Proč je hra tak důležitá
Hra a rozvoj sociálních vztahů jdou ruku v ruce. Každá hra je interakce - od instinktivních napodobujících gest a raných kontaktů mezi miminkem a pečovatelem až po složité hry plné fantazie dětí školního věku. Dítě se rozvíjí pomocí interaktivní hry, a přitom formuje vnímání svého já - vědomí vlastní identity -, a jeho sociální uvědomění roste tím, že začíná chápat, že existují i jiná hlediska než jeho vlastní. Učí se sociálním dovednostem, jako je spolupráce, empatie a respekt.
Sociální rozvoj je pouze jeden důsledek schopnosti si hrát. Hra je nesmírně důležitá pro rozvoj dalších oblastí. Pomocí hry se rozvíjí „chápání symbolů“ - porozumění, že hračka může reprezentovat reálný předmět či osobu. Když je dítě schopno používat symboly ve smyslu opravdových věcí, pak se učí o reálném světě, učí se kontaktu se svým okolím a začíná si vytvářet struktury důležité pro rozvoj jazyka. Dítě testuje, jak se chová určitý materiál, jaké následky má určitý čin. Například: „Jestliže zvednu tuto podložku, autíčko sklouzne dolů“ nebo „Co se stane, jestli naliji vodu ze džbánku do malé sklenice?“. Bezpečně si pohrává se strašidelnými myšlenkami, například „Zlý vlk se schovává, a jestli budu dělat rámus, chytí mě...“.
Dítě si také vytváří vztahy s ostatními lidmi, učí se, jak se má chovat a co může očekávat v určitých situacích. Hraje pana doktora, členy rodiny, učitele. Projevuje svou představivost a kreativitu pomocí hudby, tance, malování, modelování apod., což mu dodává sebevědomí a hrdost nad dosaženými výsledky.
Dítě též využívá hračky pro přehrávání každodenních situací, začíná si uvědomovat různé možnosti řešení konkrétních příběhů. Například:
„Maminka a malá holčička šly na procházku, ale ne... holčička upadla... dáme jí náplast... zavoláme doktora... nebo jí dáme pusu.“
Tento výčet týkající se důležitosti hry není samozřejmě úplný. Dítě si neuvědomuje, proč si má hrát, ono si prostě hrát chce. Instinktivně je motivováno k navazování sociálních interakcí s lidmi i okolím a příznivá odezva na toto chování ho stimuluje, aby v tom pokračovalo.
Zdroj: Hry a zábavné činnosti pro děti s autismem (Portál 2010)
- Odpovědět
Pošli odkaz