad,nebo žízeň. Někdy ani neodpoví, když se na něco zeptáme.Já čím více se sním chci bavit, tak on nechce. Trochu se pohoršil i ve škole, ale ne moc. Spíše mě to překvapuje, doufám, že se to časem spraví. Snad je to jenom takový prvopočátek puberty nebo fakt nevím. Když ho o něco požádám, tak mi s ničím nepomůže. Musím to říct nejmíň 10x a hodně zvýšit hlas, aby to udělal. Dost mě to vyčerpává. Zkoušela jsem samozřejmě i v klidu s ním promluvit, ale příjde mi to, že ho nezajímá nic jiného jenom PC. Je to možná banální problém, ale zkuste se se mnou podělit o zkušenosti. Byla bych ráda za normální příspěvky, díky.